Posun společnosti směrem k extremismu, kterým se již delší dobu ze všech možných úhlů zabývají různorodí publicisté, má své zlomy a strategie, svá pozastavení (Viz ZDE). Dosavadním vyvrcholením tohoto posunu na evropské scéně byl teroristický útok v Norsku spáchaný z ideologických důvodů proti vládě a levicové mládeži. (Viz ZDE.)

V České republice, zemi, jež na rozdíl od Norska provozuje demokracii pouze prostřednictvím mechanismů, tedy mechanicky, bez obsahu, se lidé, kteří vyznávají stejnou či podobnou ideologii jako terorista Breivik, pozvolna prodírají do popředí. Za pomoci mocných se zabydlují ve státních strukturách, dostávají čím dál větší prostor v mainstreamových médiích. Střelné zbraně k tomu nepotřebují, mají k dispozici typicky východoevropskou zbraň: dav a lynčující lůzu.

Kdo a jaký má zájem na tom, aby na severu Čech pochodovaly davy s pokřikem „Cikáni do plynu?“ Kdo a jaký na tom má podíl? To není tak jednoznačné a jednoduché, jak by se snad mohlo na první pohled zdát. Vezmu to heslovitě, s tím, že sloupek neskýtá potřebný prostor pro tak rozsáhlé téma. Některá má tvrzení tak zůstanou nepodložena, s tím, že se k nim jindy vrátím podrobněji.

S protiromskými náladami po listopadu 89 (vlastně u krátce před listopadem) začala koketovat část skinheadské subkultury. Živena Danielem Landou a jeho písněmi se pomíjivost této koketérie v první polovině 90. let proměnila v permanentní proud demagogie, kterým „to všechno začalo“. Landovy desky se štvavými texty se prodávají dodnes, zájem o ně neutuchá, jelikož dokáží velmi dobře působit na negativní emoce a pohodlný způsob uvažování. Landa sám se od těchto desek a jejich obsahu nikdy výslovně nedistancoval, proto také na nich dodnes dobře vydělává.

Neblahé dědictví této dřevní xenofobie a záštiplnosti vůči jinakosti se promítlo do rasistických vražd devadesátých let a vzrůstající nesnášenlivosti vůči Romům, migrantům i bezdomovcům. Policisté vyšetřovali trestné činy spáchané na Romech laxně, státní zástupci zavírali případy, aniž byly řádně vyšetřeny, soudy udělovaly jednotlivcům za opakované rasistické trestné činy zas a znovu podmínečné tresty. Odrazilo se to i ve vysoké  politice - do parlamentu se dostali Sládkovi republikáni, jejichž přímočará rétorika nenechávala nikoho na pochybách, jak by to u nás vypadalo, kdyby vládli.

V průzkumu ke konci 90. let se většina respondentů vyslovila pro to, aby pro Romy bylo ustaveno jiné, tvrdší zákonodárství než pro ostatní. V té době však bylo pořád ještě neslušné hlásat za účelem vyvolávání protiromské zášti lži, a nebylo tolerováno (alespoň ne tak často, jako dnes) pokřikování rasistických hesel pod okny romských rodin.

Atmosféra ve společnosti se začala nenápadně posouvat k horšímu v momentě, kdy se demokratické strany rozhodly přebírat republikánům voliče přebíráním jejich témat. To se v té době týkalo především ODS, jejíž předvolební vypjatý nacionalismus si nijak nezadal s Heiderovou rétorikou.

Povedlo se, Sládek byl z parlamentu vytlačen, a mnoho malých, zprvu nenápadných Sládků se do zastupitelského sboru infikovalo prostřednictvím demokratických stran. Tento proces pozvolna sílil a trvá dodnes, například v podobě některých zákonodárců ODS v čele s Řápkovou, o Čunkovi, jenž svou hloupostí tuto mašinérii pomáhal nastartovat, ani nehovoře. Senát, který se měl stát úctyhodnou institucí, hemží se rasisty (senátor Doubrava — nedávný komunista, zvolený za uskupení Severočeši.cz — viz ZDE), anticiganisty (např. senátor Lebeda — za ČSSD) a těmi, kteří neváhají legitimizovat představitele krajní pravice, jako třeba senátor Antl - za ČSSD (Viz ZDE)

.

