Ředitel Národního parku Šumava Jan Stráský zrušil místa čtrnácti pracovníkům Správy NP, další mají následovat. Nejedná se ale o zbytečné a nepotřebné zaměstnance — právě naopak, jsou to jednak úředníci, kteří hájili dodržování zákonů v národním parku, jednak kvalitní experti v ochraně přírody a službách pro turisty.

Propouštění připravil Jiří Milička, bývalý poručík Státní bezpečnosti, který pracoval mimo jiné u tzv. nelegální rozvědky, zcela utajené složky předlistopadového ministerstva vnitra. V červnu jej Jan Stráský zaměstnal jako personálního auditora. Krom astronomického platu vyfasoval i služební terénní auto. Inu je myslivcem, tak aby mohl jezdit na lov šumavských jelenů. Terénní auto pro nového personalistu bylo odebráno oddělení výzkumu a ochrany přírody.

Cituji z dopisu jedné pracovnice národního parku:

„Předevčírem nařídil poručík Milička zrušit nástěnku na chodbě budovy správy NP v Kašperských Horách. Na nástěnce visely novinové výstřižky týkající se aktuálního dění na Šumavě a fotografie ,černých staveb‘ … Včera byla k zodpovědnosti volána jedna zaměstnankyně sídlící v kanceláři na Kašperských Horách. Byla důrazně pokárána nejprve poručíkem Miličkou, který se dožadoval slibu, že nástěnka nebude obnovena („ručíte mi za to, že ta zeď bude čistá jak slovo boží"). Paní architektka namítla, že zmíněné nemá v náplni práce a tudíž se to po ní nemůže vyžadovat..... Dnes na nástěnce pod červeným karafiátem visí texty:

„Karle Kryle, zas už ryjem držkou v zemi“

„Ať žije svoboda názoru“

„...jaro karty míchá pro záda shrbená a přetěžko se dýchá a svítí červená...“

„Tentokrát mi nebylo jen do pláče, hned po příchodu do zaměstnání jsem se v 6:30 ráno rozplakala.“

Milička byl odvolán po třech měsících práce po intervenci ministra životního prostředí Tomáše Chalupy. Svou práci ale stihl dokončit.

V první vlně byli propuštěni lidé, kteří se postavili proti kolaudaci černých staveb: vedoucí Tomáš Hlavatý, Eliška Priharová, zrušeno bylo i místo Martiny Večeřové.

Architektka Eliška Priharová bránila kolaudaci stavby takzvaného relaxačního centra v Prášilech, které bylo postaveno v rozporu se stavebním povolením. Jeho stavitelem je JUDr. Miroslav Zámiška, dříve také příslušník StB s krycím jménem Hervert, později člen sboru právních poradců Václava Klause.

Tomáš Hlavatý jako vedoucí státní správy tento postoj podporoval — kromě stavby JUDr. Zámišky nedovolil kolaudace dalších staveb vlivných investorů, kteří významně porušili pravidla a mantinely stavebních povolení — například rodinného domu na Filipově Huti a hotelu na Horské Kvildě se stavebním povolením vydaným na ekofarmu (podrobně viz)

Tomáš Hlavatý také v dubnu potvrdil, že na kácení stromů v oblasti Ptačího potoka a v dalších dosud bezzásahových oblastech je třeba nechat vypracovat posouzení vlivu na životní prostředí, aby se vyhodnotily důsledky pro evropsky chráněné území Natura 2000 (viz). Ředitel Stráský si posudek neopatřil a těžbu stromů nařídil a provedl bez něj.

Statní správa byla za vedení Tomáše Hlavatého v letošním roce vyhodnocena Ministerstvem životního prostředí jako nejlepší státní správa v hodnocených chráněných územích.

Ostatní pracovníci oddělení státní správy podepsali otevřený dopis řediteli Stráskému, ve kterém prokázali, ze poručík Milička zmanipuloval výsledky prověrek, které Stráskému předal jako podklad pro propouštění.

