Sedm bývalých ministrů životního prostředí se obrátilo v otevřeném dopise na současného ministra Tomáše Chalupu s výzvou, aby nepovolil radikální postup proti kůrovci v nejcennějších územích Národního parku Šumava. Píše o tom server Aktuálně.cz.

Iniciátorem dopisu je podle Aktuálně.cz Ladislav Miko, ministr životního prostředí v úřednické Fischerově vládě, který je v současnosti zástupcem generálního ředitele na generálním ředitelství pro ochranu zdraví a spotřebitele Evropské komise.

Signatáři varují ministra Chalupu před unáhleným kácením v nejvzácnějších zónách parku i před chemickým postřikem. Podle autorů dopisu může kácení kůrovcových smrků vést k vytvoření rozsáhlých a stěží zalesnitelných holin.

Chalupu ke kácení vyzval nový ředitel šumavského parku Jiří Stráský. Bývalí ministři, ke kterým se připojila i nedávná Chalupova náměstkyně Rút Bízková, která úřad opustila kvůli údajným neshodám s ministrem ohledně činnosti Státního fondu životního prostředí, vyzývají Chalupu k apolitickému pohledu na případné kácení a ke konzultaci s odborníky. Ti podle exministrů „berou ohled i na celou řadu dalších vzácných a významných druhů, na půdu a její obyvatele i na perspektivy celého ekosystému v dlouhodobém výhledu".

Autoři dopisu upozorňují dále na skutečnost, že „nechtěným důsledkem kácení v centrálních částech parku může být otevření těchto ploch ekologicky neudržitelným investičním projektům“. Nedoporučují Chalupovi ani povolit umělé vysazování nových stromků.

„Jsme přesvědčeni, že na takto cenném a unikátním území, o rozloze pouze zlomku procenta výměry státu, je třeba postupovat obezřetně, s větším ohledem na cenné přírodní fenomény a s co největší pokorou k přírodním a přirozeným procesům," napsali Chalupovi předchůdci přímo.

Vědecký pohled

Před nedávnem se na premiéra Petra Nečase ve stejné věci obrátili také vědci z Akademie věd, univerzit či komise pro životní prostředí. Apelovali na něj, aby byl respektován účel, pro který byl Národní park Šumava před dvaceti lety zřízen. „Domníváme se, že na území Národního parku Šumava by měly být zohledňovány a využívány aktuální vědecké poznatky ochrany kulturního a přírodního dědictví," napsali tehdy Nečasovi.

Podle vědců by nejúčinnějším bojem proti lýkožroutovi bylo scelení 135 území prvních, bezzásahových zón. Vytvořit by se měly jasné hranice. Bezzásahové oblasti by se pak nechaly přirozenému vývoji, mimo ně by se proti kůrovcovi naopak zasahovalo.

„Nynější ochranné zóny mají obrovskou délku, boj je roztříštěný. Po scelení by se správci mohli soustředit na to, aby se většina problémů zachycovala na rozhraní obou pásem," uvedl pro ČTK Zdeněk Landa ze Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity, někdejší člen rady parku.

„Stráský plánuje pustit těžařské firmy do nejcennějších částí Šumavy. Turisté budou místo divoké přírody obdivovat těžební stroje a rozsáhlé holiny doslova na každém kroku, dokonce i u Javoří pily, cestou na Březník nebo prameny Vltavy," varoval i Jaromír Bláha z Hnutí Duha. Hnutí Duha tvrdí, že návrh na kácení vypracovala jen úzká skupinka, která má na kácení ekonomický zájem.

Na celkem 68 339 hektarech národního parku se nachází 48 832 hektarů státních lesů, tvoří 88 procent veškerých lesů v parku. Zbývající lesy vlastní Kašperské Hory (4884 ha), Volary (853 ha), Rejštejn (376 ha) a 395 hektarů ostatní vlastníci.