Legitimizaci protiromských výroků a následně i postupů však začali komunální politici, kteří za svůj zjevný rasismus (například Janáčková) nikdy nebyli nijak potrestáni. Z beztrestnosti rasistických výroků se postupně stala norma.

Zmiňovanému posunu hodně napomohla nová média, internet a všechny jeho podoby předávání informací. (Viz) Názory, které ještě nedávno přirozeně přežívaly na okraji společnosti se „díky“ novým médiím dostaly do centra pozornosti. V diskusích pod články, na blozích, na internetových sociálních sítích se užívají rasistické výzvy k násilí na druhých, aniž by se nad tím kdo pozastavoval, o nějakém vyšetřování nemůže být ani řeči. „Diskutéři“ a blogeři (a provozovatelé internetových stránek, kteří jim to umožňují) nastavili laťku myšlení a odpovědnosti nejníže od dob nacistických a komunistických sekyrářů.

Co je asi na celé věci vůbec nejsmutnější, je populistický přístup médií, včetně těch veřejnoprávních, která za normálních okolností mají vyvažovat komerční a bulvární zpravodajství. U nás se to týká hlavně České televize. Po odchodu Iva Mathé z místa ředitele ČT dává její vedení přednost výši sledovanosti před rolí, kterou by měla jako prostředek veřejné služby plnit. Hovořím o snaze o objektivitu a novinářce etice. Naději zatím trochu drží stanice ČRo Rádio Česko a některé pořady na „šestce“.

V okamžiku, kdy si vydavatelé a redakce sdělovacích prostředků posunu společenské atmosféry všimli, bylo zle. Od toho momentu začala česká mainstreamová média posunu této atmosféry nahrávat. Ba ještě hůře, začala ji spoluutvářet. (Viz například ZDE a ZDE a ZDE a ZDE.) Od té chvíle nebylo Roma, který by se pod tíhou uměle vyrobených „důkazů“ mohl někam schovat, jelikož paušalizování se vedle anticiganistických primitivů a politiků chopila i média. (Nedávno například informoval Deník.cz, že českou dívku „znásilnila etnická menšina“).

…Z moře lží a frází se voda nedá pít… zpívá Spirituál kvintet v jedné ze svých nádherných úprav amerických tradicionálů. My ovšem máme problém opačný. Z moře lží a frází se nejen pije, ale přímo utkává předivo nenávisti proti Romům. Lži o výhodách v pobírání důchodu a dávek (viz ZDE ), jakož i výmysly další, živí frustrované a zakomplexované nenávistníky drahnou dobu. Vedle neonacistů a dalších extremistů na náměstích je šíří i mnozí politici demokratických stran, státní úředníci či policisté prostřednictvím médií. Kydat na Romy špínu stalo se módou, kdokoli si směrem k nim odplivne, sklidí za to potlesk davu. Ta ztráta vědomí odpovědnosti za vlastní slova - činy nahání hrůzu - i proto, že stojí v počátku našeho „breivikismu“.

Vláda Jana Fischera se snažila tomuto trendu postavit. Přechodný útlum činnosti pravicových extremistů přišel díky razanci, s jakou se do boje proti extremismu pustila.

S nástupem vlády Petra Nečase se situace obrátila o 180 stupňů. Jsme náhle svědky podezřelých okolností. „Díky“ Nečasovu kabinetu se nám před očima odehrál další posun v atmosféře. A jeho důsledkem je i zostření boje proti Romům, vnitřnímu nepříteli číslo jedna. Nejde o žádné tajemství, popsal jsem jej v několika článcích, takže jen velmi stručně:

Od počátku letošního roku představitelé státní správy ve městech a obcích i policie nechávají počínání pravicových extremistů takřka bez povšimnutí. Neonacisté pochodovali letos romskými enklávami v Novém Bydžovu a v Krupce a vykřikovali zde rasistická hesla, aniž by policisté či úředníci jakkoli zakročili. V Krupce policie na základě metodického pokynu ministerstva vnitra protizákonně rozehnala legální náboženské shromáždění, které se neonacistům postavilo do cesty. Náhle bylo přijatelné, že někdo provádí „verbální lynč“ pod okny Romů — ocitli jsme se tak na dohled pokusů o lynč přímý.

