Bolívie snížila věk odchodu do důchodu a znárodnila penzijní fondy
Roman BurešBolivijský parlament jde proti celosvětovému trendu a schválil snížení věku odchodu do důchodu na osmapadesát let. Pod státní správu zároveň přejdou dva soukromé penzijní fondy, ve kterých si na penzi spoří 1,2 milionu Bolivijců.
Bolívie udělala v pátek výrazný krok proti celosvětovým trendům. Bolivijský parlament schválil novelu zákona, která snižuje věk odchodu do důchodu na osmapadesát let. Zároveň dojde ke znárodnění dvou soukromých penzijních fondů, které spravuje švýcarská Zurich Financial Services a španělská banka CBBVA.
Do obou penzijních fondů dohromady přispívá na 1,2 milionu bolivijských zaměstnanců. Všechny penzijní fondy v zemi byly zprivatizovány v roce 1996, když zkolaboval státem řízený důchodový systém. Vyjádření ani jedné z bank prozatím není k dispozici.
Rozhodnutí bolivijského kongresu jde proti západním trendům, kde se kvůli prodlužující se délce života, snižování porodnosti a velké zátěži pro státní pokladnu věk odchodu do důchodu naopak zvyšuje.
Ve Francii se v posledních měsících odehrála série velkých demonstrací proti zvýšení důchodového věku na dvaašedesát let, Řecko kvůli státnímu dluhu radikálně omezilo možnosti předčasného odchodu a ve Velké Británii se bude důchodová hranice posouvat v následujících letech.
V Bolívii budou plnou výši důchodu nyní pobírat zaměstnanci od osmapadesáti let. Sedmdesát tisíc místních havířů bude mít možnost odchodu do penze ještě o dva roky dříve. Původně byla hranice nastavena na šedesát pět let pro muže a šedesát let pro ženy. Podle dat OSN je průměrná očekávaná délka života v Bolívii šedesát pět let pro muže a devětašedesát let pro ženy.
Bolivijský levicový prezident Evo Morales podle agentur za reformu důchodového zákona tvrdě bojoval. Jediné, co ještě chybí k jeho přijetí, je prezidentův podpis. Očekává se, že zákon by měl nabýt platnosti již od poloviny příštího roku.
Zákon také rozšiřuje podporu ve stáří i na šedesát procent bolivijské populace, která pracuje v neformálním sektoru. Pro tento účel má být vytvořen takzvaný „fond solidarity“, do kterého budou přispívat jak firmy, tak oficiálně nezaměstnaní. Ti by si měli na penzi po deset let dobrovolně přispívat.
Penzijní reformu kritizovala hlavně bolivijská federace zaměstnavatelů, která tvrdí, že navrhovaný systém je trvale neudržitelný. Podle deníku Wall Street Journal sníží tento krok schopnosti jihoamerické země přilákat a udržet si zahraniční investice, čímž potenciálně zpomalí ekonomický růst a sníží množství prostředků dostupných v soukromém prostoru.
Prezident Morales od svého zvolení v roce 2006 rozšířil státní kontrolu nad klíčovými sektory ekonomiky. Znárodnil některé společnosti nebo zvýšil daně v ropném a těžebním průmyslu, telekomunikacích a energetice.
Znárodnění penzijních fondů v Bolívii kopíruje vývoj v sousední Argentině, která v roce 2008 převzala kontrolu nad třiceti miliardami dolarů ze soukromých penzijních fondů, které byly vytvořeny při privatizaci v roce 1994.
Další informace:
Bloomberg Bolivia cuts retirement age, nationalizes pensions
Wall Street Journal Bolivia Passes Bill Nationalizing Pensions
Reuters Bolivia moves to nationalize pensions, lower age
Rozdíly mezi Bolívií a ČSR jsou nicméně (v kontextu tohoto tématu) minimálně dva: Bolívii byla privatizace důchodového systému vnucena z vnější a v Bolívii byla do Moralesova nástupu většina (indiánského) obyvatelstva zbavena základních práv, o nějakém právu na důstojný důchod ani nemluvě.
Bolívijci, jež znáte osobně, asi nepatří k Moralesovým voličům. Prezidentova strana MAS totiž s příslibem státní garance důchodů (pravda, obecně formulovaným) vyhrála poslední volby. Podle Bolívijců, jejichž názory znám zase já, je naopak Morales až příliš měkký.
Je pravdou, že v současné Evropě by něco podobného možné nebylo, protože by stát, který by začal znárodňovat, by okamžitě napadly majitelé fondů u arbitrážních soudů za zmařené investice a porušení volnotržních principů, které se zavázal respektovat například vstupem do EU. Přesto k de facto znárodnění důchodových fondů dochází zrovna teď v Maďarsku, kde tamní premiér slíbil lidem zřízení státního fondu, pokud jich dostatečný počet opustí fondy soukromé ... a Maďaři to, zdá se, za krádež nepovažují.
