Peruánský prezident Alan García vetoval zákon, který měl zabránit necitlivým těžařským projektům na kmenových územích. Stalo se tak ve středu, k velké nevoli zástupců původních obyvatel.

Kmeny andských i amazonských indiánů a další domorodé skupiny prohlašují, že jim rozhodnutí prezidenta Garcíi znemožní ochránit jejich kulturu a způsob života, a hon za nerostným bohatstvím deštných pralesů nebude mít kdo zastavit.

García, v minulosti levicový prezident, jenž se časem stal zastáncem volného trhu, prohlásil, že zákon by poškodil státní ekonomiku a odmítl ho podepsat. Poslal ho k přepracování zpět do kongresu v době, kdy začíná doba letních dovolených a jeho projednání tak nebude možné po několik dalších měsíců.

Prezident se brání

Kongres schválil zákon obsahující některé pasáže úmluvy OSN o domorodých obyvatelích v květnu, ve snaze o zmírnění napětí po loňských potyčkách indiánů s bezpečnostními složkami, při kterých zemřelo na třicet lidí.

Odpůrci Garcíova rozhodnutí tvrdí, že je to další ukázka lhostejnosti a pohrdání prezidenta domorodými obyvateli a další krok k narušení jejich práv. García se však brání.

„Zákon schválený kongresem jde za úmluvu OSN, protože chrání nejen kmenové komunity, ale i zemědělce. Takže pokaždé, když chcete vybudovat silnici nebo plynovod a místní řeknou ne, tak nebude žádná silnice nebo elektřina,“ řekl prezident na svou obhajobu.

Legislativa by navíc dle Garcíi zvýhodnila pouze některé Peruánce, což je nepřijatelné.

Střetů přibývá

Zahraniční poptávka po peruánském nerostném bohatsví udělala z jihoamerické republiky jednu z nejrychleji rostoucích světových ekonomik. Investovat v Peru se rozhoduje čím dál tím více nadnárodních korporací z Číny, Evropy, Severní Ameriky i Brazílie.

Kritici ale tvrdí, že ekonomický rozvoj nezlepšil situaci obyčejných lidí, nevymýtil obecně rozšířenou chudobu, ani nepomohl amazonským nebo andským komunitám, na jejichž kmenových územích vyrostly plynovody, lomy a těžké průmyslové stroje.

S podobnými problémy se domorodí obyvatelé setkávají i v sousedních státech. Protesty proti právům na půdu nebo vodu v poslední době se objevily například v Ekvádoru nebo v Chile.

Další informace:

Peruvian Times Clarification: García sends indigenous rights law back to Congress

The Guardian Peru's tribal groups chide president for vetoing rainforest law