Přílišná složitost a z ní plynoucí chyby při logistice a vyhodnocování testů, nedostatečná objektivita, věcné a didaktické chyby v testech, problematická úroveň jednotlivých otázek a nesplnění očekávaných účinků státní maturity na vzdělávací systém. To jsou výtky nezávislé organizace EDUin, informující o problematice vzdělávání.

EDUin, který na svém webu uvádí, že usiluje o to, aby se celosvětová proměna požadavků na vzdělávání stala díky široké diskusi veřejným tématem, zveřejnil v úterý tiskovou zprávu, upozorňující na úskalí právě spuštěných státních maturit.

Za hlavní problém považují autoři zprávy množství chyb při vyhodnocování maturitních testů během podzimní generálky státních maturit. Dalším velkým nedostatkem je podle EDUinu neochota Centra pro přípravu maturitní zkoušky (CERMAT) přiznat didaktická pochybení při konstrukci úloh. Tisková zpráva zmiňuje konkrétně už mnohokrát kritizované dějepisné testy, umožňující různé výklady správných odpovědí. „Tato pochybení mohou odstartovat spor o výpovědní hodnotu a spravedlivost maturitních testů,“ píše EDUin.

CERMAT po říjnové generálce přiznal, že bylo špatně vyhodnoceno více než dvanáct tisíc testů. Ředitel CERMATu Pavel Zelený k tomu tehdy uvedl: „Zhruba na dvaceti procentech škol se ukázalo, že, zjednodušeně, tiskárna nefunguje." Jednou z příčin prý může být to, že zaměstnancům škol nebylo dostatečně vysvětleno, jak zapojit kabely.

EDUin dále upozorňuje, že si vyučující mnoha gymnázií stěžují, že státní maturita nastavuje nižší laťku, než jakou má úroveň jejich vzdělávání. Zpochybňují také tvrzení ministerstva školství o větší objektivitě státní maturity, navíc ji považují za mnohem dražší a komplikovanější. Kvalitu a objektivitu kantoři hodnotí jako stejnou nebo spíše horší oproti dřívějšku.

„V současné podobě — více úrovní, nepovinná matematika — nemůže státní maturita splnit prakticky nic z toho, co si od ní politici slibovali,“ konstatuje EDUin. Upozorňuje i na fakt, že státní maturita neslouží jako náhrada přijímacích zkoušek na vysoké školy a vzhledem k problematické kvalitě úloh a zadání jen velmi zhruba může posloužit středním školám jako zpětná vazba o kvalitě jejich práce.

Tiskový mluvčí EDUinu Tomáš Feřtek podotýká: „Samotné zavedení státní maturity je v tuto chvíli nepříliš koncepční krok. Kvalita výuky se může zlepšit jen podporou práce učitelů ve třídách. Jestliže jsme pro zlepšení práce učitelů nic neudělali, a s tím by nejspíš souhlasil i současný pan ministr, nemá kontrola výstupů valný smysl a nemůže přinést skutečné zlepšení.“

Ministr školství Josef Dobeš už při generálce státních maturit řekl, že ministerstvo počítá s tím, že zhruba patnáct procent škol vykáže během maturit podprůměrné výsledky. Neúspěch očekává především u nástavbových a soukromých škol. Žebříčky škol však Dobeš zveřejňovat nehodlá.

„Školy se musejí dozvědět, jak kvalitně či nekvalitně pracují, a měly by dostat šanci na to zareagovat," prohlásil Dobeš s tím, že předpokládá, že se pověst o kvalitě jednotlivých škol mezi rodiči rychle rozšíří.

Státní maturity se připravují již více než deset let a stály okolo tři čtvrtě miliardy korun. Po celou dobu jsou pod palbou kritiky jak z řad studentů, tak učitelů. Ti státní maturitě vytýkají, že ignoruje individuální schopnosti studentů, neumožnila současným maturantům dlouhodobou přípravu a zasahuje do vzdělávacího systému, aniž by nejprve upravila výuku na základních a středních školách.