Hlasy vládních poslanců se v úterý večer podařilo koalici občanských demokratů, TOP 09 a Věcí veřejných Sněmovnou protlačit v prvním čtení návrh zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi.

Církve by podle něj měly dostat zhruba polovinu svého někdejšího majetku v hodnotě okolo 75 miliard, který je ve vlastnictví státu. Za ostatní by měly dostat finanční náhradu 59 miliard korun během příštích 30 let, přičemž stát přestane církvím hradit například platy duchovních.

Opozice nesouhlasila ani rozsahem majetku určeného k vydání, ani s výpočtem náhrad. Sociálním demokratům se nepodařilo prosadit vrácení normy vládě k přepracování. Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka předlohu nazval zákonem o poskytnutí daru ve výši 134 miliard korun.

„Jsme přesvědčeni o tom, že zákon by se měl spíše jmenovat zákon o poskytnutí daru ve výši 134 miliard korun a od tohoto přesvědčení nás neodvrátila ani diskuse, která se zde vedla v rámci prvého čtení projednávání tohoto návrhu zákona,“ uvedl předseda nejsilnější opoziční strany před poslanci.

Podle něj ČSSD nemůže souhlasit s vyčíslením hodnoty nemovitostí, za kterou má být poskytnuta finanční kompenzace ve výši 59 miliard korun, a to zejména s ohledem na zásadu rovnosti a spravedlnosti při vypořádání ostatních restitučních skupin po roce 1989. „Ocenění je podle našeho názoru nadhodnoceno o více než 40 miliard korun,“ dodal Sobotka.

ČSSD pak podle Sobotky pokládá finanční kompenzaci za nepřiměřenou i vzhledem k ekonomické síle a rozpočtové situaci země. Předseda sociálních demokratů považuje za evidentní, že narovnání bude financováno buď dalšími škrty či dalším zvyšováním daní.

„Je tedy evidentní, že toto narovnání zaplatí střední vrstvy a zaplatí ho také ti nejchudší. Buď tím, že se jim zvýší nepřímé daně nebo tím, že se škrtnou výdaje tam, kde se ještě škrtnout dají a bohužel jsme svědky toho, jak se škrtá zejména v sociální oblasti,“ vysvětlil předseda ČSSD.

Podle něj by totiž měla vláda v době, kdy je evidentní, že ekonomika zpomaluje a míří ke stagnaci hospodářství, upřednostnit výdaje, které posílí zaměstnanost a sociální soudržnost. „Priorita této vlády je jiná, je to toto velmi velkorysé narovnání s církvemi,“ uvedl ve Sněmovně Sobotka.

ČSSD se také obává rizika nového kola restitučních soudních sporů, které by mohly podle Sobotky ve svém výsledku prolomit restituční hranici 25. února 1948 a potenciálně narušit majetkové poměry definované po druhé světové válce.

Sobotka pak zopakoval, že ČSSD upřednostňuje řešení financování církví z výnosu speciálního veřejnoprávního fondu. „Naše představa je taková, že by se do tohoto fondu převedl majetek, který si církve nárokují a z výnosu tohoto majetku by se spolufinancovala činnost církví v příštích letech,“ vysvětlil Sobotka.

Koalice ale přes námitky a kritiku opozice hlasovala jednotně. Opozici se nepodařilo prosadit ani to, aby se návrhem před dalším schvalováním zabýval jiný než ústavně právní výbor a aby projednávání bylo prodlouženo o 20 dnů.

Podle Sobotky se tak koalice rozhodla „potřít opozici ze sta procent, do posledního zbla". Úspěšné projednávání v prvním čtení pak ocenil premiér a předseda ODS Petr Nečas. „Církevní restituce jsou dvacet let nevyřešeným problémem, který blokuje rozvoj tisíců obcí a měst v této zemi, a jsem rád, že se posunul do druhého čtení," řekl novinářům.

Návrh, který vychází z předloňské dohody státu se 17 českými církvemi, podle vlády řeší majetkové křivdy spáchané na církvích a náboženských společnostech po roce 1948. Přechodné období před odstřihnutím financování církví od státního rozpočtu by podle dohodnutých předpokladů mělo začít příští rok a trvat 17 let.

ČSSD už ale dříve uvedla, že navrhne, aby se o církevních restitucích buď konalo referendum, anebo bude usilovat o to, aby byla celá věc odložena až do doby po volbách. „Přejeme si referendum, v němž by občané o restitucích rozhodli, anebo odložení zákona až do voleb. Ať každá strana před volbami jasně řekne, co chce církvím vracet a voliči, nechť rozhodnou,“ uvedl pro Deník Referendum stínový ministr vnitra a předseda poslaneckého klubu ČSSD Jeroným Tejc.

Podle něj se totiž jedná o tak velký přesun majetku, že by o jeho rozsahu měla panovat celospolečenská shoda. „Což v žádném případě nepanuje. Jinak řečeno, nezpochybňujeme církevní restituce, nýbrž odmítáme rozsah vraceného majetku, který dohodla Nečasova vláda. Proto chceme, aby občané měli možnost se k věci vyjádřit,“ vysvětlil Tejc pro Deník Referendum.

Podle Sobotky je ale evidentní, že vláda spěchá a snaží se návrh zákona protlačit Sněmovnou a Senátem za každou cenu. Podle něj se koaliční strany bojí názoru občanů, který by případně mohli vyjádřit buď v referendu nebo v příštích volbách do Poslanecké sněmovny.

„Jako sociální demokraté budeme tedy hlasovat pro zamítnutí tohoto návrhu, popřípadě pro jeho vrácení k dopracování. Jsme na začátku legislativního procesu. Pokud tyto návrhy nebudou přijaty, budeme se snažit tento návrh změnit v rámci projednávání na půdě Poslanecké sněmovny nebo v rámci projednávání tohoto návrhu na půdě Senátu,“ upozornil nakonec předseda ČSSD.

Další informace:

Českénoviny.cz Sněmovna přes protesty opozice podpořila církevní restituce

ČT24.cz Sněmovna podpořila církevní restituce, protesty opozici nestačily