A lidské právo na důstojnost používáte dle mého soudu (a nejste v tom bohužel sám) jako synonymum pro krádež a rovnost v příjmech - nenazýváte tedy věci pravými jmény a tedy lžete. To je škoda.
Ale, když už narážíte na můj slovník, skutečně si nemyslím, že krádež a znárodnění je totéž, podobně jako si myslím, že není totéž potrat a vražda, i když ani k jednomu nemám nikterak
kladný vztah. Co je však důležitější: První i druhou paralelu (u které je to snad jasnější) je třeba vyvozovat z přesvědčení daného člověka (v našem případě Bolívijce), ne z domněle pravdivého stavu věcí (tedy vašeho názoru).
Jak jsem napsal již prve, respektuji váš názor a chápu, že z této pozice nemůžete vy respektovat žádný jiný. Mohl byste si ale alespoň připustit, že to, co považuje za pravý stav věcí vy, nemusí takto označovat druzí, jež navíc žijí v úplně jiném civilizačním prostředí.
jiném civilizačním prostředí.
Můžete mi tedy sdělit,která skupina obyvatel je pro Váss ta potatná,když to evidentě nejou chudí indiáni . Děkuji Vám.
Lhářemi pojmenovávám pouze takové lidi, o kterých se domnívám, že nevydávají pravdu, ba častěji s polopravdami manipulují ve svůj prospěch, či ve prospěch své skupiny.
To právo mi ,prosím, ponechte, neboť bych jinal musel používat krycích slov ( třeba - je to "kos" ! , či chová se jako "Quetzalquatl") ..a pak vysvětlovat, že myslím lháře.
Ale přeji Vám při Vašich legitimních odsouzeních od stolu mnoho dobrého.
P.S. oponenta jsem respektoval, stejně jako jeho názory
Když jsem přesvědčen, že oponent mluví nepravdu, opravňuje mě to k tomu, abych mu připisoval nikoliv omyl, ale rovnou lež?... Právo na to samozřejmě máte, ale debatu jste tím pohřbil, asi jako když fotbalista začne hrát rukou.
Stavá se ze dvou podskupin: za prvé, dvoumilionové členské základny COB, jejíž tlak byl - což jako znalec bolívijské situace zřejmě víte - tím hlavním důvodem, pro který Moralesova vláda přistoupila ke znárodnění dvou zmíněných fondů; a za druhé, z cca jeden a půl milionové části bolívijské populace v důchodovém věku, která nikdy či alespoň po většinu života nepracovala na smlouvu (dle údajů ILO), a tedy nemá na důchod odloženo od předchozích zaměstnavatelů. Právě tito lidé by měli od příštího roku začít dostávat peníze z fondu solidarity, jehož vznik je se znárodněním provázán).
Informace o postojích této druhé podskupiny nemám pravda jak vy z osobní zkušenosti, ale od přátel - dopisovatelů. I kdyby mě ale všichni záměrně klamali a celá indiánská chudina v důchodovém věku vskutku považovala znárodnění za krádež, což je podle vaší osobní zkušenosti více odpovídá skutečné pravdě, stále tu zůstavá ona dvoumilionová COB, která Moralese dohnala k znárodnění, a to i stávkami, které jste jistě letos zaznamenal. (Z toho, že znáte reakce Bolívíjců na teprv v pátek odkleplé znárodnění soudím, že v zemi žijete).
Vzhledem k tomu, že Bolívie má dnes přibližně 11 milionů obyvatel, přijde mi postoj dvou milonů z nich dost na to, abych mluvil o podstatné skupině. A to, že drtivou většinu členů COB tvoří nikterak bohatí indiáni, musíte vědět stejně dobře, jako já.
Navíc: jestliže Moralesova politika má dnes podporu 44 procent voličů (dle AGRM), dovoluji si setrvat v názoru, že to s tím rovnítkem znárodnění = krádež v bolívijských hlavách nebude zdaleka tak jednoznačné.
Po té jsem regoval na poznámku pana Jedličky a došel k závěru, že lže ( můj závěr může být mylný či pravdivý), tedy jsem to napsal. Jsem zvyklý na diskurz slušný, ale přesný.
Třeba máte raději obezličky, to, bohužel, nemohu sloužit
A jistě se nepokouším říci, že Vás Vaši známí klamou.
Má polemika ve zkratce byla o tom zda pokus o zavedení minimálních důchodů pro úplně chudé obyvatele, většinou horských indiánských vesnic, kteří v zásadě nemají způsob, jakým by se dostali k pěnězům a po té , co jim věk, nemoc apod nedovolí obstarat svá políčka se opravdu živí velmi těžko je úmysl dobrý - a já myslím že ANO a jestli způsob obstarání prostředků pro tento úmysl je správný - myslím, že NE.
Je to bohužel meziindiánský problém chudých a členů nížší střední třídy a také vesnice a města, no je to složité..
Přeji hezký den