Pouze hodinu mohli tento rok pochodovat němečtí neonacisté během pondělní manifestace, k níž se tradičně sjíždějí do Drážďan na výročí náletu z roku 1945. Přes 1600 příznivců fašizující pravice chtělo původně projít přes větší část města. Více než dva tisíce angažovaných občanů jim ale trasu zablokovaly. Policisté odmítli občanské blokády rozehnat, a tak neonacistům nezbylo než pochod zkrátit. Po ujití několika stovek metrů se prostě vrátili na nádraží.

Souběžně s blokádami se také spojilo na 13 tisíc obyvatel Drážďan ve známý lidský řetěz. Tento protest trvá vždy jenom deset minut. V daném kontextu má ale velkou symbolickou hodnotu.

„Jde o zásadovou odpověď na nacionální socialismus, rasismus a násilí,“ uvedl k akci drážďanský starosta Dirk Hilbert, který se do řetězu také zapojil.

„Neonacistům tím dáváme najevo, že je nenecháme výročí náletu zneužít (...) a že je ve městě nechceme,“ vysvětlil novinářům.

Stoupenců fašizující pravice přijelo tento rok méně, než sami očekávali. Jenom policistů bylo v ulicích rozmístěno třikrát tolik. Saské úřady se pro posílení oddílů rozhodly po loňském výročí, při němž demonstrace přerostly v četné pouliční bitky. Letos k žádné vážnější konfrontaci nedošlo.

„Čekáme ještě na sobotu,“ uvedla Inge Fischerová z občanského sdružení Drážďany bez neonacistů, které protesty koordinuje.

„Některé skupiny (neonacistů) se na sociálních sítích chlubí, že městem projdou stůj co stůj,“ doplnila.

Lidský řetěz dosáhl letos délky 3,6 kilometrů. Vedle starosty Hilberta se do něj zapojil i saský ministerský předseda Stanislaw Tillich nebo místopředseda Bundestagu Wolfgang Thierse. Čelní přestavitelé německých zelených i zástupci strany Die Linke se zúčastnili přímo blokád.

Den před pochodem se v Drážďanech konala demonstrace už proti samotnému faktu, že město neonacistům akci povoluje. Účast odhadl berlínský Taz na 5800 lidí.

Sporný nálet

Inkriminovaný nálet byl vlastně sérií několika náletů provedených ve dnech 13. a 14. února 1945. Spojenecké bombardéry zničily velkou část centra města, včetně historických objektů a čistě civilních čtvrtí. Zemřelo 20 až 26 tisíc lidí.

Malou, ale symbolicky významnou část obětí postříleli přímo palubní střelci z kulometů, když se letadla po svržení bomb vracela zpátky podél Labe, k němuž se Drážďanští při bombardování stahovali.

Politici i historikové se dodnes přou o motivaci a skutečný význam činu. Podle nejrozšířenějšího výkladu měl nálet současně demonstrovat sílu spojeneckého letectva, podlomit bojechtivost řadových Němců a zničit železniční uzel v centru města.

Vedle neonacistického průvodu a popsaných protiakcí připomíná nálet každý rok řada pietních shromáždění. V proslulé katedrále Frauenkirche, doopravované teprve v roce 2005, probíhají bohoslužby. Hroby na drážďanském hřbitově pokryjí obvykle stovky bílých růží.

Další informace:

Taz.de Dresden wieder so nazifrei wie vorher

Taz.de Nazis einmal um den Block

The Local - Germany Thousands block neo-Nazis in Dresden

The Times Neo-Nazis march as Dresden remembers WWII bombing

Deutsche Welle Dresden stands up to neo-Nazi march