Výsledky sobotních komunálních voleb v Krupce téměř kopírují loňské hlasování, které soud zrušil kvůli kupování voličských hlasů. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad. Podezření, že jsou voliči znovu upláceni, v sobotu potvrdilo několik svědků. Volby vyhrálo se ziskem 20,83 procenta uskupení ČSNS 2005 a Šance pro město dosavadního místostarosty Zdeňka Matouše, kterého opozice nejčastěji spojovala s kupčením. Matouš to popíral.

Voleb se účastnilo 35,02 procenta voličů. Na rozdíl od říjnových voleb se do zastupitelstva dostala se 7,1 procenta i krajně pravicová Dělnická strana sociální spravedlnosti (DSSS), která na sebe ve městě upoutala pozornost dubnovým pochodem po problémovém sídlišti Horní Maršov.

Vítězné uskupení je opět nejsilnější v obou okrscích, do nichž spadá Horní Maršov, i když část hlasů ztratilo ve prospěch údajně spřízněných Sportovců pro Krupku. Součet obou subjektů je ale v obou okrscích prakticky stejný. Podobně je tomu i jinde v Krupce.

Druhá skončila s 14,21 procenta hlasů Zdravá Krupka, třetí ODS dostala 12,57 procenta a po 12 procentech získali Sportovci pro Krupku a KSČM.

Po druhém marném pokusu o komunální volby bez korupční pachuti a na prahu opětovného anulování komunálních voleb si poražení politici z Krupky lámou hlavu, co udělat se čtvrtí Maršov. Její horní část se v posledních letech změnila v ghetto, za což můžou především realitní kanceláře, shodli se v rozhovorech pro ČTK současný i bývalý starosta města Milan Puchar (ODS) a Pavel Maleček (Zdravá Krupka). Podle Puchara je radnice připravena tamní občany vystěhovat za město do holobytů.

Krupka je na pohled ospalé čtrnáctisícové městečko, které je v podstatě satelitem nedalekých Teplic. Zajímavostí mělo sice dost, třeba lanovku na hřeben Krušných hor, zříceninu hradu nebo hornickou čtvrť podobnou Kutné Hoře, ale nic z toho ji neproslavilo tolik, jako malé sídliště zvané Horní Maršov. V říjnu a zřejmě i teď se tam kupčilo s hlasy sociálně slabých, v dubnu tam zase prošel pochod nacionalistické Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS) a místní snažící se mu spolu s odpůrci rasismu a fašismu postavit do cesty rozehnala policie za pomocí delobuchů a obušků policie uprostřed bohoslužby. Napaden policií byl dokonce i pravoslavný kněz.

Původně to bylo normální sídliště s docela pěkným bydlením. Na jedné straně úpatí Krušných hor, na druhé kouzelné panorama Českého středohoří. Tři ulice tvořící horní část Maršova se vklínily mezi rodinné domky až ve druhé polovině 80. let, kdy už socialističtí stavitelé uměli vytvořit paneláky bez "papírových" zdí. Na přelomu století se tam dost investovalo, domy jsou vesměs zateplené a mají nová okna. Ne nadarmo tam donedávna bydlel i Puchar nebo dlouholetý tajemník radnice František Růžička.

Dnes je to docela jiné sídliště. Po ulicích se bezcílně potloukají skupiny výrostků a obchody nahradily bary či herny. Jen při průjezdu po hlavní silnici na dolním kraji sídliště se dají napočítat tři. Ta změna přišla někdy kolem roku 2005, kdy město, jak je to u nás zvykem, pocítilo neodbytnou potřebu něco privatizovat. A tak privatizovalo bytový fond.

"Původně tam bydleli horníci a železničáři, jenže ti přišli o práci a stěhovali se jinam," popsal první část přeměny Maršova Puchar. Druhou část obstaraly realitní kanceláře. "Do uvolněných bytů začaly sestěhovávat Romy z jiných měst," dodal Maleček, který městu starostoval v polovině 90. let. Pamětníci hovoří o tom, že noví obyvatelé tehdy do Maršova přijížděli po celých autobusech a do bytů je uváděli rovnou zástupci realitních firem. Není to první město na severu Čech, které udělalo podobnou zkušenost.

Příběh začíná už v 80. letech, kdy komunistická vláda chtěla kvůli těžbě uhlí zbourat některá města v Podkrušnohoří a pro jejich obyvatele horečně stavěla náhradní bydlení. Na nucené stěhování už ale nedošlo, a když se přidal útlum těžkého průmyslu, v regionu zbylo poměrně dost volných bytů. A to srazilo jejich ceny tak nízko, že jsou dodnes nejlevnější ze všech krajů.

"Realitky toho umějí využít. Vyvinuly skoro průmyslový způsob stěhování, kdy koupily za levno domy s problémovými občany třeba v Kolíně, Mladé Boleslavi nebo v Praze, pak jim koupily nové bydlení tady a opravené byty se ziskem prodaly," řekl Maleček. Podobným způsobem se změnilo v ghetto třeba litvínovské sídliště Janov nebo ústecké Předlice. "Firma třeba koupila byt za 150.000 korun v Krupce, do něj přestěhovala rodinu z Kladna a její byt prodala za 800.000," dodal Puchar.

Poslední zbytky původních obyvatel se teď snaží odstěhovat z Maršova jinam a situace připomíná časovanou bombu. "Přišli sem lidé bez vazeb a základních sociálních návyků. To odrazuje dokonce i ty socializované Romy, kteří se odtamtud už chtějí také stěhovat," řekl Maleček.

Na druhé straně silnice přitom stojí druhé, starší sídliště, kde bydlí starousedlíci, kteří teď nemohou těm z druhé strany přijít na jméno. Řada z nich se právě k dubnovému pochodu DSSS demonstrativně přidala.

"Jsme v situaci, kdy může lidem dojít trpělivost a začnou si zakládat občanské hlídky, nebo to celé zajde ještě mnohem dál," prohlásil Puchar. Kdyby měla jeho strana vliv i po volbách, má prý připravené také krajní řešení. "Ti, kteří se nepřizpůsobí, prostě budou muset jít bydlet za město," dodal. Připustil, že ho inspiroval konrtoverzní starosta Vsetína a bývalý vicepremiér Jiří Čunek (KDU-ČSL), který nepřizpůsobivé svého času sestěhoval do obytných buněk.