Poslanecká sněmovna dnes zamítla návrh na zrušení státních maturit. Budou proto spuštěny letos na jaře, jak se původně plánovalo. Autor návrhu senátor Marcel Chládek (ČSSD) požadoval jejich zrušení, protože projekt považuje za netransparentní a předražený. Proti ale hlasovali poslanci ze všech politických stran. Podle nich by zrušení zkoušky těsně před termínem ohrozilo průběh maturit.

Chládek návrh odůvodnil tím, že systém státních maturit považuje za značně předražený, netransparentní a nepřipravený. „Velice rád bych vypíchl částku, kterou již (projekt) stál, jedná se o jednu miliardu korun. V rámci té jedné miliardy byly prošustrovány peníze za takové věci, jako je rozvoz testů za padesát milionů korun, tři sta milionů korun za logistiku. Kdo sledoval generální zkoušku, tak největší problémy byly právě s logistikou. Proto se ptám, kam ty peníze šly,“ uvedl Chládek.

Doplnil, že maturitu nanečisto nezvládl každý třetí student a podle Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT) ostrou zkoušku dospělosti nesloží pětina studentů. Senátor dále poznamenal, že při loňské generální zkoušce na státní maturitu bylo chybně opraveno dvanáct tisíc testů, „což jednoznačně hovoří o nepřipravenosti tohoto projektu“. „Pokud se to stane při ostré verzi, je to nejlepší cesta, jak zrušit celou maturitní zkoušku v tomto roce,“ podotkl.

Ministr školství Josef Dobeš (VV) řekl, že zdědil projekt, který má mnoho nedokonalostí. „Je tu cena, která je mnohem vyšší, než ceny za jiné podobné maturity. Nicméně podařilo se mi ji stáhnout o deset procent. Je to daň za čtrnáct let licitace v Poslanecké sněmovně,“ hájil projekt ministr. Dodal, že „otevřít půl hodiny po dvanácté toto téma je politické parazitování na odborné věci“.

Poslanci ze všech politických stran během více než hodinové diskuze argumentovali tím, že pokud by se projekt zrušil několik měsíců před jeho spuštěním, ohrozilo by to všechny letošní maturanty, kteří by zkoušku nakonec vůbec nemuseli skládat.

Část novely, v níž Chládek určuje pravidla pro konání náhradní zkoušky, je podle poslankyně Vlasty Bohdalové (ČSSD) špatná a plná chyb. „Chybí tam základní zákonná ustanovení. Z kolika předmětů se má (zkouška) konat? Které mají být povinné a které dobrovolné? Kdo určuje nabídku předmětů? Kde má žák zkoušku konat? Je hodnocen zkušební komisí, nebo zkoušejícím, nebo jiným způsobem?“ shrnula některé nedostatky Bohdalová. Podle ní by takové znění zákona mohlo vést k tomu, že by žák skládal maturitu z jediného předmětu, nebo že by ji vykonal v jiné škole s nižší úrovní, než je ta jeho, pokud by nebyl dobře připraven.

Naopak Chládkova návrhu se zastal poslanec Jiří Paroubek (ČSSD). Uvedl, že před volbami slíbil, že bude proti státní maturitě a svůj slib hodlá dodržet. Zmínil, že totéž slíbil současný premiér Petr Nečas (ODS), jehož ministr státní maturitu prosazuje.

Pro zamítnutí Chládkovy novely hlasovalo 118 ze 145 přítomných poslanců. Nešlo však o hlasy poslanců koaličních stran, kterých je právě 118, ale hlasovali tak poslanci napříč politickým spektrem. Proti se jich postavilo dvanáct.

Příprava zkoušek stála od roku 2000 celkem 342 milionů korun. Cena by se letos měla zvýšit o dalších 285 milionů. Samotný provoz bude ročně stát čtvrt miliardy.

Původně měly být státní maturity spuštěny v roce 2008, poté v roce 2010. Předloni kvůli jejich údajné nepřipravenosti vyšlo do ulic na 7000 studentů, nové zkoušky byly odloženy na letošní jaro.

Studenti budou maturovat v režimu státních maturit povinně z českého jazyka a volitelně z cizího jazyka či matematiky. Další předměty se mají přičlenit příští rok.

Ministerstvo školství provedlo na podzim generální zkoušku na státní maturity. Ministr Dobeš po jejím skončení uvedl, že generálka měla hladký průběh. Do termínu ostrých maturit.