Barmská disidentka Aun Schan Su Ťij je uznávanou osobností. Poté, kdy ji junta propustila z dlouholetého domácího vězení, možná znovu přímo promluví do politického dění ve své zemi. Záleží na tom, zda se rozhodne osobně kandidovat v nadcházejících doplňovacích volbách do parlamentu, a to v rámci režimu, jenž nese některé znaky demokratických mechanismů, ale jinak je autoritářský. Armáda podle některých informací údajně postupně přechází od totality, kterou v Barmě zavedla, k demokracii. Zatím si však zachovává dohled na parlamentem i vládou s tím, že vítěze doplňovacích voleb může do kabinetu přizvat.

Přesvědčená demokratka

Rozhodování paní Su Ťij, zda bude osobně kandidovat, je jistě velmi těžké. Není jasné, co vše bude vítězi umožněno, s čím bude armáda a její lidé v parlamentu a vládě souhlasit, a s čím nikoli. Jinak řečeno, bylo by možné, že by paní Su Ťij v případě kandidatury a případné účasti na vládě pouze legitimizovala současný režim, aniž by zároveň měla na podstatné záležitosti větší vliv. (Její hnutí Národní liga pro demokracii kandidovat chce a vláda mu to již povolila.)

Rozhodování to není záviděníhodné především proto, že paní Su Ťij je přesvědčenou demokratkou. Buddhismus i barmské tradice mají podle ní nejblíže právě k demokratickému zřízení. Ve více než dvacet let starém eseji „Hledání demokracie“ vyšla z hodnocení režimu, který v Barmě panoval:

„Oficiální politika za vlády totalitního socialismu, která jen málo přihlíží ke skutečným potřebám, přivedla Barmu do ekonomické a administrativní krize bezvýchodnosti, v níž korupce vládních úředníků a nerespektování pravidel jsou nezbytnými faktory, které udržují každodenní chod života společnosti.“ I přesto přežívá vize společnosti, v níž „lid může společně se svými vůdci usilovat o dosažení prosperity a bezpečnosti. Liberální demokracie ve své nejzákladnější a bezprostřední podobě znamená, že v čele země je vláda, která vzešla ze svobodných a spravedlivých voleb. Barmánci doufají, že když budou moci uplatnit právo na volbu svých vlastních vůdců, bude to začátek obratu k lepšímu.“ Dále označila tvrzení, že demokracie je neslučitelná s barmskými kulturními normami, za propagandistické dogma.

Symbol spravedlnosti

„Tím, že zasvětila svůj život boji za lidská práva a demokracii v Barmě, je Aun Schan Su Ťij zřetelným symbolem spravedlnosti nejen pro lidi své země, ale i pro všechny ostatní, kteří si chtějí svobodně zvolit vlastní osud. Pokud bude někde ve světě třeba vést boj za svobodu, budou hlasy jako je ten Aun Schan Su Ťij k tomuto boji svolávat všechny ostatní. Ať už volání po svobodě přichází ze střední Evropy, Ruska, Afriky či Asie, má společný podtext: se všemi lidmi se musí jednat s respektem, všichni lidé potřebují naději," napsal Václav Havel v předmluvě ke knize Osvobození od strachu (G+G, 1997), v níž vyšel i zmíněný esej.

Václav Havel měl nepochybně pravdu. A buďme rádi, že je to právě ona, kdo po letech domácího vězení může být oním symbolem spravedlnosti i prostřednictvím aktuálních vyjádření ve světových médiích. Ani to jí však rozhodování, nakolik se v současné situaci angažovat, neulehčuje. I kdyby to armáda s nastolením demokracie v Barmě myslela vážně, politika je přirozeně věcí kompromisů. A bůh ví, co vše by to v současné situaci znamenalo.