Koncem července zatkla srbská policie Gorana Hadžiće, bývalého představitele chorvatských Srbů obviněného haagským tribunálem z válečných zločinů. V té chvíli se mohlo zdát, že zahájení rozhovorů o přistoupení Srbska k Evropské unii už nic nebrání. K haagskému tribunálu byli srbskými orgány po letech pátrání vydáni všichni lidé obvinění z válečných zločinů. Zejména Holandsko už s tímto argumentem nemůže zahájení rozhovorů blokovat.

Návštěva německé kancléřky Angely Merkelové v Bělehradu minulé úterý ale posílila hlasy skeptiků, podle kterých Evropská unie najde novou záminku a zahájení přístupových rozhovorů se Srbskem bude i nadále odsouvat. Merkelová sice Bělehrad nevyzvala, aby Kosovo diplomaticky uznal.

Přednesla ale podmínku, jejíž splnění by se rovnalo uznání nezávislosti Kosova de facto a znamenalo by rezignaci na starost o tamní srbské obyvatelstvo.

Tu část setkání, která se objevila dokonce i v českých médiích a v těch srbských vyvolala celotýdenní intenzivní debatu, shrnul srbský prezident Boris Tadić v rozhovoru pro bělehradskou Politiku následujícími slovy: „Její stanovisko bylo zrušit legitimně zvolené instituce na severu Kosova, aby Srbsko získalo status kandidáta. Má odpověď byla, že takový požadavek nemůžeme přijmout.“

Tadić pak ještě dodal, že je připraven na riziko, že Evropská komise kvůli tomu v říjnu ještě neurčí datum zahájení přístupových rozhovorů. A připomněl, že požadavek na zrušení srbské správy na severu Kosova nikdy nezazněl jako podmínka pro přiznání statusu kandidáta a že není součástí ani „kodaňských kritérií, ani akčního plánu“.

To, co Merkelová ve svém vyjádření popsala jako paralelní srbské struktury na severu Kosova a co Srbové nazývají demokraticky zvolené instituce ustavené na základě svobodné vůle národa, jsou především zdravotnická zařízení, školy a struktury veřejné správy. Srbská vláda platí na severu Kosova mzdy, případně důchody několika desítkám tisíc lidí, kteří v těchto strukturách pracují.

Zrušit, tedy přestat platit, tyto struktury, resp. nepořádat volby do místních zastupitelstev by pro Srbsko znamenalo nutnost přijmout část tamních obyvatel jako uprchlíky: Bylo by to vnímáno jako rezignace na etnickou svébytnost daného území. Pro řadu lidí je sám fakt vyplácení pravidelné mzdy důležitým argumentem, proč v Kosovu zůstávat. Míra nezaměstnanosti v samotném Srbsku se totiž dlouhodobě pohybuje kolem dvaceti procent. Šlo by ale i o faktické uznání nezávislosti Kosova a integrity jeho území, tedy o krok, který si nemůže dovolit žádná z relevantních srbských politických stran.

Čeští politici rádi hovoří o tradičně dobrých vztazích s balkánskými státy. Mohli by tedy zaujmout veřejné stanovisko k novým podmínkám, které pro zahájení přístupových rozhovorů se Srbskem minulý týden v Bělehradě přednesla německá kancléřka. Na Balkáně by si třeba znovu všimli, že existujeme i jinak, než jako dodavatel slunce chtivých turistů a země, která neví, zda zvládne schválit již dojednanou přístupovou smlouvu mezi Evropskou unií a Chorvatskem.