Současné vedení RTS přijalo odpovědnost za zpravodajskou politiku svých předchůdců a po jedenácti letech od pádu Slobodana Miloševiče vydalo omluvné prohlášení. V balkánských, ale i středoevropských poměrech jde o výjimečný jev.
Srbská státní televize a rozhlas (RTS) se v úterý omluvila, že v minulosti tendenčním zpravodajstvím a podporou režimu bývalého prezidenta Slobodana Miloševiče pomáhala rozdmýchávat občanskou válku v bývalé Jugoslávii. Omluvu RTS zveřejnila na svých internetových stránkách.
„Náš program byl tehdy téměř trvale a těžce zneužíván“ Miloševičovým režimem s cílem zdiskreditovat politické i etnické oponenty a šířit oficiální propagandu. RTS se „omlouvá občanům Srbska i sousedních zemí, vůči nimž směřovaly urážky a pomluvy i to, co dnes nazýváme hlásáním nenávisti“, cituje agentura AP z prohlášení.
Omluva dále připouští, že „během tragických událostí devadesátých let RTS svým zpravodajstvím často zraňovala city, morální integritu a důstojnost srbských občanů — intelektuálů, příslušníků politické opozice, novinářů, etnických a náboženských menšin — a některých sousedních národů a států“. Do budoucna hodlá RTS prosazovat „zákonnost, sociální spravedlnost, občanskou demokracii, lidská a menšinová práva a svobody“.
Jedná se o první omluvu srbského státního média, které bylo jedním ze symbolů Miloševičovy éry a důležitou oporou jeho těžké, desetiletí trvající vlády, jež byla poznamenána válečnými konflikty ve Slovinsku, Chorvatsku a v Bosně.
Po svém příchodu k moci koncem osmdesátých let Miloševič dosadil své blízké spojence do vedení RTS místo profesionálů. Tím z rozhlasu a televize udělal hlasatele režimu. RTS vysílala Miloševičovu nacionalistickou propagandu líčící Srby jako oběť etnických útoků v bývalé Jugoslávii, a podněcovala tím obyvatelstvo k podpoře války. Opoziční síly státní rozhlas a televizi líčily jako zrádce a žoldnéře cizích sil, kteří působí proti zájmům země.
Propaganda byla tak násilná, že vedla k velkým protivládním protestům v březnu 1991 v Bělehradě, při nichž byli dva lidé zabiti. Tento charakter vysílání byl také pro NATO důvodem prohlásit nálet na budovu RTS v rámci sporu o Kosovo v roce 1999 za oprávněný cíl. Při náletu zahynulo 16 zaměstnanců RTS.
Stejná budova částečně vyhořela shodou okolností znovu v roce 2000 během protivládních demonstrací, které nakonec vedly k pádu autokratického režimu Miloševiče. Ten byl po dalším vývoji vydán Mezinárodnímu trestnímu tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v Haagu, kde byl obžalován z genocidy a válečných zločinů. Během procesu v roce 2006 zemřel na srdeční záchvat.