Řekové vstupují do všeobecné stávky, letos již podruhé

ČTK, Petr Jedlička

Odborářům ze soukromého a státního sektoru se podařilo dohodnout na koordinovaném přerušení práce. Protest proti vládnímu pojetí nezbytných reforem a plánu na privatizaci strategických podniků tak bude generální a potrvá 24 hodin.

V Řecku ve středu proběhne 24hodinová generální stávka, kterou vyhlásilo několik odborových centrál na protest proti úsporným opatřením a privatizačním plánům vlády, jež se ocitla na pokraji státního bankrotu. Nepojede hromadná doprava, zavřené zůstanou školy, úřady a také například banky. V centru metropole Atén se očekávají od poledne dvě velké protestní demonstrace, jejichž účastníci se pak slijí v jeden dav, který obsadí náměstí Syntagma před parlamentem.

Ve městech se zastaví autobusová a trolejbusová doprava, v Aténách nepojede ani metro. Ustane také meziměstská doprava - kromě autobusové a vlakové ani nevyplují lodě na moře. Nepoletí ani letadla dopravců Olympic a Aegean na vnitřních a mezinárodních linkách. Letecký provoz zahraničních společností naruší odpolední stávka dispečerů. České aerolinie ruší dva páry letů mezi Prahou a Aténami. K protivládní protestní akci se opět připojí i novináři.

Těžce zadlužené Řecko se již řadu měsíců potýká s hrozbou státního bankrotu. Žádá, aby mu Evropská unie a Mezinárodní měnový fond zmírnily podmínky dosavadní finanční pomoci a pomohly mu získat další peníze ke splácení budoucích závazků. Atény stále odmítají restrukturalizaci dluhu a doufají, že se jim prodlouží splatnost záchranného úvěru a opět sníží úrokové sazby.

Vláda nicméně využila mezinárodního tlaku a v posledních měsících schválila mnoho nových úsporných opatření. Fakticky snižuje mzdy a důchody a zvyšuje některé daně. Odbory se tomu brání s tím, že za krizi nejsou odpovědni zaměstnanci, ale banky a neplatiči daní z řad podnikatelů.

Tým zástupců MMF a EU nyní v Aténách provádí pravidelnou čtvrtletní inspekci, po níž rozhodne, zda Řecko v červnu dostane dalších dvanáct miliard eur ze slíbené pomoci. Sami řečtí činitelé však již přiznávají, že země podmínky daného programu zcela neplní. Zřejmě nejvíce se vláda George Papandreoua brání privatizaci strategických podniků, na kterou věřitelé silně tlačí a odpor interpretují jako polevování v reformním úsilí. Zástupci odborů se naopak domnívají, že vláda ustupuje až příliš.

    Diskuse
    SH
    May 13, 2011 v 11.11
    Všechno musí být jinak.
    Dokud prakticky bezmocný „zdroj vší moci“, čili lid, bude stávkovat a navíc jenom v jednotlivých městech či státech, budou skuteční mocnáři, tedy soukromé banky se svým zastřešením institucemi MMF a SB, v poklidu a nic se nezmění. Teprve až se zvolení zastupitelé „lidu“ vzbouří proti nadvládě soukromého finančního kapitálu a především v rozhodujících zemích celých regionů, začne se něco dít. Viz současná Jižní Amerika. To je vzor nejen pro současnou Evropu, ale kupříkladu i pro „Jaro“ Arabských zemí.