Státní správa národního parku v letošním roce povolila řediteli šumavského národního parku Janu Stráskému a jeho náměstku Jiřímu Mánkovi, aby ve vzácné šumavské přírodě opět používali jedovaté chemické postřiky pesticidem cypermethrinem, a to přesto, že jsou v národních parcích přísně zakázány.

Hnutí DUHA proto podalo podnět České inspekci životního prostředí, aby případ vyšetřila a zjednala okamžitou nápravu. Již předtím se proti používání chemických postřiků ekologové odvolali, avšak ministerstvo s definitivním verdiktem podle nich otálí. Podmínkou výjimky přitom je, že „biocid nelze aplikovat v blízkosti vodotečí, vodou ovlivněných stanovišť, pramenišť a zamokřených lokalit“. Pro vodní živočichy je totiž cypermethrin vysoce toxický.

Podle Jaromíra Bláhy z Hnutí DUHA se ředitel Stráský a náměstek Mánek se šumavskou přírodou nemazlí a znovu s ní bojují chemickými postřiky. „Jedovaté pesticidy by se ale neměly používat ani v hospodářském lese, natož v národním parku. Je smutné, že současné vedení parku nejen že není schopné zajistit ochranu vzácné šumavské přírody, ale dokonce ji svými rozhodnutími samo poškozuje,“ vysvětlil Bláha.

Lesní hlídky Hnutí DUHA již totiž v lokalitě pod Oblíkem v šumavském parku odhalily otrávené kmeny. „Jedovaté látky tu zabíjejí vodní živočichy a při deštích mohou ohrozit i rašeliniště Tmavého a Javořího potoka. Zde, i na některých dalších místech, kde se pesticidy napuštěné nelegální pasti na kůrovce objevily,“ uvedli ekologové v tiskovém prohlášení s tím, že vedení správy parku navíc použitou chemií ohrožuje i vzácného tetřeva hlušce.

„Hlídky Hnutí DUHA také potvrdily, že chemické postřiky používá vedení parku dokonce i v jádrových oblastech výskytu tetřeva hlušce. Ekologická organizace již dříve správu parku upozornila, že v místech aplikace cypermethrinu dochází ke zvýšenému úhynu mláďat hmyzožravých ptáků, kteří otrávený hmyz sezobají,“ uvedli ekologové.

Podle Bláhy navíc Hnutí DUHA upozorňovala správu parku i ministerstvo, že při používání jedovatých pesticidů v minulosti docházelo k porušování elementárních pravidel.

„Nyní se to opět potvrdilo. Absurdní ovšem je, že o nápravu se snaží dobrovolné lesní hlídky Hnutí DUHA podáváním podnětů inspekci životního prostředí a nikoliv sami lesníci — zaměstnanci parku, kteří kolem denně jezdí, vidí to a nic nedělají. Prakticky začínají přírodu chránit už jen ekologické organizace a dobrovolníci místo státem placených úředníků,“ dodal Bláha.

Otrava podle něj přitom hrozí také drobným bezobratlým živočichům a chráněným obojživelníkům jako jsou skokani a velmi vzácní horští čolci, kteří se v tůních a dočasných prohlubních s vodou v dané oblasti vyskytují. V případě, že se vysoce jedovaté pesticidy dostanou do potoků a řek, mohou být otráveny i ryby.

Hnutí DUHA vedení parku také již dříve upozornilo, že chemický postřik nezabije pouze kůrovce, nýbrž veškerý hmyz, který s ním přijde do kontaktu, včetně například střevlíků, lumčíků, pestrokrovečníků či chalcidek a dalších druhů, které kůrovce hubí a do otrávených kmenů za ním ve velkém přilétají.

Podle jejich vyjádření je běžné, že v dobře spravovaných evropských národních parcích je používání jedovaté chemie proti kůrovci nemyslitelné. „Příklady národních parků Harz nebo Bavorský les v Německu, kde mají podobné problémy, ukazují, že lze bránit kůrovci v šíření do okolních lesů i bez použití pesticidů,“ uvedlo Hnutí DUHA v tiskovém prohlášení.

Rovněž mezinárodní standardy zdravého lesního hospodaření FSC (Forest Stewardship Council) podle ekologů řadí cypermethrin mezi vysoce rizikové látky a jeho používání vylučují dokonce i hospodářských lesích. Je to podmínkou k získání certifikátu FSC.

Už v loňském roce přitom ředitel parku nechal ilegálně rozmístit stovky otrávených kmenů. Česká inspekce životního prostředí proto vede se současným vedením národního parku řízení o udělení pokuty.