Iniciativa ProAlt vydala publikaci pojednávající o hlavních rysech vládních reforem. Text podrobuje kritice jak celkové neoliberální východisko současných reforem, tak jejich negativní aspekty v případě konkrétních oblastí veřejných a sociálních politik.

V úvodu publikace se její autor Martin Škabraha vrací k volební kampani před posledními sněmovními volbami, jejichž podstatným rysem bylo strašení veřejnosti před osudem Řecka. „Pokud nezačneme omezovat přebujelý sociální stát a tím snižovat rozpočtový schodek, čeká nás osud Řecka,“ připomněl autor slova současného ministra financí Miroslava Kalouska, který tehdy dokonce nechal rozesílat lidem složenky s výší státního dluhu přepočítanou na hlavu.

Podle Škabrahy přitom zadlužení státu způsobila hlavně nekvalitní státní správa, neschopná efektivního výběru daní, přehnané výdaje na armádu a spekulace bankéřů, pěstujících dobré vztahy s některými řeckými politiky. „Strašení Řeckem je však ideologickou lží ještě v jiném, závažnějším smyslu. Posloužilo totiž k prosazení politiky, která vede právě ,řeckým' směrem,“ tvrdí autor textu.

V Řecku totiž podle něj drastické škrty zadusily zbývající hospodářskou sílu země, a to tak, že se schopnost splácet dluh ještě oslabila. „Na Řecko je pak věřiteli vyvíjen tlak, aby rozprodávalo veřejný majetek. Je to obdoba toho, kdy na jednotlivce nemajícího na splacení dluhů přijde exekutor. Něco podobného provádí plíživě i Nečasova vláda. A tak jako u mnoha exekucí u nás a jako v případě obyčejných Řeků platí, že dlužník se stal dlužníkem za nespravedlivých a neprůhledných podmínek,“ vysvětluje autor.

Škabraha současně zpochybňuje tezi, dle které je pouze podnikatelský sektor tvůrcem bohatství společnosti. Podle něj je tato myšlenka jednostranná a nepravdivá. „K bohatství společnosti náleží i kvalitní zákony a soudnictví, vzdělané obyvatelstvo, bezpečnost, sociální smír či kulturní vyspělost. Tyto oblasti se dnes sice neobejdou bez peněz z tržní ekonomiky, ale stejně tak platí, že podnikatelský sektor by nemohl vyvíjet svou činnost bez veřejných statků zajišťovaných státem a občanským sektorem,“ píše autor dokumentu.

Podle něj má proto veřejný sektor na ziscích z podnikání svoji zásluhu, je jejich spolutvůrcem, a proto i spoluvlastníkem. „Jeho podíl by mu měl být v dostatečné míře vyplácen, aby mohl zajišťovat potřebné služby i nadále. Podnikatelský sektor dnes však veřejným rozpočtům odpovídající podíl ze zisku nevyplácí. Proto si státy na svůj provoz musí půjčovat — a to právě u podnikatelského (bankovního) sektoru, který každoročně inkasuje mnohamiliardové úroky,“ vysvětluje Škabraha s tím, že ono zadlužení je vzápětí použito jako argument pro osekání veřejných výdajů.

„Následuje privatizace dotyčných služeb do neviditelných rukou trhu. Tím, že stát přestává vykonávat některé činnosti a propouští lidi, kteří je měli na starosti, ztrácí část své kvalifikace. Současně mu zůstává na starosti poskytování těch služeb, na nichž se nedá vydělat. To pak zase podporuje účelové argumenty, podle kterých je veřejný sektor vždy nekvalitní a neefektivní, zatímco soukromý prosperuje a mělo by se mu tedy podřídit vše,“uvedl Martin Škabraha.

Podle Škabrahy je navíc třeba počítat s tím, že ne všechno lze spočítat. „Peníze jsou jen jedním ze zdrojů, které společnost má. Jejich ochrana ve jménu ‘rozpočtové odpovědnosti‘ nesmí vést k ničení jiných, vzácnějších zdrojů. Největším bohatstvím státu je dobré soužití občanů schopných maximálně rozvíjet svůj různorodý potenciál,“ uvedl autor publikace v tiskovém prohlášení.

V závěru dokumentu také formuluje klíčové body, jež shrnují to, co by podle něj bylo třeba prosadit namísto současných vládních reforem. Podle Škabrahy je to zákon o obecném referendu a možnost odvolatelnosti volených zástupců, povinnost doložení původu u velkých majetků, větší průhlednost a kontrolovatelnost hospodaření ve státních podnicích, zavedení účinného zákona o státní službě, zrušení anonymních akcií či zákonná omezení nadměrné moci exekutorů.

Současně navrhuje aktivní sociální politiku předcházející nezaměstnanosti a sociálnímu vyloučení, podporu alternativním modelům pod­nikání, jako je participativní ekonomika či ochranu veřejných statků v oblastech jako zdravotnictví, školství, sociální péče a kultura.

Příručka je dostupná na adrese webu inicitivy PoAlt a v tištěné podobě je dostupná od pondělí v rámci protivládního Týdne protestů na stáncích iniciativy na rozličných místech republiky.

ProAlt je občanská iniciativa pro kritiku vládou prosazovaných neoliberálních reforem a na podporu alternativ, která působí od léta 2010. Odmítá nárůst sociálních a ekonomických nerovností, ekologickou bezohlednost či privatizaci veřejného prostoru, statků a služeb.