„Číňané se staví příznivě ke kandidatuře Christine Lagardeové (...) a i s ohledem na to se nyní formuje evropský konsensus.“ Tyto věty pronesl mluvčí francouzské vlády François Baroin, který je zároveň ministrem pro rozpočet. Stalo se tak v úterním vysílání stanice Europe 1.

Podle agenturních komentářů se tím totožnost nástupce, respektive nástupkyně po Dominiqu Strauss-Kahnovi v čele Mezinárodního měnového fondu (MMF) dále vyjasňuje.

Francouzskou ministryni financí Lagardeovou by totiž jako generální ředitelku MMF rádi viděli německá kancléřka Merkelová, britský premiér Cameron, italský premiér Berlusconi a pochopitelně i francouzský prezident Sarkozy. Jestli se tedy podaří získat i souhlasné stanovisko USA, je věc v podstatě rozhodnuta.

Formálně o generálním řediteli MMF rozhoduje výkonný sbor organizace, který vybírá z kandidátů navržených členskými státy. USA a státy EU mají však ve 24členném tělese takovou sílu, že s drobným přispěním některého z menších států dokážou prosadit svého nominanta proti celému zbytku světa.

Právě s přihlédnutím k tomuto faktu se v minulosti vždy dodržovala nepsaná dohoda, dle níž se hlavou Fondu stával Evropan a prezidentem Světové banky, která je s MMF úzce propojena, Američan. S přílivem vkladů do MMF z rychle rostoucích ekonomik po roce 2008 však bylo novým mocnostem přislíbeno, že organizace tuto tradici v budoucnu přehodnotí.

Některé země přitom žádají naplnění slibu již dnes, a tak zůstává výběr Strauss-Kahnova nástupce stále zajímavým.

Kdo proti Lagardeové?

Oficiálně dosud kandidují jenom dva uchazeči: bývalý guvernér mexické centrální banky Agustin Carstens, který má s fungováním brettonwoodských institucí velké zkušenosti, a Trevor Manuel, bývalý ministr financí Jihoafrické republiky a nyní předseda její Národní plánovací komise.

Manuela již kromě JAR podpořila Austrálie, Carstens má zatím jisté jen hlasy Mexika.

Jako velice pravděpodobná se dále jeví kandidatura Tharmána Šánmugaratnáma, ministra financí Singapuru, jehož podporují státy jihovýchodní Asie v čele s Thajskem, a zřejmě i tureckého exministra Kemala Dervise. Ten si zajistil proslulost zvládnutím vážné krize tureckého hospodářství na začátku století.

Největší favoritkou je ale rozhodně Christine Lagardeová, a to i přesto, že kandidaturu doposud oficiálně neoznámila. Její stoupenci obzvláště vyzdvihují četné politické kontakty, jimiž disponuje, znalost prostředí evropské politiky a také velké podnikatelské úspěchy, kterých dosáhla při práci pro americký právněporadenský kolos Baker & McKenzie.

Lagardeová je také přesvědčenou neoliberálkou, i když si údajně cení i kladů evropského sociálního modelu.

Jediným záporem současné favoritky, který přiznávají i její stoupenci, je jistá spojitost s francouzskou korupční kauzou okolo podnikatele a bývalého ministra Bernarda Tapieho. Soud má 10. června rozhodnout, zda bude v tomto případu vyšetřovat i její roli.

Francouzský tisk zároveň připomíná, že současná ministryně v minulosti investovala na mezinárodních trzích, což může vést ke konfliktu zájmů. Toto však Lagardeová rozhodně odmítá.

Problém je jinde

Zvláště pak levicová média se současně s pokrýváním volby Strauss-Kahnova nástupce věnují i důsledkům, které tato bude mít pro samotné fungování Fondu. Francouzský Le Monde například hájí odstoupivšího generálního ředitele. Podle deníku věnoval přednostní pozornost zemím, které ji opravdu potřebovaly, podmínky poskytovaných půjček dokázal mírnit a usiloval o to, aby předluženým státům zůstal i po pomoci MMF funkční sociální systém. Toto se s Lagardeovou v čele změní, míní Le Monde.