Proč se ministerstvo vnitra, státní správa v obcích a policie začaly během několika týdnů chovat tak okatě rozdílně? Nabízí se logické vysvětlení: dostaly politické zadání, zcela odlišné od předchozího. A poslušní úředníčci na vnitru a v obcích a policisté „jenom“ horlivě plnili rozkazy shůry (to také z nedaleké historie známe, že?).

Tato policejní a úřednická „taktika“ slaví úspěch dodnes, především při nepokojích v Rumburku a Varnsdorfu. Policie pustí demonstranty až po okna Romů, aby ti si mohli dosyta vychutnat rasistické pokřiky na jejich adresu. Při prvním neohlášeném pochodu Rumburkem dokonce nechala policie celé desítky minut zdivočelý dav zcela bez dohledu. Ke skutečnému lynči nedošlo jen náhodou a proto, že vyděšení Romové většinou ze svých domovů utekli den před tím.

Premiér Petr Nečas se přitom stále tváří, že na severu Čech se nic neděje. Pronesl jedno nemastné neslané prohlášení a papouškoval Klausovo prohlášení o nutnosti tvrdého zákroku proti demonstrantům. Na Šluknovsko nedorazil, aby pomohl uklidnit situaci. Ptejme se, proč tomu tak je? Nečas je přeci inteligentní člověk a jistě dokáže domyslet důsledky tamního dění. Tak proč něco nepodniká?

Třaskavá situace pokračuje, protože s místními lidmi, kteří demonstrují proti Romům či stojí na straně těchto demonstrantů, nikdo nehovoří, nikdo jejich problémům nenaslouchá. Z místních komunálních politiků málokdo, z vysoce postavených nikdo. A když už se k dění na severu Čech vyslovují, navrhují jako všelék pouze represivní opatření. Tito lidé jsou ponecháni napospas svým frustracím a naštvanosti, jsou ponecháni napospas neonacistické lůze, která je hecuje nejen k ještě větší nenávisti, ale rovnou je vede k násilnému „způsobu řešení“ jejich problémů.

Má celé toto dění nějakou vnitřní logiku? Nepokoje, kterých si politici de facto nevšímají a riskují tak velký průšvih, se logicky těmto politikům k něčemu hodí. Napadá mě totéž, co tolik pozorovatelů politické scény přede mnou: koaliční strany potřebují odvrátit pozornost od svých kauz, od pseudoreforem, v nichž lidé zaplatí z vlastních peněženek neschopnost vlády zatočit s korupcí, vybrat všechny daně či skončit s nekonečným rozkrádáním, tunelováním a hrabáním pod sebe.

Bylo jen otázkou času, kdy si celý tento proud zapšklosti, nesnášenlivosti a nezodpovědnosti najde intelektuální a politické zastřešení. Je jím Akce D.O.S.T. v čele s Ladislavem Bátorou a s politickým krytím z Hradu. Hájek a Jakl, poskoci prezidenta Klause, se opravdu činí, aby tento úkrok k ultrakonzervatismu či pokus o návrat k českému fašismu co nejlépe a nejdříve legitimizovali.

Nejde jen o jednoho extremistu na ministerstvu školství, ale o to, že ten je lakmusovým papírkem na cestě k masivnějšímu průniku do státní správy a vysoké politiky. Pokud tento intelektuálně-politický proud rozšířený o další pravicové extremisty po ukončení svého aktivistického prezidentování zaštítí Václav Klaus, asi nejlepší český politický stratég (který se onoho extremisty zastává — viz ZDE), rozjede se fašizace české společnosti naplno.