Justice a policejní vyšetřovatelé v USA čelí dalšímu vážnému podezření, že svou nedůsledností zavinili smrt nevinného člověka. Děje se tak již potřetí v poměrně krátké době — po zpochybnění rozsudku nad Cameronem Willinghamem v roce 2009 a sporné popravně Troye Davise loni v září. Aktuální podezření se váže k případu Carlose DeLuny popraveného v roce 1989 v Texasu. Nesrovnalostmi v kauze se od roku 2004 zabývala skupina akademiků a studentů z Kolumbijské univerzity pod vedením profesora Jamese Liebmana, která své závěry v pondělí rozeslala masmédiím.

„Rozhodli jsme se zveřejnit všechny informace, které jsme o případu měli, aby si mohla veřejnost udělat svůj názor (...) Věřím, že naše práce přiměje Američany více přemýšlet nad tím, co se v jejich jménu děje,“ uvedl Liebman v komentáři k průvodní zprávě.

Carlos DeLuna byl k smrti odsouzen za brutální vraždu Wandy Lopezové, pokladní na benzínce, jíž měl v únoru 1983 ubodat nožem. Podle zjištění Liebmanova týmu se už v průběhu vyšetřování objevilo mnoho důležitých faktů a indicií, které policie i státní zástupce ignorovali. Řada skutečností navíc ukazovala na jiného pachatele — jistého Carlose Hernandeze —, jehož sám Carlos DeLuna později označil za vraha.

Pro pochybnosti o DeLunově vině svědčily dále i rozpory ve výpovědích svědků nebo absence krve na jeho šatech, přestože místo činu jí bylo vydatně zbroceno. Řada osob, jež znaly oba Carlose, také uvedla, že DeLuna nikdy na rozdíl od Henandeze nenosil nůž. Přesto obžaloba, policie i soud dospěly k jednoznačnému závěru.

„Kdyby se proces konal nyní, porota by DeLunu zprostila obvinění,“ cituje Haffíngton Post slova Richarda Dietera, výkonného ředitele think tanku Death Penalty Information Center, který — krom jiného — sporné rozsudky smrti eviduje.

„Nemáme před sebou případ, v němž bychom mohli se stoprocentní jistotou říci, že byl popraven nevinný člověk. Když ale uvážíme rozkryté okolnosti z vyšetřování, dá se, domnívám se, konstatovat, že jsme k příslušnému závěru tak blízko, jak jen dnes můžeme být,“ uvádí Dieter dále.

Detaily případu

Zprávy v povrchnějších médiích z posledních dnů popisují popravu jako důsledek policejního šlendriánu a prosté záměny křestních jmen obou Carlosů — DeLuny a Hernandeze. Vlastní studie Liebmanova týmu má ale více než 400 stran a její souhrnné závěry odkrývají celou síť vztahů a událostí, jež se odehrály v době činu v jedné ze čtvrtí texaského města Corpus Christi. Popsané skutečnosti přitom mají k jednoduchému příběhu daleko.

Carlos DeLuna byl v roce 1983 chudý dvacetiletý recidivista latinoamerického původu, jenž byl již několikrát trestán za vloupání, výtržnosti a rušení veřejného pořádku v opilosti. Podle zaznamenaných výpovědí jeho známých a pozdějších obhájců měl inteligenci dítěte a sklon k chronickému lhaní, což mu následně velmi přitížilo.

Čin se odehrál 4. února v nočních hodinách v prodejně benzínové pumpy Sigmor Shamrock, kde Wanda Lopezová pracovala. Lopezová si krátce před spácháním vraždy všimla příchodu muže, který ukrýval v kapse nůž, a ihned zavolala na tísňovou linku 911. Její hlas v hovoru působí roztržitě, prosby o příjezd policie střídá komunikace se zákazníky, jimž sděluje cenu zakoupeného zboží. Záznam končí zoufalými výkřiky až vitím, které prokládají prosby o milost.