Nejde jen o konkrétní propuštěné úředníky. Státní správa už nyní obtížně stíhala objem práce a vydávaných rozhodnuti. Zrušením 4 pracovních míst z 12 způsobil Jan Stráský, že státní správa národního parku nebude fungovat. Zbylí úředníci budou muset podepisovat rozhodnutí, aniž by měli šanci zjistit a ověřit „stav věci“ a rozhodování bude pouze formální, aby byla dodržena zákonná lhůta. A o to asi jde. Zvlášť při povolování staveb. Ředitel Stráský už zastavil jednaní o převodu pozemků z Pozemkového fondu na správu parku. Místo toho je v návrhu zákona o NP Šumava připravovaného na ministerstvu životního prostředí ustanovení o převodu pozemků ve třetích zónách parku na obce, které je následně rozprodají.

Podobně je to s vyhazováním odborníků. Po „restrukturalizaci“ Rady Národního parku Šumava, při které rezignovala většina vědců, se park zbavuje dalších vědeckých a odborných pracovníků a jejich pracovních míst: zrušeno bylo místo propuštěného hydrogeologa Františka Stíbala, známého svou zásadovostí už z dob, kdy jako bývalý starosta Kašperských hor zabránil těžbě zlata kanadskou firmou v CHKO Šumava metodou kyanidového loužení. Kdo teď bude místo něj připravovat podklady pro obnovu rašelinišť, není jasné. Kdo bude zajišťovat provoz meteorologických staniček rozmístěných po celém parku a sběr dat a vyhodnocování údajů o průtocích vodních toků, také není známo.

Zrušeno bylo místo propuštěného zoologa Pavla Šustra, který prováděl telemetrické sledování velkých savců a jehož činnost byla placena z mezinárodního projektu, a dále též místo Milana Skolka, který zajišťoval odborné podklady pro péči o bezlesou část krajiny.

Co znamená rušení těchto míst? Přestane Národní prak Šumava sledovat vývoj chráněné přírody a výskyt chráněných druhů? Jakým způsobem se bude krajina, vzácní živočichové a rostliny chránit, když k tomu nebudou potřebná data?

A jak bude park poskytovat služby turistům? V oddělení pro veřejnost nechal ředitel Stráský a jeho náměstek Jiří Mánek zrušit místo a propustit Vladimíra Vlka, který pracoval v NP Šumava 20 let, tedy od jeho založení, a který připravoval informační střediska pro návštěvníky parku. Výsledkem jeho práce je 8 fungujících informačních středisek se vším, co v nich turisté nacházejí. Dalším z propuštěných, jejichž místo bylo zrušeno, je David Poláček, který v celém parku zajišťoval naučné stezky a informační panely.

Odborná ochrana přírody, informace a služby turistům a státní správa, která hlídá dodržování zákonů — to jsou tři pilíře, na kterých stojí národní park. Další vlna rušení míst je připravena na prosinec a začátek příštího roku.

Jan Stráský odůvodňuje vyhazování kvalitních pracovníků — místních lidi — a rušení jejich pracovních míst tím, že se mu v rámci úsporných opatření nedostává peněz od ministerstva životního prostředí. Zároveň však platí do Prahy 150 000 Kč měsíčně (t.j. cca 7500 Kč denně) PR agentuře Bison & Rose (zajišťovala m.j. volební kampaně ODS), která má jeho krokům zajistit pozitivní image. Další peníze platí jiným PR agenturám (např. 120 000 Kč agentuře PR.Konektor za zpracování manipulativní ankety). Na ředitelství ve Vimperku přitom nedávno zřídil řadu nových pracovních míst a novým zaměstnancům (druhý tiskový mluvčí, manažer regionálních vztahů atd.) platí významně větší částky než odborným pracovníkům. Úsporu relativizuje i fakt, že někteří z propuštěných lidí — kteří pracovali na správě 10 let a více — mají podle kolektivní smlouvy nárok na několikanásobek běžného odstupného, takže o (hypotetické) úspoře lze v jejich případě hovořit nejdříve od druhého kvartálu příštího roku.

Opravdu nařídil ministr Tomáš Chalupa řediteli Stráskému propustit klíčové pracovníky parku a nehledat úspory jinde? Uvidíme co odpoví na přímé otázky, které mu poslal ředitel Hnutí DUHA Petr Machálek.

A že by bylo kde hledat úspory — třeba stopnout zakázky těžařským i jiným firmám na nesmyslné kácení, umělé výsadby a další zbytečné práce v horských a podmáčených smrčinách. Příroda tam už ukázala, že pracuje lépe a zadarmo. To platí i o oblasti kolem Ptačího potoka, kterou v předešlých měsících bránilo před kácením několik set občanů.