Daně, práce a rozvoj hospodářství jsou podle pozorovatelů tématy, která prozatím převládají ve francouzské prezidentské kampani. Zásluhu na tom má především voličská poptávka. Nominant socialistů François Hollande i kandidát neogaullistického Svazu pro lidové hnutí Nicolas Sarkozy si už v prosinci nechali zjistit, co jejich voliče trápí nejvíce. Z výsledků šetření nyní vycházejí a své výstupy jim přizpůsobují.

Hollande zaujal nedávno novým návrhem daní pro bohaté. První pětačtřicetiprocentní sazbu chce uvalit na příjmy osob, které vydělávají nad 150 tisíc eur ročně, tj. nad 300 tisíc korun měsíčně. Druhou, a to pětasedmdesátiprocentní, chce danit Francouze, jejichž roční příjem přesahuje milion eur, tedy dva miliony korun za měsíc.

„Není možné mít tak velký plat,“ uvedl Hollande při představování návrhu. „Viděl jsem přehledy příjmů topmanagementu největších francouzských bank a ty i v posledních letech rostly. V průměru se dnes pohybují okolo dvou milionů eur ročně. Lze se s něčím takovým smířit?“ řekl doslova.

Zvláště pětasedmdesátiprocentní daň vnímají analytikové jako gesto pro důsledně levicové voliče, jež bude Hollande potřebovat k celkovému vítězství. Upozorňují, že sice nejde o bezprecedentní sazbu — například v USA se v závěru velké hospodářské krize danily příjmy nejbohatších až devadesáti procenty —, ale že zároveň postihne jen minimum lidí. Řada francouzských magnátů vykazuje už nyní daně ve Švýcarsku nebo v Lichtenštejnsku. Sarkozy přitom již v roce 2007 stanovil daňový strop pro všechny příjmy na padesát procent.

Také Sarkozy se nicméně snaží oslovit radikálnější voliče, a to na druhé straně spektra.

Na nedělním shromáždění stoupenců ve Villepinte slíbil obnovit kontroly na francouzských hranicích, pokud Evropská unie neučiní do roka více pro boj s ilegální migrací. Brusel by měl dle Sarkozyho též schválit tzv. Buy European Act, který sedmadvacítku zaváže k přednostnímu využívání evropských služeb a produktů při veřejných zakázkách. Pokud nebude i tato směrnice přijata v roční lhůtě, slibuje Sarkozy vlastní, specificky francouzský zákon.

Neogaullistický kandidát chce dále přísnější kontrolu zcelování přistěhovaleckých rodin, omezení výhod v nezaměstnanosti a ráznou opozici proti pokusům levice o uzákonění manželství mezi stejnými pohlavími. Masmédia v posledním týdnu zaujal Sarkozyho výrok, že je ve Francii příliš mnoho cizinců.

Plány pro zahraničí

V oblastech zahraniční politiky se závazky obou favoritů příliš neliší. Hollande i Sarkozy slibují zachovat francouzské veto v Radě bezpečnosti OSN, prohloubit spolupráci s Čínou, Indií a Brazílií, podpořit další integraci EU v logice soustředných kruhů, zpřísnit dohled nad bankami a více regulovat finanční trh.

Oba též slibují stáhnout francouzské jednotky z Afghánistánu. Hollande tak chce učinit do konce roku 2012, Sarkozy do roka a půl. V zásadě stejný je přístup obou kandidátů k Sýrii, k Íránu, k USA i k NATO.

Zřejmě nejvýznamnější rozdíl lze vidět ve vztahu k nedávno sjednanému paktu fiskální odpovědnosti. Tento by Hollande rád znovu otevřel a doplnil o prorůstové prvky; Sarkozy jej vnímá jako dostatečný, ale chce, aby jej Francouzi schválili v referendu.

Podle analytiků nicméně zůstávají všechna zahraničněpolitická témata v letošní kampani v pozadí. Mnohem častěji se mluví o domácí a zvláště sociální politice.

Hollande mimo zmíněné slibuje patnáctiprocentní daň ze zisků bank a třicetiprocentní snížení prezidentského platu i mezd ministrů. Chce také předat větší část pravomocí regionálním správám. Po jeho zvolení má v každém regionu vzniknout zvláštní kontrolní rada, jež bude s centrální vládou jednat o investicích, prioritách způsobu financování každé z oblastí.

Sarkozy naopak volá po pokračování v dosavadním hospodářském kurzu. Chce pouze usnadnit tvorbu pracovních míst francouzským zaměstnavatelům a v případě potřeby zvyšovat spíše nepřímé daně.

