Zástupci brněnského magistrátu se v příštích dnech pokusí dohodnout s pořadateli prvomájového pochodu Brnem na změně místa, odkud shromáždění vyrazí. Park Koliště, kde má akce začít a kde by měly zaznít i projevy, není podle tajemníka magistrátu Pavla Loutockého nejvhodnější z bezpečnostního hlediska.

Bude proto usilovat o změnu, uvedl pro ČTK. Trasa, po níž extremisté projdou ulicemi, jež obývají sociálně vyloučené segmenty obyvatel a Romové, by měla zůstat beze změny.

Loutocký současně zopakoval, že je připraven shromáždění rozpustit v případě, že se mezi účastníky objeví protizákonné symboly nebo pokud někdo bude podněcovat k rasové nesnášenlivosti.

Závadné motivy bude vyhledávat několik pozorovatelů. „Na místě budou tlumočníci, protože na akci jsou přihlášeni cizinci, Angličané i Němci," uvedl tajemník. Při akci se bude opírat i o stanovisko soudních znalců na problematiku extremismu.

Pořadatelé na svém webu označují jako stěžejní „politicko-kulturní část programu, která se uskuteční v parku Koliště". Podle Loutockého bude mít radnice dopředu projevy, které tam zazní. Jejich obsah vyhodnotí experti dopředu. „Ve skutečnosti ale účastníci mohou říct něco jiného. Důležité bude posouzení situace naživo," doplnil tajemník.

S rizikem rozpuštění organizátoři počítají. Na webu v organizačních pokynech proto zakazují například vojenské oblečení včetně okovaných bot, pití alkoholu, nedoporučují ani kouření. „Vyvarujte se jakýchkoliv nezákonných symbolů na oblečení i jinde. Na shromáždění si také nenoste předměty, které by se daly považovat za zbraně," uvedli.

Akce pravicových extremistů nese motto Proti invazi cizích pracovníků a exodu našich lidí a podle brněnských zastupitelů není pochyb o tom, že pochod pořádají neonacisté. Zastupitelé v usnesení akci označili za nenávistnou a zaměřenou proti příslušníkům národnostních menšin žijících v Brně. Má prý vyvolat strach, napětí a konflikty.

Formují se dvě protiakce

V Brně se proti pochodu extremistů formují již dvě protiakce. Iniciativa V Brně neonacisty nechceme plánuje symbolickou protestní akci s kulturním programem. Uskuteční se u Muzea romské kultury na rohu Bratislavské a Hvězdové ulice, uvnitř zástavby, kterou extremisté mají podle dohodnuté trasy při pochodu obejít.

Iniciativu V Brně neonacisty nechceme podpořila i Židovská obec Brno. „Kdo jiný by to měl učinit než my," citovala iniciativa předsedu Pavla Frieda.

Druhou iniciativou je Brno blokuje. Ta se chystá pochod přímo v terénu nenásilně zablokovat. Místo i čas setkání podporovatelům teprve oznámí, uvedla na svém webu.

Tamtéž naleznou zájemci rady, že se mají pokusit na místo dostat navzdory policejním hlídkám. Organizátoři odmítají, že by se účastí na neohlášeném shromáždění dopouštěli trestného chování. „Blokádou neonacistického pochodu účastníci a účastnice brání v páchání trestného činu podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka," argumentují.

Iniciativu Brno blokuje již podpořila řada osobností z veřejného života, mezi jinými například zpěvačka Iva Bittová, spisovatel Ivan Klíma, novináři Erik Tabery z Respektu, Jindřich Šídlo z Hospodářských novin nebo šéfredaktor Deníku Referendum Jakub Patočka.

„Nechci, aby ulicemi našich měst pochodovali neonacisté, a mou podporu má každý, kdo se jim za cenu rizika vlastního zdraví postaví. Iniciativa Brno blokuje dělá úctyhodnou a užitečnou práci za nás všechny, kteří do Brna nemohou přijet, i ty, kteří si myslí, že se jich těžké boty a holé hlavy v ulicích netýkají. To je ale zásadní omyl. Takže za sebe velmi děkuju a jen doufám, že policie tentokrát pozná, z které strany přichází nebezpečí a koho má opravdu chránit,“ odůvodnil svou podporu iniciativě politický analytik Hospodářských novin Jindřich Šídlo.

Podle Erika Taberyho pak platí známé pořekadlo, že řetěz je tak silný jako jeho nejslabší článek. „Je v našem zájmu ochránit ty nejslabší, neboť jejich případná újma jen předznamená tu naši. Takže mysleme i na sebe a postavme se neonacistům,“ nabádá šéfredaktor Respektu.

V Brně se pochod extremistů koná jednou za dva roky. Největší střety akce přinesla v roce 2007, kdy neonacisté nerespektovali rozhodnutí o rozpuštění a nerozešli se. Bránili se kameny a plastovými tyčemi, na nichž původně měli vlajky.

Několikrát se jim pak podařilo policii přetlačit, jejich odpor zlomilo až vodní dělo a těžkooděnci. Po akci dostali čtyři radikálové trest vězení a další tři podmínky za propagaci nacismu.

Oznamovatelé akci na počátku označili za oslavu Svátku práce. Prvomájový pochod přitom pořádá Dělnická mládež, která je například podle výboru pro národnostní menšiny brněnského zastupitelstva napojena na neonacistickou scénu.

Sdružení Dělnická mládež je také propojeno s Dělnickou stranou sociální spravedlnosti (DSSS). Předchůdkyní DSSS byla před časem zrušená Dělnická strana (DS). Její činnost ukončil Nejvyšší správní soud kvůli radikálně extremistickým postojům jejích členů.