Ústavní soud obdržel stížnost městské části Brno-střed, jež souvisí s plánovaným nedělním pochodem Dělnické mládeže. Úředníci Brna-středu se pokusili pochod zakázat, ale jejich rozhodnutí zrušil Městský soud v Brně a následnou kasační stížnost zamítl Nejvyšší správní soud.

Podle nové stížnosti by se měl Ústavní soud vyjádřit k tomu, zda shromažďovací zákon neporušuje právo obcí na samosprávu a nesvazuje jim ruce v boji s akcemi extremistů. Dělnická mládež je podle odborníků napojena na krajní pravici.

Není pravděpodobné, že Ústavní soud o stížnosti rozhodne ještě před nedělním pochodem. Délku rozhodování nelze předjímat, ale obvykle se pohybuje v řádu měsíců, uvedla pro ČTK mluvčí soudu Jana Pelcová. Jako soudce zpravodaj dostal stížnost na starost místopředseda Ústavního soudu Pavel Holländer.

„Má-li obec chránit zájem svých občanů a bezpečnost v ulicích, pak současnou podobou shromažďovacího zákona je tato její role značně omezena," uvedla městská část Brno-střed v tiskové zprávě. Podle starosty Libora Šťástky z ODS chce radnice dosáhnout také toho, aby ze shromažďovacího zákona zmizela třídenní lhůta pro posouzení akce. Podle něj je krátká, doslova diskriminační.

„Podáním ústavní stížnosti chceme především dosáhnout vyvolání debaty o současné podobě shromažďovacího zákona a nemožnosti obcí se účinně bránit proti podobným akcím. Za stanovisko a výklad Ústavního soudu v této věci budeme velmi rádi," uvedl již dříve Šťástka.

Oznamovatelé pochodu z Dělnické mládeže akci na počátku označili za oslavu Svátku práce. Dali jí motto Proti invazi cizích pracovníků a exodu našich lidí. Ohlásili dvě různé trasy pochodu. Jednu se pokusilo zakázat Brno-střed, druhou, která překračovala hranice městských částí, posuzoval brněnský magistrát.

Nakonec se ale pochod zřejmě uskuteční v trase protínající lokalitu, kde žije mnoho sociálně slabých lidí a Romů. Protifašističtí aktivisté chtějí pochod zablokovat. Policie připravuje velká bezpečnostní opatření.

Podle Nejvyššího správního soudu úředníci Brna-středu svůj pokus o zákaz pochodu nedostatečně odůvodnili. Úřad argumentoval například možnými dopravními problémy. Na případné protiprávní chování účastníků pochodu mohou úředníci podle soudu reagovat přímo při akci.

„V případě ohrožení práv třetích osob, pokud by se shromáždění odchýlilo od oznámeného účelu, Nejvyšší správní soud odkázal úřad na možnost rozpustit shromáždění," uvedl nedávno v tiskové zprávě mluvčí Nejvyššího správního soudu František Emmert.