Obecně plánuje socialistický kandidát zvýšit veřejné výdaje o dvacet miliard eur (480 miliard korun). Z těchto peněz by měl být dotován vznik šedesáti tisíc nových pracovních míst ve školství a z části 150 tisíc nových zaměstnaneckých pozic pro mládež, nové fondy na podporu malých podnikatelů, rozvoj chudých předměstí a výstavba sociálních bytů. Za jeho vlády by mělo každý rok přibýt tisíc policistů a pracovníků v justici.

Kompenzovat zvýšené výdaje má podle Hollanda zrušení Sarkozyho daňových výjimek v celkové výši 29 miliard eur (696 miliard korun). Dvě třetiny z nich dnes údajně využívají velké korporace. Oba favorité slibují přivést francouzské finance do pěti let do stavu, který umožní sestavit vyrovnaný rozpočet.

Kdo vyhraje?

Francouzský prezident se volí dvoukolově. První kolo je letos plánováno na 22. dubna a postupují z něj dva nejúspěšnější kandidáti. O celkovém vítězi se rozhoduje v kole druhém. To má tento rok proběhnout 6. května.

Sarkozy by měl dle většiny průzkumů skončit v obou kolech za Hollandem. V úterý publikované šetření Francouzského institutu veřejného mínění (Ifop) ale ukázalo, že se preference obou favoritů vyrovnávají.

Sarkozy by dle Ifop mohl v prvním kole i vyhrát, a to se 28,5 procenty hlasů. Hollande by získal o procento a půl méně. Ve druhém kole má ovšem socialista stále větší šance. Podle Ifop by zvítězil s 54,5 procenty hlasů proti 45,5 Sarkozyho.

Analytikové dávají uvedená čísla do souvislosti s výkonem uchazečů z dalších menších stran. Zatímco předsedkyně národovecké Národní fronty Marine Le Penová sháněla až do konce minulého týdne podpisy 500 zvolených úředníků z nejméně 30 různých regionů, které potřebuje k registraci k volbám, nominant radikální levice Jean-Luc Mélenchon agitoval.

Podle analýz France24 je Le Penová stále oblíbenější. Její podpora se pohybuje okolo sedmnáct procent. Mélenchonovy preference nicméně vzrostly v posledních měsících skokově, a to ze tří procent na podzim 2011 přes šest procent v únoru 2012 až na devět procent nyní. Zatímco minulý rok zvažovalo volbu Mélenchona třicet procent z francouzských voličů, kteří se otevřeně hlásí k levici, nyní je to už šedesát procent. Mélenchon přitom zaujal zejména razantní kritikou národovců, které otevřeně nařkl z fašismu, i Le Penové osobně, kterou při přímém debatním střetu v televizi označil za polo-dementní zvíře.

Komentátoři připomínají, že Hollande je i částí své vlastní strany vnímán jako příliš umírněný. Řadě levicových voličů tak Mélenchonova rétorika vyhovuje. Sám Mélenchon ale už slíbil, že Hollanda po eventuálním postupu do druhého kola podpoří.

S výjimkou ostrých rétorických výpadů probíhá letošní prezidentská kampaň zatím slušně. Pozorovatelé si pochvalují odstup francouzských médií, přičemž relativní nadhled si dosud udržoval i známý provládní list Le Figaro nebo levicový Libération.

Dosud nejvýznamnější aférou kampaně se stalo nedávné nařčení Sarkozyho strany, že na minulou prezidentskou kampaň svého nominanta přijala dar od Muammara Kaddáfího, někdejšího libyjského vůdce. Podle levicového investigativního serveru Mediapart měl dar dosáhnout výše 50 milionů eur (1,2 miliardy korun). Sarkozy ovšem přijetí sumy popřel a celou aféru odsoudil jako „groteskní“.

Kromě prezidenta budou Francouzi tento rok volit i nové poslance Národního shromáždění. Parlamentní volby jsou plánovány na červen.

Další informace:

Le Figaro François Hollande Wants to Tax the Ultra-Rich at 75%

Tax-News Hollande Eyes French Local Tax Reform

AFP Hollande in London: 'I am not dangerous'

The Irish Times Hollande not that unlike his rival Sarkozy

Le Figaro Sarkozy Slides Past Hollande in Polls

France24 Presidential Race: Sarkozy takes the gloves off

France24 Leftist candidate takes far-right fight to prime time

AFP Sarkozy threatens to quit Schengen zone

The Guardian Gaddafi 'contributed €50m to Sarkozy's 2007 presidential election fund'

The Local — France Qaddafi ally 'kept slaves' at French country home

AFP Sarkozy denies Qaddafi funding allegations