V USA po letech opět popravili sporně odsouzeného člověka

Petr Jedlička

Podle konzervativních statistik je středeční poprava Troye Davise devátou exekucí, ke které v USA od osmdesátých let došlo navzdory podloženým pochybám o vině odsouzeného. Co soudce přesvědčilo a jaké má případ přesahy?

Přes četné protesty lidskoprávních aktivistů i řady osobností veřejného života byl v noci ze středy na čtvrtek v USA popraven další člověk, jehož odsouzení vzbuzuje pochyby. Stal se jím dvaačtyřicetiletý Troy Davis. Podle evidence nezávislého sdružení The Death Penalty Information Center (DPIC), které se tématem sporných poprav zabývá, se na území Spojených států jedná o devátý případ vykonání trestu smrti s prokazatelně podloženými pochybami o vině od osmdesátých let.

Poslední kauzou s podobnou klasifikací byla dle DPIC poprava Camerona Willinghama v Texasu v roce 2004. Jiné zdroje (různé důvěryhodnosti) ovšem vypočítávají až 30 dalších „pochybných“ exekucí.

Davisovi právníci se snažili klienta zachránit od roku 1991, kdy ho soud státu Georgie uznal vinným z vraždy policisty Marka MacPhaila kombinované s několika dalšími zločiny. Rozsudek nad Davisem byl původně opřen o výpovědi devíti svědků; sedm z nich ale svá tvrzení postupně měnilo, případně zcela stáhlo. Někteří z nich si stěžovali i na zastrašování policií.

Sám Troy Davis trval od počátku do konce na své nevině. Tato slova pak pronesl těsně před popravou:

„Rád bych promluvil k MacPhailově rodině. Vězte, že navzdory tomu, jak celou věc vnímáte, nejsem tím, kdo osobně zabil vašeho syna, vašeho otce, vašeho bratra. Jsem nevinný. Incident, který se udál během příslušné noci, se nestal z mého zavinění. Já jsem nedržel zbraň. Vše, co mohu žádat (...) je, abyste se podívali hlouběji do tohoto případu, a konečně tak uzřeli skutečnou pravdu.“

„Žádám svou rodinu a přátele, aby pokračovali v boji,“ uvedl Davis dále. Boj za spravedlnost (mou smrtí) nekončí. Tento boj se týká všech Troyů Davisů, kteří mě předešli a všech těch, kteří přijdou po mně. Jsem dobré mysli, jsem zbožný a jsem klidný (...) A těm, kdo mi vezmou život: Nechť je Bůh milostiv vašim duším. Nechť jim požehná,“ dopověděl.

Podle informací z agentur byl Troy Davis popraven smrtící injekcí. Od vpravení prvního (utišujícího) preparátu do žíly do lékařského konstatování smrti uběhlo přibližně 15 minut.

Detaily případu

Činy, za něž byl Davis popraven, se všechny udály 18. srpna 1989 v georgijském městě Savannah. Davis navštívil večírek svého známého, z něhož odešel v doprovodu přítele Darrella Collinse. Během cesty z večírku se oba dostali do sporu s jedním z řidičů, který měl na ně z auta pokřikovat obscénní nadávky. Došlo ke střelbě, přičemž kulka, která dle rozsudku vyšla z Davisovy zbraně, náhodou zasáhla do obličeje jistého Michaela Coopera. Ten právě projížděl v jiném voze kolem.

Vraždy MacPhaila se měl Davis dopustit později večer, a to na parkovišti u rychlého občerstvení Burger King. Zde Davis s Collinsem natrefili na dalšího známého — jistého Sylvestra Colese, který s hádal s bezdomovcem Larrym Youngem o pivo. Davis měl do hádky vstoupit na Colesově straně a začít vyhrožovat Youngovi zbraní. Tomu pak přišel na pomoc právě Mark MacPhail — v příslušném čase policista mimo službu, který si přivydělával v Burger Kingu jako hlídač. Při následné výměně názorů Davis dle rozsudku MacPhaila zastřelil, aniž ten vytáhl zbraň.

Kromě nábojnic a stejných kulek, z nichž jedna zranila Coopera a dvě později zabily MacPhaila, nebyly na místech činů nalezeny žádné stopy. Nenašla se ani vražedná, ani žádná jiná zbraň.

×