Vláda občanských demokratů, TOP 09 a Věcí veřejných ve středu přerušila projednávání majetkového vyjednávání s církvemi, a to do příštího zasedání. Věcí veřejné totiž pro paragrafované znění zákona odmítají zvednout ruku, neboť požaduí dořešení otázky pravidelných výplat církvím.

„Vítám, že vláda přerušila projednávání bodu majetkového vyrovnání s církvemi do příštího jednání. Jde nám o dořešení otázky pravidelných výplat církvím, zvlášť v souvislosti s dalšími závazky státu a s nejistým ekonomickým výhledem do budoucna,“ uvedl předseda nejmenší koaliční strany Radek John.

Podle něj Věci veřejné stále neobdržely odpověď na otázku, odkud miliardy korun na kompenzace církvím půjdou. „Tuto odpověď chceme znát od ministra financí. Vyrovnání s církvemi chápeme jako napravení historických křivd a vyřešení více než dvacetiletého restu. Chceme však předejít riziku vzniku křivd nových, ekonomických. Věřím, že se dohodneme na rozumném řešení," doplnil John.

Premiér Petr Nečas pak novinářům řekl, že je ještě třeba doladit ošetření vyplácení finančních náhrad. „Nicméně očekávám, že 4. ledna bude zákon schválen," dodal Nečas s tím, že obsah normy je už v koalici dohodnut.

Vicepremiérka za Věci veřejné Karolína Peake pak pro ČTK uvedla, že ministři za její stranu na vládě nastolili otázku, kde stát na vyrovnání vezme peníze. Už minulý týden ostatně navrácení církevního majetku zkomplikovala Legislativní rada vlády, které předsedá právě Karolína Peake.

Rada totiž požáduje, aby před vydáním majetku došlo k jeho inventarizaci a aby každé předání odsouhlasila vláda. Církve to přitom odmítají s tím, že tento administrativní zásah může vydávání mnohamiliardového majetku zhatit. Podle Karolíny Peake chce ale rada zabránit budoucím sporům, kdy úředníci vydají majetek, který není ve vlastnictví státu.

„Chtěli bychom nakombinovat výčtový zákon s tím navrženým. Vláda by měla ze zákona získat zmocnění, aby mohla vydávat nařízení či smlouvy, v nichž bude výčet vydávaného majetku, aby byl dopředu inventarizován, a nedocházelo by ke sporům. Jde o to, aby si vláda pohlídala, že bude vracet majetek, který patří státu,“ řekla deníku Právo Peake.

Podle předsedy církevní komise a ekonoma pražského arcibiskupství Karla Štíchy může přitom inventarizace majetku celý zákon zhatit. „Takový postup může celý zákon zhatit, protože si jeho technické provedení nedokážu moc dobře představit,“ uvedl Štícha s tím, že představa, jak ministři sedí, procházejí seznamy a z patra uvažují, zda to je či není k vydání, je absurdní.

Vláda se s církvemi dohodla na tom, že částka, kterou jim vyplatí, bude 59 miliard korun, přičemž v úvahu má být brána inflace. Celkově by se tak mohla vyšplhat na 78,9 miliardy až 96,24 miliardy korun. Církve také dostanou zpět 56 procent majetku, o který přišly za minulého režimu. Vyplácení peněz by mělo být rozloženo do 30 let. Přechodné období odstřihnutí financování církví od státního rozpočtu by mělo začít v roce 2013 a trvat 17 let.

Další informace:

Českénoviny.cz VV chtějí jednat o náhradách církvím, zákon dnes nepodpořily