Když jsem viděl Petra Hájka vstoupit do kostela, nemohl jsem si pomoc, můj „papparazziový“ pud mě přemohl a musel jsem ho následovat. Seděl jsem hned za ním, během nedělní mše. Chtěl jsem vidět zblízka, jak vypadá člověk, který si myslí, že jsem deviant. Chtěl jsem vidět, jak vypadá zblízka a jak se chová česká Anita Bryant.

Neočekával jsem však, že ho budu i cítit. Nejen silný pach čerstvě vykouřené cigarety, ale zejména takový pach, který známe od starých lidí, kteří žijí ve vlhkém prostředí. Pach několikanásobně nošeného saka. A do toho všeho ještě byla cítit nějaká umělá pomáda na vlasy.

Musel jsem se zasmát, když vstoupil kněz a další tři faráři a k tomu ještě mladý kluk, který je tam na výpomoc. A to proto, že jeden z těch farářů, který stál před Hájkem je homosexuál. Poznal jsem ho, protože mne před pár lety oslovil na internetové seznamce pro gaye. To bylo v době, kdy jsem se rozhodl dělat investigativní rešerši o homosexualitě mezi katolickými knězi.

Už na začátku studia na novinářské fakultě ve Spojených státech jsem se pokoušel infiltrovat mezi náboženské fanatiky. Ke konci jednoho semestru oznámil náš profesor, že následující semestr po nás bude chtít investigativní reportáž s použitím infiltrace.

Rozhodl jsem se tento úkol splnit dřív a během léta jsem se stal členem hnutí Hare Krišina. O pár let po té jsem byl pokřtěn Mormony. A jindy jsem vstoupil k Svědkům Jehovovým. A přitom jsem ateista... Když se vloni objevila možnost vstoupit do intimity určitého faráře, který se do mě zamiloval, neztrácel jsem čas a šel do toho.

Nebylo to poprvé, co jsem zneužil sexuální zájem o sebe, abych se dostal k privilegovaným informacím. Podobně jsem se zachoval, když mě oslovil jeden radní z Českého rozhlasu, bývalý exponent Bobovize, který nedávno nastoupil na ministerstvo školství. Věděl jsem, že je to unikátní příležitost dostat se k pravdě a zákulísí o křídle Jany Bobošíkové během televizní krize v ČT před dvanácti lety.