Daně, práce a rozvoj hospodářství jsou podle pozorovatelů tématy, která prozatím převládají ve francouzské prezidentské kampani. Zásluhu na tom má především voličská poptávka. Nominant socialistů François Hollande i kandidát neogaullistického Svazu pro lidové hnutí Nicolas Sarkozy si už v prosinci nechali zjistit, co jejich voliče trápí nejvíce. Z výsledků šetření nyní vycházejí a své výstupy jim přizpůsobují.

Hollande zaujal nedávno novým návrhem daní pro bohaté. První pětačtřicetiprocentní sazbu chce uvalit na příjmy osob, které vydělávají nad 150 tisíc eur ročně, tj. nad 300 tisíc korun měsíčně. Druhou, a to pětasedmdesátiprocentní, chce danit Francouze, jejichž roční příjem přesahuje milion eur, tedy dva miliony korun za měsíc.

„Není možné mít tak velký plat,“ uvedl Hollande při představování návrhu. „Viděl jsem přehledy příjmů topmanagementu největších francouzských bank a ty i v posledních letech rostly. V průměru se dnes pohybují okolo dvou milionů eur ročně. Lze se s něčím takovým smířit?“ řekl doslova.

Zvláště pětasedmdesátiprocentní daň vnímají analytikové jako gesto pro důsledně levicové voliče, jež bude Hollande potřebovat k celkovému vítězství. Upozorňují, že sice nejde o bezprecedentní sazbu — například v USA se v závěru velké hospodářské krize danily příjmy nejbohatších až devadesáti procenty —, ale že zároveň postihne jen minimum lidí. Řada francouzských magnátů vykazuje už nyní daně ve Švýcarsku nebo v Lichtenštejnsku. Sarkozy přitom již v roce 2007 stanovil daňový strop pro všechny příjmy na padesát procent.

Také Sarkozy se nicméně snaží oslovit radikálnější voliče, a to na druhé straně spektra.

Na nedělním shromáždění stoupenců ve Villepinte slíbil obnovit kontroly na francouzských hranicích, pokud Evropská unie neučiní do roka více pro boj s ilegální migrací. Brusel by měl dle Sarkozyho též schválit tzv. Buy European Act, který sedmadvacítku zaváže k přednostnímu využívání evropských služeb a produktů při veřejných zakázkách. Pokud nebude i tato směrnice přijata v roční lhůtě, slibuje Sarkozy vlastní, specificky francouzský zákon.

Neogaullistický kandidát chce dále přísnější kontrolu zcelování přistěhovaleckých rodin, omezení výhod v nezaměstnanosti a ráznou opozici proti pokusům levice o uzákonění manželství mezi stejnými pohlavími. Masmédia v posledním týdnu zaujal Sarkozyho výrok, že je ve Francii příliš mnoho cizinců.

Plány pro zahraničí

V oblastech zahraniční politiky se závazky obou favoritů příliš neliší. Hollande i Sarkozy slibují zachovat francouzské veto v Radě bezpečnosti OSN, prohloubit spolupráci s Čínou, Indií a Brazílií, podpořit další integraci EU v logice soustředných kruhů, zpřísnit dohled nad bankami a více regulovat finanční trh.

Oba též slibují stáhnout francouzské jednotky z Afghánistánu. Hollande tak chce učinit do konce roku 2012, Sarkozy do roka a půl. V zásadě stejný je přístup obou kandidátů k Sýrii, k Íránu, k USA i k NATO.

Zřejmě nejvýznamnější rozdíl lze vidět ve vztahu k nedávno sjednanému paktu fiskální odpovědnosti. Tento by Hollande rád znovu otevřel a doplnil o prorůstové prvky; Sarkozy jej vnímá jako dostatečný, ale chce, aby jej Francouzi schválili v referendu.

Podle analytiků nicméně zůstávají všechna zahraničněpolitická témata v letošní kampani v pozadí. Mnohem častěji se mluví o domácí a zvláště sociální politice.