Britský Guardian ovšem něco podobného odmítá. Problém není dle jeho pondělního úvodníku v totožnosti ředitele MMF, ale v politice fondu. A ta se v základních prvcích už léta nemění.

Indická ekonomka Džajátí Gošová na stránkách stejného listu přímo vypočítává, co všechno mohl Strauss-Kahn udělat jinak: zříci se vnucování neoliberálních programů strukturální adaptace, pokud půjčuje MMF velmi chudým státům; přestat dlužníkům za krize bránit v dotování cen jídla povinnými rozpočtovými výdaji; nebo dovolit rozvojovým zemím kompenzovat rostoucí ceny paliv. Strauss-Kahn se podle Gošové vůbec nezasadil o to, aby Mezinárodní měnový fond využíval tzv. hair cutů (úplného odpuštění části dluhu), a jeho politika v rámci EU hájila především zájmy největších soukromých věřitelů — velkých bankovních domů.

Autorka dále argumentuje, že původ hlavy jakékoliv z brettonwoodských institucí na jejím fungování nic nezmění, což prý dokazuje i zkušenost z působení bývalého generálního ředitele Světové obchodní organizace (WTO) Supčaje Panitčpachdího, původem Thajce.

Německá média blízká sociální demokracii přesto uvádějí, že volba mimoevropského ředitele by mohla odvrátit přednostní pozornost MMF od starého kontinentu. Právě tomu se věnuje Fond po událostech v Řecku, Irsku a Portugalsku v poslední době nejvíce.

Mezitím v New Yorku

Samotný Dominique Strauss-Kahn, jehož zatčení 15. května začalo současný řetězec událostí, je stále internován v domácím vězení na newyorkském Manhattanu. Soud začne jeho případ projednávat 6. června. Doposud rozhodoval pouze o udělení vazby a Strauss-Kahn nemohl během slyšení téměř promluvit.

Bývalý ředitel MMF se má zodpovídat z celkem sedmi obvinění. Za nejvážnější z nich jsou označovány sexuální napadení a pokus o znásilnění. Všech přečinů se měl dopustit na pokojské v luxusním hotelu, v němž před zatčením bydlel.

Americká média a velké agentury se v současnosti věnují nejrůznějším detailům případu, které unikají z policejního vyšetřování. Posledním z nich je údajná totožnost Strauss-Kahnovy DNA s DNA ze zbytků spermatu nalezeného na šatech poškozené.

Strauss-Kahnovi právníci zároveň zásobují masmédia argumenty ve prospěch jejich klienta. Podle nejsilnějšího z nich po údajném činu nikam neutekl, ale prokazatelně odešel na delší oběd do nedaleké restaurace. Ještě před odletem z USA také do hotelu volal, aby recepčním oznámil, že nechal v pokoji mobilní telefon.

Zejména francouzským tiskem se mezitím šíří nejrůznější dohady na téma, kdo by mohl mít z aféry prospěch a kdo ji mohl zinscenovat. Spektrum uváděných pachatelů sahá od prezidenta Sarkozyho přes Strauss-Kahnovy bývalé milenky až k Al-Káidě.

Další informace:

The Guardian Osborne backs French finance minister Christine Lagarde to take over at IMF

The Guardian Europe's right to name International Monetary Fund chief is challenged

The Guardian Dominique Strauss-Kahn resigns: potential successors as head of the IMF

The Guardian The IMF needs to change, whoever becomes its next chief

The Guardian IMF directorship: A rigged race

AFP France says China backs Lagarde for IMF chief

AFP Strauss-Kahn DNA found on maid's clothes: reports

BBC News Dominique Strauss-Kahn DNA 'linked to maid'

BBC News IMF head: Europe to make 'common choice' soon

BBC News IMF grapples with Strauss-Kahn arrest