Breivik má za sebou první den procesu, provokovat chce i dále

Petr Jedlička

Norský terorista se uvedl v duchu své ideologie. Obhajobou chce dokázat, že jednal v kontextu reálně probíhajícího civilizačního střetu. To má doložit i řada výpovědí extrémistů všeho druhu, včetně islamistických.

V pondělí 16. dubna začal u oblastního soudu v Oslu dlouho očekávaný proces s Andersem Breivikem, třiatřicetiletým Norem, jenž loni 22. července usmrtil 77 lidí. Muž, kterého norská média nazývají nejhorším teroristou poválečných v dějinách země, se uvedl pozdravem zaťatou pravicí a zpochybněním legitimity celého procesu.

„Norské soudy neuznávám. Svůj mandát jste získala od politických stran, které podporují multikulturalismus (...) Máte známé mezi sociálními demokraty i ve vládě,“ uvedl směrem k soudkyni Wench Elizabeth Arntzenové.

Formálně ale námitku proti podjatosti nepodal.

Žalobkyně Inge Bejerová Enghová na úvod přečetla jména všech Breivikových obětí s podrobným popisem způsobu, jímž byly zraněny nebo usmrceny. Pak dostal obžalovaný příležitost vyjádřit se k otázce viny. Následně mohli soudci a diváci sledovat Breivikovo propagační video natočené krátce před spácháním činů, a poté vyslechnou telefonní hovor, ve kterém se jeho oběti snažily přivolat pomoc.

Pohled na záznam vlastního díla byl jediným momentem, kdy obžalovaný projevil lítostivou emoci — utřel si slzu. Jinak po většinu dne poslouchal bez hnutí, oči upřené do lavice.

Dnes, tedy v úterý 17. dubna, má Breivik začít s přednesem svoji obhajoby. To může dle informací BBC zabrat i více než pět dalších dní.

Soudní líčení celkově by mělo dle agentur trvat přibližně deset týdnů. Rozsudek má být vynesen po 22. červnu, strany sporu se ale budou moci odvolat.

Kde a proč zabíjel

Oficiálně je Breivik obviněn z mnohonásobné vraždy, terorismu, mnohonásobného pokusu o vraždu, nedovoleného ozbrojování, závažného narušení veřejného pořádku a zastrašování obyvatelstva. Všeho řečeného se měl dopustit prostřednictvím dvou činů: jednak odpálením nálože v centru Osla, která usmrtila osm lidí, a jednak střelbou na ostrůvku Utøya, pří níž osobně pozabíjel 69 členů mládežnické sekce Strany práce, norské sociální demokracie.

Brevik v pondělí opět připustil, že činy spáchal. Vinu v trestněprávním smyslu však trvale odmítá. Norsko, resp. Západ, je v jeho představách v přípravné fázi války s islámským světem a on chtěl zabránit, aby dorostla nová generace levicových politiků, která by otevřela islamistům brány Evropy.

Brevik sám sebe popisuje jako vojáka, řádového rytíře či vojenského velitele svého druhu. Z hlediska výše popsaného jednal v nezbytné obraně, a má-li ho nějaká instituce soudit, pak jedině vojenský soud. V podobném duchu by měly vést obhajobu i jeho právníci, kteří dle pokynů klienta požadují zproštění viny.

×