Desítky tisíc lidí ve středu demonstrovaly v ulicích řeckých měst v rámci generální stávky, kterou vyhlásily odborové svazy na protest proti škrtům, neoliberálním reformám a privatizačním plánům Papandreuovy vlády. Manifestace v metropoli Aténách provázely potyčky mezi částí protestujících a pořádkovými silami. Podle agentury AP nejméně 27 lidí utrpělo zranění, z toho jeden těžké. Většina veřejných služeb v Řecku přestala ve středu fungovat a život v zemi se zpomalil.

V centru metropole demonstrovalo podle agentury AP na dvou různých místech dohromady přes 20 tisíc lidí, z nichž mnozí požadovali demisi ministra financí. Násilnosti vyvolaly skupinky mladých manifestantů, kteří házeli na přihlížející příslušníky pořádkových sil kameny a zápalné lahve. Skupina výtržníků, která se k protestům pravidelně přidává, ničila také zastávky autobusů a výlohy obchodů a podpalovala odpadkové koše.

Policisté dav několikrát rozehnali slzným plynem a obušky. Předvedli přitom k výslechu třicet osob, z nichž devatenáct nakonec propustili a jedenáct zatkli. Mezi zraněnými jsou i asi dva policisté. Vážně zraněný civilista musel podstoupit okamžitý chirurgický zákrok.

Protestní demonstrace zasáhly například také druhé největší město Soluň, kde se shromáždilo na dvou akcích dohromady osm tisíc lidí. Tam se manifestace obešly bez incidentů.

Stávka téměř úplně přerušila veřejnou dopravu. Nejezdily vlaky a z přístavů nevypluly žádné trajekty na řecké ostrovy. Letadla nemohla létat mezi 13:00 a 17:00 středoevropského času, kdy stávkovali letoví kontroloři. České aerolinie zrušily obousměrně dva spoje mezi Prahou a Aténami. Jinak celodenně stávkovali zaměstnanci obou řeckých leteckých dopravců. V Aténách vedli zaměstnanci veřejné dopravy série stávek, které trvaly několik hodin. Stávka se dotkla rovněž úřadů, škol a nemocnic a všech médií.

Loni v květnu přišli při demonstracích o život tři zaměstnanci banky, kteří se udusili, když do davu kdosi vhodil zápalnou láhev.

Jednání pokračují

Těžce zadlužené Řecko se již řadu měsíců potýká s hrozbou státního bankrotu. Žádá, aby mu Evropská unie a Mezinárodní měnový fond zmírnily podmínky dosavadní finanční pomoci a pomohly mu získat další peníze ke splácení budoucích závazků. Atény stále odmítají restrukturalizaci dluhu a doufají, že se jim prodlouží splatnost záchranného úvěru a opět sníží úrokové sazby.

Vláda nicméně využila mezinárodního tlaku a v posledních měsících schválila mnoho nových úsporných opatření. Fakticky snižuje mzdy a důchody a zvyšuje některé daně. Odbory se tomu brání s tím, že za krizi nejsou odpovědni zaměstnanci, ale banky a neplatiči daní z řad podnikatelů.

Tým zástupců MMF a EU nyní v Aténách provádí pravidelnou čtvrtletní inspekci, po níž rozhodne, zda Řecko v červnu dostane dalších dvanáct miliard eur ze slíbené pomoci. Sami řečtí činitelé však již přiznávají, že země podmínky daného programu zcela neplní. Zřejmě nejvíce se vláda George Papandreoua brání privatizaci strategických podniků, na kterou věřitelé silně tlačí a odpor interpretují jako polevování v reformním úsilí. Zástupci odborů se naopak domnívají, že vláda ustupuje až příliš.