Třem kmenům amazonských indiánů z bolivijského departmentu Beni, které po několik týdnů aktivně protestovaly proti výstavbě dálnice přes své území, se podařilo dosáhnout jejího pozastavení. Prezident Evo Morales pondělí vyhlásil, že o projektu musí rozhodnout všichni, kterých se dotkne. Stane se tak prý nejspíše formou referenda.

„Teď je zapotřebí celonárodní debaty, aby pak mohly oba dotčené departmenty rozhodnout (...) Než k tomu dojde, bude projekt pozastaven,“ cituje Moralesovo odůvodnění agentura Reuters.

Příslušná část dálnice byla původně plánována z městečka San Ignacio de Moxos v amazonském departmentu Bani na severovýchodě země do správního střediska Cochabamba ve stejnojmenném departmentu ve středu Bolívie. Výstavbu měly financovat brazilské firmy a daňoví poplatníci. Příslušný úsek se měl pak stát součástí velké transkontinentální komunikace, která by skrze Bolívii spojila města na západě Brazílie s přístavy v Peru a Chile.

Právě na hranicích Bani a Cochabamby však měla zamýšlená dálnice protnout Národní park Isiboro, který je současně rezervací pro 12 tisíc amazonských indiánů. Ti — a jejich 48 tisíc etnických příbuzných v zemi — se rozhodli proti stavbě bojovat. Z jejich poslední iniciativy pak vznikl protest, který nakonec Moralesovo stanovisko k projektu pozměnil.

Detaily protestu

Rozhodující projev vzoru amazonských indiánů se začal formovat v polovině srpna. Z Trinidadu, tj. správního střediska departmentu Beni, vyrazil po náležité přípravě průvod asi 500 protestujících do bolivijské metropole La Pazu — města vzdáleného bezmála 600 kilometrů.

Prvním dnům pochodu věnovala média jen dílčí pozornost. V průběhu minulého týdne se ale indiáni přiblížili k městu Jucumo (Yucumo), které se po výstavbě dálnice mělo stát důležitou křižovatkou. Jeho obyvatelé prohlásili, že Indiány stůj co stůj zastaví. Bolivijské ministerstvo vnitra proto vyslalo na cestu před město početný policejní oddíl, který demonstrantům znemožnil pokračovat.