Kmeny původního obyvatelstva peruánské části And získaly konečně právo, o které léta usilovaly — zákonem garantovanou možnost mluvit do stavebních či důlních projektů, jež mají být uskutečněny na jejich území. Nový peruánský prezident Ollanta Humala podepsal příslušnou normu v úterý. Stalo se tak ve městě Imacita v provincii Bagua, na místě, kde při protestech proti důlní těžbě v roce 2009 zemřely tři desítky lidí.

„Tímto zákonem chceme zajistit, aby byl hlas původního obyvatelstva konečně slyšet; aby se s indiány jednalo jako s občany, ne s malými dětmi, kterých se nikdo na nic neptá,“ uvedl Humala před slavnostním aktem.

Zákon konkrétně stanovuje všem investorům povinnost konzultovat projekty důlní, těžební či stavební povahy se zástupci kmene, který v oblasti stavby, těžby či kácení tradičně sídlí. Vláda a poslanci musí učinit totéž, pokud připravují legislativu či schvalují plán na výstavbu infrastruktury.

Dle zpravodajů AFP je norma pojatá způsobem, který má obě strany přimět ke konsensu. Indiáni proto nemohou projekt či legislativu vetovat. Možnost promlouvat do přípravy stavby či zákona jim ale umožní upozornit na eventuální problém média nebo si vymoci přezkoumání případu úřady.

V minulých letech se kmeny o projektech dozvídaly zpravidla až po jejich zahájení. K jejich zastavení pak mohly podnikat už jenom přímé akce, jež často končily násilnými střety.

Nutnost kompromisů

Předchůdci Ollanty Humaly Alan García (2006-2011) a Alejandro Toledo (2001-2006) postavili na vstřícném přístupu k zahraničním investorům celé hospodářství. Zvláště protěžované byly těžařské firmy (Peru má velké zásoby zlata, stříbra, cínu a mědi, jejichž ceny v posledních letech rostly). Pokusy indiánů projekty ovlivňovat byly současně mařeny.

Profit z rozvíjejícího se odvětví (vývoz vytěžených kovů tvoří 60 peruánského exportu) se ovšem vládě nepodařilo využít k výraznějšímu snížení sociálních rozdílů, zmírnění chudoby, snížení kojenecké úmrtnosti či rozšíření alespoň základního vzdělání. Všechny tyto progresivní ukazatele v minulých letech v Peru stagnovaly, což byl i jeden z důvodů, proč v letošních volbách vyhrál právě Humala.

Bývalý voják sliboval v kampani stát „jednoznačně na straně obyčejných lidí“ a z těžby surovin zavést zvláštní daň. Ta byla vskutku schválena minulý měsíc a vláda si od ní slibuje roční příjem kolem miliardy dolarů (17 miliard korun).

Podle pozorovatelů je ale levicový prezident v obtížné situaci - Peru má totiž, na rozdíl od Bolívie nebo Ekvádoru, uzavřeny dohody o volném obchodu a ochraně investic se severoamerickými státy, jež musí dodržovat. To umožňuje velkým investorům de facto ovlivňovat i zákonodárný proces a nutí prezidenta ke kompromisům.

Také pro zákon o nových indiánských právech musel Humala nejprve získat podporu podnikatelů.

Další informace:

AFP Peru president signs indigenous consultation law

BBC News Peru's president approves indigenous consultation law

The Guardian Peru may be turning a corner on its treatment of indigenous people