Hlavy států a vlád sedmi nejrozvinutějších ekonomik a Ruska se sjíždějí do normandského letoviska Deauville, aby na pravidelném summitu prodiskutovaly společný přístup k současnému vývoji světa. Letošní setkání takzvané skupiny G8 začíná ve čtvrtek po poledni a bude trvat do pátečního odpoledne. Hlavními body oficiální agendy jsou pomoc novým režimům v Egyptě a Tunisku, otázky jaderné bezpečnosti a klimatické změny.

Finanční podpora přechodným vládám, jež byly ustaveny po svržení Husního Mubaraka a Zína Abidína bin Alího, byla již předjednána v minulých týdnech, zejména z iniciativy Baracka Obamy. Masmédia tak věnují nejvíce pozornosti právě tomuto tématu.

Zimní protesty a následné revoluce v Egyptě a Tunisku způsobily výpadek v příjmech z turistického ruchu a vyvolaly obavy u zahraničních investorů. Jejich finanční důsledky dnes agentury vyčíslují na 15 miliard dolarů (přes 250 miliard korun). Obě země se navíc potýkají s vysokou nezaměstnaností mladých, a tak se Spojené státy i země EU rozhodly s výhledem na obnovení vlivu pomoci.

Sliby a podmínky

Barack Obama se už v minulých dnech nechal slyšet, že se pokusí pro Egypt a Tunisko získat z amerického rozpočtu dvě miliardy dolarů (34 miliard korun). Státy EU chtějí za stejným účelem navýšit kapitál ve fondu pro sousedskou pomoc o 1,24 miliardy eur (30 miliard korun). Ochotu poskytnout dalších 6 miliard dolarů (102 miliardy korun) v průběhu dvou let již vyjádřila Světová banka. Další balíček v dosud neupřesněné výši chystá Mezinárodní měnový fond (MMF).

Summitu se letos účastní i premiéři obou zemí, kterým je pomáháno. Dle jejich středečního vyjádření by rádi získali od bohatých států příslib kombinace grantů, půjček a tržních výhod v celkové hodnotě 25 miliard dolarů (425 miliard korun).

Podle Obamových dřívějších prohlášení by to však měl být právě MMF, kdo bude na distribuci poskytnutých peněz dohlížet. Fond má zároveň Egyptu i Tunisku „radit“, na co peníze použít. Soudě dle předchozích zkušeností proto nebude ani tak důležité, kolik peněz bude v posledku přislíbeno, jako spíš podmínky jejich čerpání a uplatnění částky obecně.

Závazky států G8 jsou navíc pověstné tím, že jsou jen zřídkakdy plněny v úplnosti.

Další témata

V otázce jaderné bezpečnosti by měli státníci prodiskutovat následky březnové havárie v japonské Fukušimě, probrat úroveň zabezpečení současných jaderných elektráren a možná i dohodnout sladění jejich testování.

Ve věci klimatických změn se pak zřejmě probere pokrok při přípravě dalšího klimasummitu, který se uskuteční v prosinci v jihoafrickém Durbanu. Na tomto setkání by měl být zformován již pevný základ dohody o závazném omezení emisí skleníkových plynů, která by měla po roce 2012 nahradit dosluhující Kjótský protokol.

Mimo oficiální agendu přijde dle agentur bezesporu řeč na další dvě nanejvýš aktuální záležitosti: volbu nového generálního ředitele Mezinárodního měnového fondu a další vývoj intervence NATO v Libyi.

V prvním bodě se očekává intenzivní snaha francouzského prezidenta Sarkozyho, který tento rok skupině G8 předsedá, získat svůj americký protějšek pro volbu evropské kandidátky Christine Lagardeové. Ve druhém pak budou Francie, Spojené státy a Velká Británie čelit kritice Ruska, dle jehož premiéra Vladimira Putina je současná podoba libyjské intervence v rozporu s mandátem OSN — a tedy nelegální.

Kanada, internet, demonstrace

Skupinu G8 tvoří krom USA, Japonska a čtyř evropských mocností — Francie, Německa, Británie a Itálie — také Kanada. Ta hostila summit skupiny loni a podle Patricka Wintoura z listu Guardian lze tudíž očekávat, že její staronový premiér nadnese ještě téma plnění minulých závazků. V roce 2010 v Torontu totiž státy G8 přislíbily, že do roku 2013 sníží své rozpočtové schodky minimálně na polovinu a že od roku 2016 budou mít veřejné finance vyrovnané. Současný trend u většiny z nich je ovšem spíše opačný.

Na summitu by mělo dále vystoupit několik známých osobností z mediálního a internetového průmyslu, včetně zakladatele Facebooku Marka Zuckerberga a Erica Schmidta z Googlu. Ti mají státníky seznámit se svým pohledem na možnosti webu a nových médií pro hospodářský i politický rozvoj světa. Svůj prostor dostane také manželka Nicolase Sarkozyho Carla Bruniová, která zastřešuje síť několika fondů a neziskových organizací, snažících se o boj s analfabetismem a ochranu matek a dětí před nákazou AIDS v rozvojovém světě.

Podobně jako každý rok provázejí i letos summit protesty kritiků způsobu, jakým nejmocnější státy a aktéři formují proces globalizace. Velké průvody a demonstrace probíhají již od soboty v nedalekém městě Le Havre. Podle francouzských reportérů se jich účastní „tisíce lidí“ a zatím nedošlo k žádným násilnostem.

Další informace:

Spiegel On-line Internet and Crises to Top Agenda at French Summit

Financial Times G8 accused of cover-up on aid targets

The Guardian G8 summit: aid package for Arab spring tops agenda

BBC News G8 summit: Arab uprisings set to dominate agenda

BBC News Profile: G8

AFP World leaders in France to grapple with global crises