Odpůrci amazonské dálnice v Bolívii slaví. Bude referendum

Petr Jedlička

Prezident Morales pozastavil stavbu komunikace, jež měla narušit sídliště amazonských kmenů. Stalo se tak v reakci na indiánský protestní pochod, resp. jeho nedělní vyhrocení. Dle znalců je ovšem zapotřebí věc vidět v celobolivijském kontextu.

Třem kmenům amazonských indiánů z bolivijského departmentu Beni, které po několik týdnů aktivně protestovaly proti výstavbě dálnice přes své území, se podařilo dosáhnout jejího pozastavení. Prezident Evo Morales pondělí vyhlásil, že o projektu musí rozhodnout všichni, kterých se dotkne. Stane se tak prý nejspíše formou referenda.

Čtete rádi analýzy zahraničního dění z dílny Petra Jedličky? Podpořte rubriku Svět a pomozte jí rozšiřovat kapacity.
×

„Teď je zapotřebí celonárodní debaty, aby pak mohly oba dotčené departmenty rozhodnout (...) Než k tomu dojde, bude projekt pozastaven,“ cituje Moralesovo odůvodnění agentura Reuters.

Příslušná část dálnice byla původně plánována z městečka San Ignacio de Moxos v amazonském departmentu Bani na severovýchodě země do správního střediska Cochabamba ve stejnojmenném departmentu ve středu Bolívie. Výstavbu měly financovat brazilské firmy a daňoví poplatníci. Příslušný úsek se měl pak stát součástí velké transkontinentální komunikace, která by skrze Bolívii spojila města na západě Brazílie s přístavy v Peru a Chile.

Právě na hranicích Bani a Cochabamby však měla zamýšlená dálnice protnout Národní park Isiboro, který je současně rezervací pro 12 tisíc amazonských indiánů. Ti — a jejich 48 tisíc etnických příbuzných v zemi — se rozhodli proti stavbě bojovat. Z jejich poslední iniciativy pak vznikl protest, který nakonec Moralesovo stanovisko k projektu pozměnil.

Detaily protestu

Rozhodující projev vzoru amazonských indiánů se začal formovat v polovině srpna. Z Trinidadu, tj. správního střediska departmentu Beni, vyrazil po náležité přípravě průvod asi 500 protestujících do bolivijské metropole La Pazu — města vzdáleného bezmála 600 kilometrů.

Prvním dnům pochodu věnovala média jen dílčí pozornost. V průběhu minulého týdne se ale indiáni přiblížili k městu Jucumo (Yucumo), které se po výstavbě dálnice mělo stát důležitou křižovatkou. Jeho obyvatelé prohlásili, že Indiány stůj co stůj zastaví. Bolivijské ministerstvo vnitra proto vyslalo na cestu před město početný policejní oddíl, který demonstrantům znemožnil pokračovat.

Po několikadenní sérii drobných střetů, při nichž indiáni zranili několik policistů šípy, přijel na místo vyjednávat bolivijský ministr zahraničí David Choquehuanca; indiáni jej ovšem s celou delegací zajali a vynutili si otevření policejních zábran. Ministra nejprve donutili pochodovat s nimi. Později ho však propustili.

„Chystal jsem se na vyjednávání, když v tom mě obklopily ženy a nastaly problémy. Pár z nich bylo dosti nahněváno a donutily mne, abych šel s nimi,“ popsal později Choquehuanca incident pro španělská média.

„To, že mě (protestující) propustili, je ale jasným znamením toho, že chtějí věc řešit dialogem,“ dodal.

Jakýkoliv dialog byl ovšem po tomto incidentu znemožněn. Sotva několik hodin poté, konkrétně v neděli 25. září, napadli policisté indiánské nocležiště. Část demonstrantů rozehnali slzným plynem, část naložili do autobusů, které je měly odvést do místa jejich bydliště. Než ale vozy vyjely, stihli se rozprchnuvší opět semknout a na silnicích zapálit ohně s pneumatik. Namísto na východ tak autobusy nakonec vyrazily na sever. Z tamního města Rurrenabaque mělo indiány odvést letadlo.

Jenomže zprávy o nedělním střetu se mezitím rozšířily. Ještě před autobusy dorazila na letištní dráhu v Rurrenabaque skupina stoupenců zadržených, která ji celou zablokovala. Na náměstí před prezidentský palácem v La Pazu dorazil početný houf dalších demonstrantů (převážně východobolivijských studentů) a různé skupiny indiánů z dalších koutů země začaly držet solidární hladovky.

Prezident Morales byl postupně vystaven tlaku opozice, bolivijského ombudsmana i vlastní strany — od roku 2006 vládnoucího Hnutí za socialismus (MAS). Ten se nakonec ukázal jako rozhodující. Když na protest proti tvrdému postupu policie rezignovala i ministryně obrany Maria Cecilia Chacónová, rozhodl se Evo Morales všechny indiány propustit, zásah policie odsoudit a stavbu dálnice pozastavit.

Širší problém

Komentáře agentur Reuters a AFP naznačují, že Evo Morales ustoupil účelově. V polovině října totiž v Bolívii proběhnou volby soudců (prvek zavedený teprve novou moralesovskou ústavou) a tábor prezidenta potřebuje mít na své straně většinu.

Dle znalců z BBC je ale problém vztahu současného režimu k amazonským kmenům širší. Morales sám je první indiánský prezident země. Jeho vláda též značně rozšířila možnosti kmenů do veřejné správy. Morales i větší část jeho strany se ovšem opírají zejména o andské indiánské kmeny, zvláště o Kečuánce a Ajmary. A jejich zájmy se čas od času dostávají do konfliktu s pralesními kmeny. Právě to byl i případ dálnice - západní indiáni si od ní slibovali rozvoj a snazší dostupnost svých sídlišť, východní zničení tradiční domoviny.

Vládnoucí režim si přitom potřebuje udržet přízeň všech indiánů, aby mohl dále prosazovat svoji vizi specifického socialismu. Proto kmenům na jihu či východě  ustupuje, když se vzbouří. Jinak má tendenci stranit spíše západu, připomínají znalci dále.

Podle informací agentury Reuters potrvá příprava na referendum minimálně půl roku a je možné, že se záležitost do té doby vyřeší kompromisem. V případném hlasování by ale byly v lepší pozici stoupenci stavby - v hornaté Cochabambě (kde má dálnice většinovou podporu) totiž žije o třetinu více lidí, než-li v amazonské Beni.

Další informace:

BBC News Bolivia's Evo Morales suspends Amazon road project

BBC News Bolivia Amazon road protesters break police blockade

Reuters Amazon road protests forces Morales to step in

AFP Bolivian minister resigns as protests spread over crackdown

AP Bolivia president suspends construction of highway

    Diskuse