Obchodní řetězec Lidl proslul u nás kácením stromů, zejména lip. Vzpomínáte si ještě? Jeho manažeři si zdánlivou shodou okolností vyhlédli pro novostavbu velkoprodejny vždy místo, na němž se bez kácení stromů nemohlo stavět. Odbory životního prostředí jim marně vysvětlovaly, že stromů je škoda, a marně jim starostové nabízeli jiný pozemek bez stromů. Lidloví manažeři zarputile trvali na svém a svého také dosáhli. Káceli proti vůli úřadů, přes protesty občanů. Padající stromy byly projevem jejich manažerských schopností i životaschopnosti firmy, demonstrací její síly. Své postavení na trhu Lidl upevňoval schopností platit pokuty za nedovolené kácení či vysazovat příslušné počty nových stromů jako náhradu. Pokácený strom byl pro ně symbolem moci a úspěchu: nic není nemožné, co si usmyslíme, to také vykonáme. Dobýváme veřejný prostor pro Vás, abychom Vám mohli poskytovat služby, které si zasloužíte. A v tom Vám nikdo nesmí bránit!

To, že pokořili místní samosprávu ani nedbali rozhodnutí státní správy, činili vlastně ve veřejném zájmu; dělali to pro nás, které svírá stupidní státní byrokracie či omezenost volených zástupců. A vskutku, pak se také ukázalo, že Lidl je lidem užitečnější než stromy a veřejný prostor má sloužit veřejnějším zájmům než je bzučení včel v rozkvetlých korunách.