Vláda občanských demokratů, TOP 09 a Věcí veřejných ve středu nakonec schválila zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi. Pro hlasovali i ministři Věcí veřejných. Nejmenší koaliční strana přitom s podporou restitucí vahála.

Dvojí úterní jednání výkonné rady Věcí veřejných totiž skončilo, aniž by se strana shodla, zda narovnání státu s církvemi podpoří. Vedení strany nebylo ve věci jednotné, tajné hlasování, zda restituce ve vládě podpořit, či nikoli, skončilo pět ku pěti. Pokud by VV návrh nepodpořily, hrozil pád Nečasova kabinetu.

Ve středu ráno se nicméně sešlo vedení Věcí veřejných se svými poslanci a informovalo je o dosavadních jednáních. Poslanci nejmenší koaliční strany následně dali svým ministrům jasný mandát, aby restituce podpořili. Podle politologa Lukáše Jelínka to není překvapení. Pádem vlády by totiž podle něj VV nic nezískaly.

„Já mám dokonce pochyby i o tom, jestli ten poměr 5:5 nebyl uměle vytvořen pro postrašení koaličních partnerů. VV se prostě vmanévrovaly do situace, ze které nevědí, jak ven,“ uvedl Jelínek pro Deník Referendum.

„Nevím, co by pádem vlády VV získaly. Církevní restitituce se stejně mají rozjet až za rok a doufat, že by pád vlády na tomto tématu pomohl nasbírat VV hlasy do předčasných voleb, může jen naprosý naivka. Jestli něčím VV ztrácejí hlasy, je to právě tento nevyzpytatelný způsob politiky a časté názorové otočky,“ doplnil politolog.

„Neřeknu vám, jak jsem hlasoval, ale dlouhodobě mám názor, že Nečas i Kalousek jsou nedůvěryhodní," uvedl přitom místopředseda VV Tomáš Jarolím v úterý pro Lidové noviny. Podle něj restituce představují po ekotendru „další Kalouskův byznys".

Religionista a teolog Ivan Štampach si je navíc jistý, že nejde o restituci, která je návratem k původnímu stavu. „Kam bychom se vraceli. Mají-li církve být schopny pokrývat své mzdové, provozní a investiční náklady z výnosu spravovaného majetku, museli bychom radikálně prolomit restituční hranici a vrátit se před pozemkovou reformu 1918 - 1919. Po ní už byly církve vždy odkázany na pomoc státu,“ vysvětlil Štampach v rozhovoru pro Deník Referendum.

Podle něj totiž odejmutí nemovitostí po únoru 1948 bylo pouhým dokončením druhé pozemkové reformy demokraticky rozhodnuté před komunistickým převratem. „Jsem přesvědčen, že mnozí v církvích vědí, že současné pokrývání části nákladů je pro církve výhodnější než to, co slibuje tzv. narovnání,“ dodal Štampach.

„Zásadní je Nečasovo ultimátum. Jak jsem říkal před časem, s Nečasem ani Kalouskem bych si ke stolu nesedl. Nejsou pro mne seriózní. Prosazuji odejít z vlády, pokud nám tím někdo vyhrožuje," sdělil pak po jednání vedení VV jeden z jeho členů.

„Udělali jsme to u ministerstva vnitra, které jsme opustili bez zásadních důvodů a očekávali jsme opravdové partnerství, které nepřišlo. To jsou přesně ty věci, o kterých je třeba přemýšlet. Já mám docela jasno," dodal pak pro ČT24 Jarolím.

Ministr školství Josef Dobeš, který novinářům při odchodu z jednání novinářům řekl, že je ve „velkém vnitřním dilematu", a neví, zda ve středu ve vládě církevní restituce podpoří. Dopolední jednání výkonné rady Věcí veřejných bylo podle jeho slov velmi napjaté. Dobeš přitom v pondělí naznačoval, že kvůli restitucím vládu opustit nechce.

„Jestliže je něco v programovém prohlášení vlády, tak je to třeba dotáhnout. Tuto kauzu nemám za nějak fatálně hysterickou," uvedl Dobeš v rozhovoru pro rádio Impuls.

Premiér a předseda občanských demokratů Petr Nečas totiž na pondělním jednání koaličních lídrů ve formátu K9 pohrozil odvoláním těch ministrů za Věci veřejné, kteří ve středu na jednání vlády nebudou hlasovat pro návrh zákona o narovnání státu s církvemi. Nejmenší koaliční strana se tak ve věci církevních restitucí dostala do izolace a současně dostala od svých vládních partnerů ultimátum.

