Experti z Botanického ústavu Akademie věd ČR tvrdí, že genogond šumavských smrků je ohrožen asanacemi a nikoli bezzásahovým režimem. Naopak právě tyto zásahy podle jejich názoru mohou mít na genetickou rozmanitost šumavských smrků negativní vliv.

Podle nich totiž bezzásahový režim — tedy ponechání horských smrčin na Šumavě samovolnému vývoji — nemůže ohrozit jejich genetickou diverzitu. I v situaci, kdy jsou porosty horských šumavských smrčin napadeny kůrovcem a dochází k odumírání stromového patra, nemůže podle jejich názoru ke ztrátě původního genotypu dojít.

Podle ředitele Botanického ústavu Akademie věd České republiky Jana Kirschnera má sice odumření stromového patra za následek vymizení většiny starých smrků, nicméně podle jeho slov současně otevírá volný prostor a dovoluje vyklíčit a odrůstat tisícům malých smrků, které jsou přímými potomky dospělých stromů.