Sociální demokraté nesouhlasí s návrhem církevních restitucí, který kabinet Petra Nečase schválil ve středu. Podle nich majetkové narovnání státu s církemi v nynější podobě nemá podporu veřejnosti a nepanuje na něm celospolečenská shoda.

Proto navrhují buď referendum, ve kterém by veřejnost rozhodla o rozsahu vraceného majetku, případně by měl být podle nich návrh odložen do doby po volbách.

„Přejeme si referendum, v němž by občané o restitucích rozhodli, anebo odložení zákona až do voleb. Ať každá strana před volbami jasně řekne, co chce církvím vracet a voliči, nechť rozhodnou,“ uvedl pro Deník Referendum stínový ministr vnitra a předseda poslaneckého klubu ČSSD Jeroným Tejc.

Podle něj se totiž jedná o tak velký přesun majetku, že by o jeho rozsahu měla panovat celospolečenská shoda. „Což v žádném případě nepanuje. Jinak řečeno, nezpochybňujeme církevní rostituce, nýbrž odmítáme rozsah vraceného majetku, který dohodla Nečasova vláda. Proto chceme, aby občané měli možnost se k věci vyjádřit,“ vysvětlil Tejc pro Deník Referendum.

Podle místopředesdy ČSSD Jiřího Dienstbiera navíc nikdo nezná soupis majetku, který chce vláda vracet. „A co hůř, nikdo neví, jakým způsobem vláda dospěla k finanční náhradě, která se má církvím vyplatit,“ uvedl Dienstbier na odpolední tiskové konferenci.

„Nečasův kabinet soupis vraceného majetku nechce zveřejnit, nejspíš ho ani nezná. Podle našich střízlivých odhadů je ale majetek, který bude církvím vrácen, nadhodnocený,“ doplnil Dientbiera Tejc v rozhovoru pro Deník Referendum. „Podle mne se jedná o částku kolem čtyřiceti miliard,“ upřesnil Tejc, o jakou častku Nečasův kabinet vrácený majetek nadhodnotil.

Podle sociálních demokratů se totiž s církvemi nezachází jako se standardními restituenty. Kdyby se s nimi zacházelo jako s fyzickou osobou, měly by podle nich nárok na sedmnáct miliard korun. „Těch dalších dvaačtyřicet miliard korun není restituce, to je čistý dar," uvedl na odpolední tikové konferenci stínový ministr financí Jan Mládek.

Podle senátora a místopředsedy ČSSD Zdeňka Škromacha je současně chyba na straně církví, které o zákonu jednaly pouze s koaličními stranami. „Tudíž tento zákon nebude mít u sociální demokracie podporu, protože se na jeho přípravě nepodílela a tudíž nebude ani garantovat, co si domluvila vládní koalice s církvemi,“ uvedl Škromach.

„My navrhujeme, aby majetek, který po 25. únoru 1948 církve užívaly, byl vložen do speciálního fondu, který by byl za tímto účelem vytvořen. A aby z výnosů tohoto majetku byla následně financována činnost církví," cituje pak místopředsedu ČSSD Jiřího Dianstbiera ČTK. Podle něj je to nejvhodnější způsob majetkového vyrovnání státu s církvemi i z hlediska historického.

ČSSD se totiž obává, že může dojít k prolomení Benešových dekretů. Pak by mohlo při návratu nemovitostí schváleným způsobem dojít k nebezpečnému precedentu, podle kterého by musel stát vracet i další majetek. „Vláda by se měla zavázat, že datum 25. února 1948 nebude proraženo," vysvětlil na tiskové konferenci Mládek.

Vláda se s církvemi dohodla na tom, že částka, kterou jim vyplatí, bude 59 miliard korun, přičemž v úvahu má být brána inflace. Celkově by se tak mohla vyšplhat na 78,9 miliardy až 96,24 miliardy korun. Církve také dostanou zpět 56 procent majetku, o který přišly za minulého režimu. Vyplácení peněz by mělo být rozloženo do třiceti let. Přechodné období odstřihnutí financování církví od státního rozpočtu by mělo začít v roce 2013 a trvat sedmnáct let.