Rada vlády požaduje inventarizaci církevního majetku

Vratislav Dostál

Legislativní rada vlády zkomplikovala vrácení mnohamiliardového církevního majetku, neboť požádala o to, aby byla před jeho vydáním provedena inventarizace a aby každé předání schválil kabinet Petra Nečase. Informuje o tom pondělní vydání deníku Právo.

Legislativní rada vlády zkomplikovala navrácení církevního majetku za 135 miliard korun z vlastnictví státu, když minulý týden požádala, aby před vydáním majetku došlo k jeho inventarizaci a aby každé předání odsouhlasila vláda.

Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!
×

Církve to podle informací listu odmítají s tím, že tento administrativní zásah může vydávání mnohamiliardového majetku zhatit. Podle vicepremiérky a předsedkyně Legislativní rady vlády Karolíny Peake z Věcí veřejných chce ale rada zabránit budoucím sporům, kdy úředníci vydají majetek, který není ve vlastnictví státu.

„Chtěli bychom nakombinovat výčtový zákon s tím navrženým. Vláda by měla ze zákona získat zmocnění, aby mohla vydávat nařízení či smlouvy, v nichž bude výčet vydávaného majetku, aby byl dopředu inventarizován, a nedocházelo by ke sporům. Jde o to, aby si vláda pohlídala, že bude vracet majetek, který patří státu,“ řekla deníku Právo Peake.

Odstupující ministr kultury Jiří Besser pak uvedl, že se stále hledá nejschůdnější cesta. „Pokud taková kvalita, jako je Legislativní rada vlády, řekne, že se tato cesta může stát nereálnou jako ty předchozí, tak tomu musíme zabránit,“ řekl Právu Besser. Jak si ale proces inventarizace a kontroly vládou představují, ani Peake, ani Besser neuměli popsat.

Podle předsedy církevní komise a ekonoma pražského arcibiskupství Karla Štíchy může přitom inventarizace majetku celý zákon zhatit. „Takový postup může celý zákon zhatit, protože si jeho technické provedení nedokážu moc dobře představit,“ uvedl Štícha s tím, že představa, jak ministři sedí, procházejí seznamy a z patra uvažují, zda to je či není k vydání, je absurdní.

Navíc je podle jeho slov současný návrh dostatečně kontrolovatelný. „Každý uplatněný nárok prozkoumává jak osoba povinná (pozemkový fond, lesní správa či obce), tak pozemkový úřad, a teprve pokud shledají, že jsou splněny zákonné předpoklady, tak může dojít k vrácení,“ uvedl Štícha.

Právo pak píše, že pokud současná verze návrhu zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi neuspěje, chystají se církve k soudům. „Když se otevře nový prostor, tak si budeme klást otázku, jak se jako dobří hospodáři máme zachovat. A určitě o soudní cestě budeme uvažovat," řekl deníku sekretář biskupské konference Tomáš Holub.

Ústavní soud totiž v srpnu rozhodl, že protiústavní nečinnost parlamentu nelze již dále tolerovat a vyzval obecní soudy, aby se nadále nezdráhaly a spory církví a náboženských společností se státem začaly řešit.

    Diskuse
    SH
    December 12, 2011 v 16.54
    Průtahy.
    A sakra. To za dvacet let ještě není provedena inventarizace státního majetku?!! Poctivý hospodář ji byl přece povinen provést už před zahájením privatizace, není-liž pravda.
    Vzhledem k širokému odporu občanů vůči vrácení majetku církvi je to dobrý tah na prodlužování celého procesu.
    December 14, 2011 v 10.55
    Je v tom značné mlžení. Především majetek, z jehož výnosu by církve, především římskokatolická, mohly pokrývat své mzdové a provozní náklady, byl církvím zabaven v několika vlnách: poprvé Josefem II. Z toho, co zbylo, značnou část římsokatolické církvi vzala pozemková reforma 1918 - 1919. Už od té doby nemohly církve platit mzdy kněžím a vybojovaly si státní platy (tzv. kongrua), což se uplatňuje v drobných obměnách dodnes. Majetek, který převáděla po únorovém puči 1948 vláda na drobné vlastníky a bezzemky, to bylo jen uskutečňování pozemkové reformy přijaté demokratickou vládou před únorem. Komunisté už pak dál církevní majetek nezabavovali, nýbrž ho postavili pod kotrolu prostřednictvím tzv. náboženské matice. To bylo rušeno v rychlém sledu hned od ledna 1990. Církve v létech 1990 a 1991 dostaly do své správy budovy, ve kterých působí a pozemky pod nimi a kolem nich. Nyní požadované desítky miliard korun (nebo ekvivalentního hmotného majetku), to by reálně byl návrat před pozemkové reformy vyhlášené demokratickými vládami a to je z občanského hlediska naprosto nepřijatelné. V podstatě je to pokus o návrat k feudalismu.