První přímá volba prezidenta republiky slibuje zajímavou konfrontaci stranických a nezávislých kandidátů. Co říkají dosavadní předvolební průzkumy? Zatím s přehledem vede nezávislý kandidát Jan Fischer, následovaný s velkým odstupem ještě donedávna Janem Švejnarem, na třetí příčce se umisťuje Miloš Zeman. Jiří Dienstbier má v rámci statistické chyby srovnatelnou podporu s kandidátem TOP 09 Karlem Schwarzenbergem, Evženem Tošenovským a Tomio Okamurou.

Do termínu prezidentské volby je ovšem ještě daleko a současné průzkumy zdaleka nepředznamenávají její výsledek. Maximálně lze říci, že nejpravděpodobnějším postupujícím do druhého kola bude asi Jan Fischer. Ovšem kdo bude tím druhým, není jisté. Především nejsou jasné šance kandidátů dvou hlavních konkurenčních stran. ČSSD bude na nejbližším zasedání širšího vedení rozhodovat, zda jím bude Jiří Dienstbier, neboť další uvažovaný potenciální kandidát ČSSD Jan Švejnar se možnosti kandidovat za tuto stranu vzdal. V ODS se rozhoduje mezi Evženem Tošenovským a Přemyslem Sobotkou. A zatím není jasné, zda vůbec přijdou se svým kandidátem komunisté.

Zařazení více potenciálních kandidátů ČSSD a ODS do předvolebních prezidentských průzkumů je pro tyto kandidáty nevýhodou. Hlasy pro sociálnědemokratického kandidáta se dělí pro Dienstbiera a pro Švejnara. Hlasy pro kandidáta ODS se dělí pro Sobotku a pro Tošenovského. (V posledním průzkumu společnosti Median, o který opírám své úvahy, byla navíc testována ještě donedávna zvažovaná kandidátka ODS Miroslava Němcová.) Za předpokladu, že by ve výzkumech figuroval Dienstbier jako jediný kandidát ČSSD, pak lze s jistotou říci, že minimálně padesát procent hlasů, které jdou za Švejnarem, by šlo za Dienstbierem a tento kandidát by se ocitl v žebříčku podpory na druhém místě. Již nynější výzkumy tak naznačují, že případný sociálnědemokratický prezidentský kandidát Dienstbier má slušnou šanci postoupit do druhého kola.

Jak už bylo řečeno, Jan Švejnar se možnosti kandidovat za ČSSD definitivně vzdal. Původně souhlasil, že o tuto kandidaturu svede duel s Jiřím Dienstbierem. Později prohlásil, že chce kandidovat jako nezávislý, že nadále stojí o podporu ČSSD a bude se spolu s Dienstbierem účastnit diskusí s veřejností. Nakonec prohlásil, že se těchto diskusí nezúčastní, ale přesto nadále stojí o podporu ČSSD. Těmito veletoči se Jan Švejnar u většiny voličů této strany pravděpodobně zcela odrovnal a leccos nelichotivého to vypovídá o jeho politické prozíravosti.

Nasazení neoliberála s lidskou tváří Jana Švejnara jako potenciálního prezidentského kandidáta ČSSD byl od počátku možná tak trochu omyl. Švejnar měl uspokojit poptávku části členů ČSSD po korektním nestranickém kandidátovi, kterého by byli ochotni podpořit nejen sociálnědemokratičtí voliči, ale i voliči středu a umírněné pravice. Švejnar jako kandidát ČSSD byl výrazným favoritem postupu do druhého kola, nicméně už nikoli favoritem v druhém kole. Nevolili by jej voliči KSČM, část voličů ČSSD, a ani voliči pravicových stran, kteří by nejspíše podpořili nezávislého kandidáta Jana Fischera.

Švejnar si možná toto riziko uvědomil a rozhodl se proto kandidovat jako nezávislý. Zda mu to dopomůže vykompenzovat ztrátu sociálnědemokratických hlasů ziskem hlasů zprava, není vůbec jisté. V prvním kole sotva, vzhledem k tomu, že tito voliči budou v drtivé většině volit kandidáty svých stran. To pro něj ovšem může znamenat nepostoupení do druhého kola a konec prezidentské anabáze. Švejnar by mohl jako nezávislý zvítězit v druhém kole, ve kterém by na sebe mohl vázat významnější část pravicových voličů, pokud by naplno projevil své neoliberální ledví. Každopádně vítězství nezávislého Jana Švejnara je méně pravděpodobné než vítězství nezávislého Jana Fischera. Proto Švejnar nyní asi vážně zvažuje, zda se prezidentské volby vůbec účastní.