Poslanecká sněmovna v pátek nerozhodla o osudu církevních restitucí. S návrhem, dle kterého by církve měly dostat státní majetek v hodnotě okolo 75 miliard a finanční náhradu 59 miliard korun během příštích 30 let, nesouhlasí opozice i část koaličních Věcí veřejných.

Levice nesouhlasí ani s rozsahem majetku určeného k vydání, ani s výpočtem náhrad. Stát prý církvím ve skutečnosti věnuje majetek a finance za minimálně 53 miliard korun. Sociální demokraté sice uznávají potřebu vyřešení problému majetkových nároků církví, avšak vládní návrh narovnání s církvemi je pro ně nepřijatelný.

„Chci jasně konstatovat za české sociální demokraty, že my uznáváme potřebu vyřešení problému majetkových nároků církví a myslíme si, že je potřeba vyřešit otázku dalšího financování církví v České republice, a to formou dlouhodobé dohody mezi státem a církvemi,“ uvedl předseda ČSSD Bohuslav Sobotka v Poslanecké sněmovně.

ČSSD především nesouhlasí s vyčíslením hodnoty nemovitostí, za kterou má být poskytnuta finanční kompenzace ve výši 59 miliard korun, a to zejména s ohledem na zásadu rovnosti a spravedlnosti při vypořádávání ostatních restitučních skupin po roce 1989. „Ocenění je podle našeho názoru nadhodnoceno o více než 42 miliard korun,“ uvedl v tiskovém prohlášení předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.

Podle Sobotky totiž byly při stanovení hodnoty majetku církví použity ceny zemědělské půdy a ceny lesů účelově, podle něj neodpovídají současné tržní realitě.

„Kdyby vláda, kdyby česká vláda zacházela v tomto návrhu s církvemi jako s průměrným restituentem v 90. letech, měly by církve nárok na cca 17 mld. korun. Zbylých 42 mld. korun finanční kompenzace, která je navrhována vládou, znamená přilepšení mimo veškerou spravedlnost a rovný přístup,“ vysvětlil Sobotka před poslanci.

Upozornil taktéž, že ČSSD považuje finanční kompenzaci za nepřiměřenou vzhledem k aktuální rozpočtové situaci státu a potřebě snižovat deficit veřejných rozpočtů. „Uprostřed finanční krize a v době, kdy je země ohrožena recesí, by vláda měla upřednostnit výdaje, které posílí zaměstnanost a sociální soudržnost,“ doplnil Sobotka.

V neposlední řadě se ČSSD obává rizika nového kola restitučních soudních sporů, které by mohly prolomit restituční hranici 25. únor 1948 a potenciálně narušit i majetkové poměry, dané dekrety prezidenta Beneše.

„Jsme přesvědčeni o tom, že navrhovaný zákon vybočuje z filozofie restituční legislativy, která byla přijímána po roce 1989. Zákon vnáší do našeho právního řádu výraznou nerovnost před zákonem mezi restitucí církví v porovnání s restitucí fyzických osob. Fyzickým osobám byly po roce 1989 navráceny pouze některé majetky a poskytnuto částečné odškodnění na základě konkrétně prokázaných skutečností,“ vysvětlil ve Sněmovně Sobotka.

ČSSD už dříve uvedla, že navrhne, aby se o církevních restitucích buď konalo referendum, anebo bude usilovat o to, aby byla celá věc odložena až do doby po volbách.  „Přejeme si referendum, v němž by občané o restitucích rozhodli, anebo odložení zákona až do voleb. Ať každá strana před volbami jasně řekne, co chce církvím vracet a voliči, nechť rozhodnou,“ uvedl pro Deník Referendum stínový ministr vnitra a předseda poslaneckého klubu ČSSD Jeroným Tejc.

Podle něj se totiž jedná o tak velký přesun majetku, že by o jeho rozsahu měla panovat celospolečenská shoda. „Což v žádném případě nepanuje. Jinak řečeno, nezpochybňujeme církevní rostituce, nýbrž odmítáme rozsah vraceného majetku, který dohodla Nečasova vláda. Proto chceme, aby občané měli možnost se k věci vyjádřit,“ vysvětlil Tejc pro Deník Referendum.

ČSSD podle Sobotky upřednostňuje řešení financování církví z výnosu speciálního veřejnoprávního fondu, spravovaného církvemi, do nějž by byl převeden bývalý církevní majetek. Finanční kompenzace nad rámec současných plateb státu církvím by neměla být poskytována.

Návrh, který vychází z předloňské dohody státu se sedmnácti českými církvemi, podle vlády řeší majetkové křivdy spáchané na církvích a náboženských společnostech v období po roce 1948. Přechodné období před odstřihnutím financování církví od státního rozpočtu by podle dohodnutých předpokladů mělo začít v roce 2013 a trvat 17 let.