Nedořešené církevní restituce komplikují obcím život

ČTK

Na základě blokačního paragrafu v zákoně o půdě z roku 1991 nelze majetek, jehož původním vlastníkem byly církve, náboženské řády a kongregace, převádět do vlastnictví jiným osobám. Na vyřešení provizorního stavu se stále čeká.

Nedořešené církevní restituce komplikují i více než dvě desetiletí po pádu komunismu rozvoj mnoha českých obcí. S blokovanými pozemky nemohou nakládat a přicházejí o příjmy z jejich možného prodeje. Situace trápí i římskokatolickou církev. Pražský arcibiskup a předseda České biskupské konference Dominik Duka několikrát zdůraznil, že církev je připravena podílet se na řešení situace s cílem nalézt spravedlivé a oboustranně výhodné řešení.

Stát dosud nedokázal ve věci majetkoprávního vyrovnání s církvemi nalézt shodu napříč politickým spektrem. Nečinnost politiků kritizoval loni v červenci ústavní soud, označil ji za protiústavní. Soud uvedl, že zákonodárci neschválením církevních restitucí ani 19 let poté, co tento záměr deklarovali v zákoně, porušili princip právní jistoty a důvěry v právo.

„Komplikace s nedořešenými restitucemi v obcích a krajích s časem rostou," uvedl pro ČTK hlavní ekonom pražské arcidiecéze Karel Štícha. Vláda 17. března jmenovala sedmičlennou komisi pro jednání s církvemi. Zasednou v ní mimo jiné ministr zemědělství Ivan Fuksa (ODS), kancléř prezidenta Jiří Weigl nebo ministr kultury Jiří Besser (za TOP 09).

Partnerem této komise bude delegace tvořená z předních zástupců římskokatolické církve a Ekumenické rady církví, která zatím nebyla podle Štíchy formálně ustavena. „Očekáváme též sestavení pracovního týmu na straně státu, který bude partnerem výkonného týmu sestaveného církvemi, lze doufat, že zmíněné kroky proběhnou v nejbližší době," doplnil Štícha. Ministr Besser letos v lednu uvedl, že první jednání s církvemi lze očekávat na jaře. Přesný harmonogram ale není známý.

„Tlačíme na vládu, aby přijala zákon o církevních restitucích. Má to v programovém prohlášení, ale čtyři roky utečou jako voda a před volbami pak není vůle řešit ožehavé věci," řekla ČTK starostka městyse Pozlovice na Zlínsku Olga Tkáčová (nez.). Pozlovice například nemohou lidem nabídnout pozemek určený územním plánem k bydlení.

Problémy jsou i na jiných místech České republiky. V Rovensku pod Troskami na Semilsku brzdí nedořešené restituce církevního majetku bytovou výstavbu i rozvoj města. Restituční nároky blokují pozemky, které jsou jako jedny z mála vhodné pro bydlení, město o ně usiluje 15 let, řekla ČTK starostka Zdeňka Nejedlá.

Také město Lázně Bělohrad na Jičínsku nemůže kvůli nedořešeným restitucím prodat parcely na výstavbu rodinných domů. Blokovaná je i plánovaná výstavba sportoviště. „Jsem starostou 13 let a za tu dobu se v této věci nic nezměnilo, cítím z toho jistou beznaděj," řekl ČTK starosta Pavel Šubr.

Církevní majetek stát zabavil za komunistického režimu. Na základě blokačního paragrafu v zákoně o půdě z roku 1991 nelze majetek, jehož původním vlastníkem byly církve, náboženské řády a kongregace, převádět do vlastnictví jiným osobám. Na vyřešení provizorního stavu se stále čeká.

Naposledy učinila dohodu s církvemi vláda Mirka Topolánka v roce 2007. Podle ní se měla církvím navrátit asi třetina majetku zabaveného komunisty. Zbytek měla nahradit částka 83 miliard korun vyplácená po dobu 60 let, i s úroky mělo jít o 270 miliard korun. Proti dohodě se tehdy postavila levice a bývalý poslanec ODS Vlastimil Tlustý.

    Diskuse
    March 27, 2011 v 19.58
    Pochybuji, že by vláda rozpočtové odpovědnosti chtěla stejně jako dřívější Topolánkova věnovat jen tak nazdařbůh stovky miliard korun. Co církvím nepochybně patří, mohou pomocí určovacích žalob snadno nabýt. Představa, že finanční kompenzace stavebních parcel, zemědělské půdy, lesů ap. by církve udělala ekonomicky soběstačnými, je mylná. O schopnost plně financovat mzdové (a tím částečně i provozní) náklady přišly náboženské společnosti dávno před nástupem komunistického režimu. Vynecháme-li opatření Josefa II., musíme hledat zejména v pozemkové reformě z let 1918-1919. Chce někdo zásadu "co se ukradlo, musí se vrátit" vztáhnout i na tyto kroky apoštoslkého veličenstva nebo Masarykovy republiky?

    Sama římskokatolická církev ve své sociální nauce opakuje, že soukromé vlastnictví výrobních prostředků není absolutním právem a je vyvyžováno sociální funkcí majetku. Proto se nemůže divit, že i demokratické státy omezovaly nebo omezují církvím volnost nakládání majetkem. Domnívám se majetek zablokovaný s odvoláním na komunistické zásahy proti církvím je možno odblokovat i bez vládních opatření cestou práva. A myslím, že demokratický souhlas občanů, resp. jejich volených zástupců je oprávněn stanovit práva různých subjektů k majetku.

    Mám zkušenost, že církev zbavená atributů vnější moci a vlivu je věrnější tomu, co je pro ni podstatné.