Vláda občanských demokratů, TOP 09 a Věcí veřejných ve středu nakonec schválila zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi. Pro hlasovali i ministři Věcí veřejných. Nejmenší koaliční strana přitom s podporou restitucí vahála.

Dvojí úterní jednání výkonné rady Věcí veřejných totiž skončilo, aniž by se strana shodla, zda narovnání státu s církvemi podpoří. Vedení strany nebylo ve věci jednotné, tajné hlasování, zda restituce ve vládě podpořit, či nikoli, skončilo pět ku pěti. Pokud by VV návrh nepodpořily, hrozil pád Nečasova kabinetu.

Ve středu ráno se nicméně sešlo vedení Věcí veřejných se svými poslanci a informovalo je o dosavadních jednáních. Poslanci nejmenší koaliční strany následně dali svým ministrům jasný mandát, aby restituce podpořili. Podle politologa Lukáše Jelínka to není překvapení. Pádem vlády by totiž podle něj VV nic nezískaly.

„Já mám dokonce pochyby i o tom, jestli ten poměr 5:5 nebyl uměle vytvořen pro postrašení koaličních partnerů. VV se prostě vmanévrovaly do situace, ze které nevědí, jak ven,“ uvedl Jelínek pro Deník Referendum.

„Nevím, co by pádem vlády VV získaly. Církevní restitituce se stejně mají rozjet až za rok a doufat, že by pád vlády na tomto tématu pomohl nasbírat VV hlasy do předčasných voleb, může jen naprosý naivka. Jestli něčím VV ztrácejí hlasy, je to právě tento nevyzpytatelný způsob politiky a časté názorové otočky,“ doplnil politolog.

„Neřeknu vám, jak jsem hlasoval, ale dlouhodobě mám názor, že Nečas i Kalousek jsou nedůvěryhodní," uvedl přitom místopředseda VV Tomáš Jarolím v úterý pro Lidové noviny. Podle něj restituce představují po ekotendru „další Kalouskův byznys".

Religionista a teolog Ivan Štampach si je navíc jistý, že nejde o restituci, která je návratem k původnímu stavu. „Kam bychom se vraceli. Mají-li církve být schopny pokrývat své mzdové, provozní a investiční náklady z výnosu spravovaného majetku, museli bychom radikálně prolomit restituční hranici a vrátit se před pozemkovou reformu 1918 - 1919. Po ní už byly církve vždy odkázany na pomoc státu,“ vysvětlil Štampach v rozhovoru pro Deník Referendum.

Podle něj totiž odejmutí nemovitostí po únoru 1948 bylo pouhým dokončením druhé pozemkové reformy demokraticky rozhodnuté před komunistickým převratem. „Jsem přesvědčen, že mnozí v církvích vědí, že současné pokrývání části nákladů je pro církve výhodnější než to, co slibuje tzv. narovnání,“ dodal Štampach.

„Zásadní je Nečasovo ultimátum. Jak jsem říkal před časem, s Nečasem ani Kalouskem bych si ke stolu nesedl. Nejsou pro mne seriózní. Prosazuji odejít z vlády, pokud nám tím někdo vyhrožuje," sdělil pak po jednání vedení VV jeden z jeho členů.