Kromě zvyšování úrovně korupce či dluhů narůstá také deficit agrárního zahraničního obchodu. Trvale se propadá od roku 1994 až k roku 2011, který dokonce překonal rekord 34 mld. z roku 2006.

Nejvíce se na vytváření deficitu podílel v roce 2010 dovoz masa a drobů na úrovni -12,3 miliard, zeleniny -8.501 miliard a ovoce 9.343 miliard korun, roce 2011 bylo v mase už deficit -14,3 miliardy korun. Očekávalo se, že rok 2011 se vyrovná rekordu z roku 2006, avšak vzrostl na 34,7 miliardy Kč, překročil ho tedy o pouhých 600 milionů, částku zhruba stejnou, jako byl účet za PROMOPRO. Pokud taková bagatelní částka nevzrušila ministra obrany, proč by měla vzrušovat ministra zemědělství?

Podle trendu za poslední čtyři roky lze letos očekávat deficit přibližně 35,5 miliardy. Ještě mnohem více zaráží druhová skladba dluhu. Vzniká nejen v mase, ale i v ovoci a zelenině, a to nikoliv jižní provenience, nýbrž z mírného podnebního pásma! Stali jsme odbytištěm pro země se stejným podnebím, tedy Polska, Rakouska, Holandska, Německa a dalších zemí.

Slavoj Žižek v knize Jednou jako tragedie, podruhé jako fraška píše:

„Před několika lety se realitu mezinárodního „volného trhu“ (v tomto případě zemědělství) podařilo vystihnout v jedné reportáži vysílané CNN o Mali. Mezi dvěma pilíři malijské ekonomiky jsou pěstování bavlny na jihu a chov dobytka na severu a oba tyto pilíře jsou v ohrožení, protože západní mocnosti porušují právě ta pravidla, které tak neúprosně vnucují národům třetího světa.

Mali produkuje bavlnu prvotřídní kvality, ale USA na podporu svých domácích pěstíren vynakládají více, než činí celý celkový malijský státní důchod, takže není divu, že jim jejich malijské protějšky nedokáží konkurovat.

Na severu je hříšníkem Evropská unie: malijské hovězí nemůže konkurovat masivně dotovanému evropskému mléku a hovězímu. EU subvencuje každý jeden kus hovězího dobytka přibližně pěti stovkami eur ročně - více, než činí v Mali poměr HDP na hlavu.

Malijský ministr hospodářství popsal jádro problému následovně: „Nepotřebujeme vaši pomoc, vaše rady ani vaše přednášky o blahodárných účincích odstranění státní regulace; postačí, když se budete držet svých vlastních zásad fungování volného trhu, a naše potíže budou vyřešené...“

Kde jsou republikánští obhájci volného trhu? Kolaps malijského hospodářství demonstruje praktické důsledky politiky USA i EU, které si hlídají své zájmy a dávají je na 1.místo.“

O čem to Slavoj Žižek píše? Jdeme cestou do Evropy nebo malijskou cestou do Afriky? Je snad ta podobnost čistě náhodná? Vnucuje se otázka, zda v našem případě nejde o řízenou destrukci potravinové bezpečnosti České republiky.

Avšak ještě k úpadku naší společnosti z hlediska státního dluhu a trvalého poklesu výroby masa, jež je také zakomponována v  hrůzném deficitu agrárního zahraničního obchodu, který nemá v našich dějinách obdoby. Ostatně ani dynamika růstu státního dluhu nemá historickou obdobu.

Jejich vztah má z hlediska testování téměř funkční závislost nepřímé úměry. Pokles produkce masa je bezpečným indikátorem „vyprazdňování“ našeho hospodářství a je svázán s neskutečnou dynamikou růstu zadlužení naší země, během posledních dvaceti let. Funkcí a indikátorů rozvratu a poničení národního hodpodářství se ovšem nabízí mnohem více, ve všech jeho odvětvích.

↗

Takže, kde hledat zdroje a kde šetřit a čím zalepit další díry? Privatizací Budvaru, výměnou vynikajícího managera Bočka, jenž řeší neskutečnou kauzu ochranné známky? Když už jsme prohospodařili ochranných známek takové množství ve všech resortech, tak dílo zkázy úspěšně završíme, ne? Copak asi vláda a naši „národohospodáři“ ještě vynaleznou? Možná brzy přijdou na to, že DPH na potraviny by nemělo být v sazbě nižší než 35 % - a bylo by hned po problémech na horní palubě Titaniku.