ODS a TOP 09: návhy VV odmítáme

ODS a TOP 09 tak jednoznačně odmítly návrh Věcí veřejných, které podmiňovaly svůj souhlas s dojednanou podobou církevních restitucí sloučením státních řadů a ministerstev. Podle Věcí veřejných by se tak snížily nároky na státní rozpočet.

„Když jsme řekli koaličním partnerům, že bychom na církevní restituce chtěli najít dvě miliardy úspor ve veřejné správě, řekli nám, že buď to máme vzít, nebo nechat tak, jak to je. A že když pro to nebudeme ve středu při jednání vlády hlasovat tak, jak to je, padá vláda,“ uvedla pro server Týden.cz místopředsedkyně Věcí veřejných Karolína Peake.

To samé pak pro iDnes.cz potvrdil předseda nejmenší koaliční strany Radek John. Podle něj si od premiéra zástupci jeho strany vyslechli, že Nečas navrhne prezidentovi odvolání těch ministrů, kteří budou hlasovat proti církevním restitucím. „Žádáme Věci veřejné, aby splnily uzavřenou dohodu," řekl pak novinářům po jednání koaličních lídrů na Úřadu vlády předseda poslaneckého klubu TOP 09 Petr Gazdík.

„Vyjednaná podoba vyrovnání vztahu státu a církví je výsledkem dlouhodobých pečlivých jednání s představiteli sedmnácti církví a náboženských společností a její nenaplnění ohrožuje důvěryhodnost vlády. Na takovém chování se ODS odmítá podílet," usnesla se pak v úterý dopoledne výkonná rada občanských demokratů. Nečasův kabinet bude o vypořádání státu s církvemi hlasovat ve středu.

Věci veřejné přišly v sobotu s návrhem na sloučení některých ministerstev, kterým chtěly ušetřit. ODS a TOP 09 se ale k návrhu od počátku stavěly negativně. Nejmenší koaliční strana chtěla od ministra financí Miroslava Kalouska vědět, kde stát vezme na restituce peníze. Podle předsedy poslanců TOP 09 Petra Gazdíka jim to ale Kalousek na podnělní K9 vysvětlil. „Je teď na VV, jakým způsobem chtějí postupovat dál," doddal Gazdík pro ČTK.

„Ministr Janovský v předkládací zprávě tvrdí, že to ušetří šedesát miliard — já nemám důvod nevěřit VV, že ušetří šedesát miliard. Tak pokud nechtějí zpochybnit své vlastní údaje, tak dvě miliardy z těch ušetřených peněz, to si myslím, že můžeme dát na závazky," uvedl Kalousek už v neděli s tím, že odložit tuto operaci, byť jen o jeden jediný rok, znamená, že se to celé prodraží o miliardu a půl, o dva roky o tři miliardy.

Vláda se s církvemi dohodla na tom, že částka, kterou jim vyplatí, bude 59 miliard korun, přičemž v úvahu má být brána inflace. Celkově by se tak mohla vyšplhat na 78,9 miliardy až 96,24 miliardy korun. Církve také dostanou zpět 56 procent majetku, o který přišly za minulého režimu. Vyplácení peněz by mělo být rozloženo do třiceti let. Přechodné období odstřihnutí financování církví od státního rozpočtu by mělo začít v roce 2013 a trvat sedmnáct let.

Další informace:

Novinky.cz Věci veřejné církevní restituce podpoří

Českénoviny.cz Jednání VV k církevním restitucím skončilo i večer bez výsledku

Lidovky.cz Restituce rozhádaly VV. Skončí kvůli tomu vláda?

ČT24 Věci veřejné se ohledně restitucí neshodly, pokračují večer

Českénoviny.cz VV se na církevních restitucích nedohodly, další jednání večer

Týden.cz Peake: Pád vlády? Taháme za kratší konec, ale naděje umírá poslední

Aktuálně.cz VV jednají o restitucích, vládu kvůli nim nepoloží

iDnes.cz John: Dostali jsme ultimátum. Když nepodpoříme restituce, padne vláda

Českénoviny.cz Výkonná rada VV bude řešit postoj strany k církevním restitucím