Ředitel Správy Národního parku Šumava Jan Stráský navrhuje kácet v nejvzácnějších lokalitách národního parku. Vyplývá to z návrhu, který zaslal ministru životního prostředí Chalupovi ke schválení. Obětí motorových pil by se měly stát i vzácné pralesovité porosty kolem Hraničníku a Smrčiny na jižním konci NP Šumava. Tedy v místě, kde kdysi Václav Klaus navrhoval vybudování sjezdovky. Oblast je přitom místem výskytu vzácného tetřeva hlušce.

Před dřevaři by neunikly ani unikátní šumavská rašeliniště a mokřady. Dřevo se má sklízet i v oblasti Mlynářské a Rybárenské slati, v Jezerní i Mezilesní slati, Černohorském močálu, Tetřevské slati a mnoha dalších. Těžební stroje se ponoří také do rozsáhlých bažin v okolí Vysokých Lávek.

„Stráský plánuje pustit těžařské firmy do nejcennějších částí Šumavy. Turisté budou místo divoké přírody obdivovat těžební stroje a rozsáhlé holiny doslova na každém kroku, dokonce i u Javoří pily, cestou na Březník nebo prameny Vltavy," varoval Jaromír Bláha z Hnutí DUHA.

Stráský se brání tím, že lýkožrout ohrožuje přirozené funkce lesa, a je třeba rychle konat. „Rychlost a intenzita rozpadu lesních ekosystémů je natolik dominující, že ohrožuje přirozené funkce lesních ekosystémů jak v samotném národním parku, tak i v širší oblasti u sousedních vlastníků lesů," stojí v Stráského návrhu.

Se Stráského tvrzením však hluboce nesouhlasí odborníci. Vědci z České společnosti pro ekologii jsou činností nového ředitele NP Šumava natolik znepokojeni, že se přímo obrátili na premiéra Petra Nečase (ODS) a další ústavní činitele. Apelují na ně, aby byl respektován účel, pro který byl Národní park Šumava před dvaceti lety zřízen.

K ČSE se přidaly i další vědecké společnosti včetně komise pro životní prostředí Akademie věd ČR. Jejich stanoviska má k dispozici ČTK. Velkoplošná těžba dřeva v dosud chráněných bezzásahových oblastech lesa je podle nich zcela nesmyslná, zvláště když je kůrovec podle entomologů ve většině oblastí na ústupu.

„Domníváme se, že na území Národního parku Šumava by měly být zohledňovány a využívány aktuální vědecké poznatky ochrany kulturního a přírodního dědictví," píší vědci.

Stráský obavy vědců nehodlá komentovat. „Já jsem ten dopis dostal na vědomí. Nejsem ten, kdo na ten dopis má odpovídat. Já čekám, až budu dotázán některým z příjemců, abych to vysvětlil. Dřív k tomu nebudu nic říkat," uvedl v pátek Stráský pro ČTK.

Ekologové, botanikové a ornitologové nesouhlasí s prolomením hranice bezzásahovosti na zhruba čtvrtině území parku, tak jak byla stanovena v plánu boje proti kůrovci po orkánu Kyrill v roce 2007, ani s plánovanou masivní výsadbou sazenic v dosud bezzásahových oblastech či s realizací projektů takzvané tvrdé turistiky v oblasti prvních a druhých zón parku.

Premiérovi si stěžují i na potlačení role vědců v radě parku poté, když ředitel 7. března zrušil její vědeckou sekci. Novým uspořádáním rady podle nich hrozí, že v parku převládnou ekonomické a populistické názory, což může vést k nevratnému poškození cenných ekosystémů a biotopů, a také ke ztrátě mezinárodní prestiže Národního parku Šumava i celé ochrany přírody v Česku.

Chystaná tvrdá opatření naopak vítají například členové Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů (SVOL) a vedení některých obcí v národním parku.

Hnutí DUHA tvrdí, že návrh na kácení vypracovala jen úzká skupinka, která má na kácení ekonomický zájem. „Podklady pro plán Stráského připravovala úzce zaměřená skupina lesníků, z nichž někteří už v minulosti požadovali větší těžby dřeva v národním parku," řekl ČTK Jaromír Bláha.