Státní maturity chtějí všichni, nikdo ale v současné podobě

Dušan Radovanovič

Idea státem garantované úrovně vzdělání má v České republice velkou podporu. Její realizace, připravovaná již více než deset let společností CERMAT, však přišla stát na stovky milionů korun a vyvolává silný odpor u studentů, pedagogů i části politické reprezentace.

Od doby květnových voleb, kdy představitelé dvou nejsilnějších politických stran ideu státní maturity svorně odmítali, došlo k zásadnímu obratu. Premiér Petr Nečas, jenž se ještě před několika měsíci vyslovil pro odložení a případné zrušení státních maturit, po volbách překvapivě otočil. Vláda rozhodla, že se první oficiální zkoušky odehrají ve školním roce 2010/11. Maturitní generálka se má konat již v polovině října.

Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!
×

Proti státní maturitě ovšem již dvakrát demonstrovali studenti a jejich protest podpořilo i mnoho pedagogů. Pod petici proti maturitám se podepsali učitelé ze 180 středních škol. Příznačné však je, že většina z nich neprotestuje přímo proti maturitám, ale spíše proti jejich provedení.

Princip státních maturit je správný

Samotný princip státem garantované úrovně vzdělání má poměrně širokou podporu jak mezi odborníky, tak mezi širokou veřejností. Hlavním argumentem je potřeba dosáhnout odpovídající úrovně maturantů. Vytvořením možnosti maturity na všech středních školách i většině učilišť, které v podstatě berou a nechají vystudovat kohokoli, ztratila totiž maturita jak na výlučnosti, tak na garanci odpovídající kvality.

„Koncepce státní maturity je dobrá a je jistě několik důvodů, proč ji podporovat. Může kupříkladu přispět k nastavení určité úrovně vzdělání a k celkovému zkvalitnění středních škol,“ domnívá se například rektor brněnské Masarykovy univerzity Petr Fiala.

Potřebu státních maturit si uvědomují také opoziční sociální demokracie. Kritizuje ovšem jejich připravovanou podobu. Socialisté proto původně navrhovali tzv. standardizované zkoušky, které by stanovily nepodkročitelné minimum, jež musí maturant znát. Ve zbytku probírané látky by pak dostali volné pole působnosti učitelé.

Státní maturita nebo standardizovaná zkouška?

Ideu jakési všeobecné středoškolské zkoušky, která by nebyla maturitou, nýbrž pouhou podmínkou pro její složení, dlouhodobě prosazuje ředitel společnosti Scio Ondřej Štefll. Taková zkouška by podle něj zaručila to, že ze střední školy budou odcházet pouze lidé, kteří mají alespoň minimální středoškolské znalosti.

„Zkouška by vyřešila problém s maturanty, kteří neumějí nic. Přispěla by nejspíše i k tomu, že by střední (ale i základní) školy méně dbaly na to, aby se vše odučilo, a více na to, aby si žáci znalosti a dovednosti ze školy skutečně odnášeli. Řeší i problém povinné maturity z matematiky — úplně základní věci by součástí takové zkoušky jistě byly a žádat víc od všech je v dané situaci nesmysl,“ domnívá se Štefll.

Problém Štefllova návrhu však spočívá v tom, že by znamenal další zkoušku a tedy další náklady navíc. Motivace k ostré kritice maturit je u ředitele společnosti Scio také nasnadě. Návrh státních maturit totiž předpokládá, že by se po zaběhnutí staly vodítkem pro přijímací řízení na vysoké školy. Takové využití by ovšem znamenalo vyřazení tzv. sciotestů, na jejichž základě dnes mnoho vysokých škol studenty přijímá a na jejichž existenci je byznys Štefllova Scia postaven.

Neefektivní a nepřipravené

Faktem však zůstává , že přes shodu na potřebě státní zkoušky, vede k realizaci státních maturit více než trnitá cesta. Státní maturita se de facto připravuje již čtrnáct let. Společnost Cermat, která má maturity na starosti utrácí každý rok desítky milionů korun. Výsledný efekt však stále nepřichází. Jen do roku 2012 mají maturity pohltit téměř tři čtvrtě miliardy.

Ve své poslední verzi přichází Cermat s vidinou státní maturity v níž se bude povinně maturovat z českého jazyka, dále si studenti budou moci vybrat mezi cizím jazykem nebo matematikou. Další předměty určí vedení školy v profilové části maturity. Od roku 2012 by pak měla být povinná i zkouška z cizího jazyka. Dále si budou moci studenti vybrat mezi matematikou, informatikou a společenským základem. Kromě jazyků budou všechny testy probíhat písemnou formou.

Žáci a experti však soudí, že maturity nejsou odpovědně připravené. Studenti nebyli na tento styl závěrečné zkoušky během studia připravováni, neboť se návrhy měnily každým rokem. Navzdory draze placené mediální kampani také nebyli řádně informováni ani studenti, ani pedagogové, na nichž má reforma stát. Nedostává se také odpovídajících učebnic, jež by měly maturanty na zkoušku připravit.

Po dvou studentských demonstracích se před volbami na jaře tohoto roku zdálo, že maturitám přece jen odzvonilo. Nová vláda však jejich ideu opět rychle vzkřísila. Jediným skutečným kritikem maturit na parlamentní půdě tak zůstali sociální demokraté. Ti se nejprve návrhem senátora Marcela Chládka snažili prosadit odložení maturity alespoň o tři roky.

Poté, co se svým návrhem neuspěli, pokouší se nyní Chládek prosadit kompletní zrušení celého projektu. „Projekt pokládám za předražený, netransparentní a nepřipravený," zdůvodnil Chládek. Upozorňuje mimo jiné na vysoké náklady za rozvoz otázek v papírové podobě, jež má zajišťovat stěhovací firma. Pravděpodobnost, že Chládkův návrh projde, je však kvůli rozložení politických sil v Parlamentu mizivá.

Rozhodne říjnová zkouška

Skutečným ukazatelem připravenosti státních maturit tak bude zřejmě nadcházející říjnová zkouška. Vládní politici sice tvrdí, že v případě problémů bude ještě dostatek času na odpovídající úpravy, podle kritiků ovšem zůstává reálná možnost, že neúspěšný říjnový test může maturity alespoň na dohlednou dobu zastavit.

„Umím si docela dobře představit, že říjnová zkouška dopadne natolik katastrofálně, že vládním politikům nakonec nezbude, než od státních maturit v příštím roce přece jen ustoupit,“ uzavírá koordinátor skupiny pro Výzkum a vzdělávání iniciativy ProAlt Patrik Eichler.

    Diskuse