Bolivijský prezident Evo Morales zrušil o víkendu nařízení, které prudce zvedlo ceny pohonných hmot. Reagoval tak na sérii lidových protestů a stávek v největších městech země s tím, že se rozhodl uposlechnout názor lidu.

Bolivijci protestovali většinou minulý týden. Mnoho lidí, kteří se rozhodli vyjít do ulic, dříve patřilo k přesvědčeným stoupencům levicového prezidenta. Morales nařízení zrušil poté, co účast na protestech a stávkách přislíbily i odbory těžařských koncernů, jenž jsou pro bolívijskou ekonomiku klíčové.

Prezident přímo v televizním projevu uvedl, že mluvil se zástupci odborů a sociálních skupin a rozhodl se „řídit tím, co lidé říkají“ a zrušit nařízení zvyšující ceny benzínu a všeho, co s tím souvisí. „To znamená, že všechna opatření jsou nyní stažena,“ dodal Morales podle agentury AP.

Zrušení dotací na pohonné hmoty vyvolalo více než sedmdesátiprocentní zdražení benzínu. Cena nafty zároveň vzrostla o osmdesát tři procent. Vláda rozhodnutí zdůvodňovala tím, že se již nemůže dovolit udržovat cenu paliva na úrovni z roku 2004, obzvláště když je ho velká část pašována za hranice a prodávána v sousedních zemích.

Kromě neomezené stávky řidičů autobusů a nákladních vozidel přestali pracovat také pekaři. Ve snaze snížit dopad stávek a zajistit dostatek základních surovin byla povolána armáda, která prodávala chléb upečený v kasárnách v hlavním městě La Paz a sousedním El Alto.

„Pekli jsme chléb v našich kasárnách, kde máme průmyslové pece s kapacitou přibližně deset tisíc pecnů denně,“ řekl jeden z armádních velitelů místním médiím. Armádní chléb byl prodáván za 0.40 bolivijských pesos, což je poloviční cena, kterou si chtěli účtovat pekaři po skončení stávky.

Vlastní medicína

Ve čtvrtek došlo při jinak poklidných protestech v La Paz, El Altu a Cochabambě také k několika násilnostem, při kterých bylo zraněno na patnáct policistů a poničeno několik budov státních úřadů. Protesty byly přes víkend pozastaveny, ale v pondělí měly znovu začít, navíc s již vzpomínanou účastí těžařských odborářů.

Vláda se pokusila nejprve kritiky uspokojit kompromisem: coby kompenzace za zvýšení cen měla být zvýšena minimální mzda i platy státním zaměstnancům o dvacet procent, zmraženy ceny za telefon a vodu a ceny potravin uměle podrženy na nízké úrovni. Kritikové však tuto nabídku odmítli.

Většina komentátorů se shoduje na tom, že protesty jsou zatím největším politickým testem prvního domorodého prezidenta země od roku 2006, kdy do úřadu nastoupil. Oba jeho předchůdci byli svrženi podobnými masovými demonstracemi, ve kterých Morales ještě jako odborový předák a radikální vůdce rolnického hnutí hrál významnou roli.

Další informace:

BBC News Bolivia's Morales drops planned fuel prices hike

AP Morales scraps fuel price hike after violent protests

The Los Angeles Times Bolivia leader restores fuel subsidies in the face of protests