Profil čtenáře:
Magdalena Křížová

MK
Profese: překladatelka
Pěkné; jen mám chuť tak trochu připomenout ten (zatracovaný?) Respekt, protože jak jsem mohla konstatovat po dnešním namátkovém prolistování, zjevně jeho redakce tohle všeobecné pomatení (hlavně co se týče hodnocení "korupce", ne tak hodnocení Nečase) nesdílí. Docela mě to zaujalo. Buďto tamní komentátoři myslí opravdu více (nebo jinak) než jejich kolegové, ostatně mají na to víc času; anebo se chtějí držet hlavně té své "protikorupční", moralizující novinářské linie, na kterou jsou tak hrdí; anebo konečně jako jediní opravdu čtou ten Economist :-)
Já tam vidím jinou scénu z Monty Pythona, a sice z filmu Život Briana. Jde o scénu z římského divadla a dialog zní nějak takhle: "Vy jste Fronta judského lidu?" "Ale fuj...! My jsme Lidová fronta Judeje! Víc než Římany nenávidíme jen Frontu judského lidu a Judskou lidovou frontu!" "Ano, a taky Frontu lidu Judeje! Hanba!"

Samozřejmě to nemyslím nijak urážlivě (a pokud to tak vyznívá, tak se omlouvám). Jen mě to tak napadlo. Proč radši neposílit a případně neobrodit zevnitř stávající strany?
No tak to snad ne. To je teda relativismus bez otazníku. "Věděl"? "Za správnou věc"? Aha, vše je relativní, já zapomněla.
Jenže válka byla. Víme, kdo ji rozpoutal. Takže: statečný německý voják, pakliže si to v hlavě srovnal a měl k tomu třeba dost informací, dezertoval nebo vypověděl poslušnost. Statečný spojenecký voják bojoval, jinak by je nikdy neporazil.

Pardon, ale v určité fázi začíná být tenhle relativismus velmi škodlivý.
Díky za sympatický článek. Kluse zrovna nemusím, ale intelektuálské ohrnování nosu a naprosto absurdní srovnávání s Tomio Okamurou (panebože, proč? kde? jak?), případně ještě s Danielem Landou, mi dost pije krev. Vy jste to pojmenoval velmi přesně. Proto taky úplně nechápu zdejší na pohled lehce lunatické diskusní příspěvky.

Ale k té chvále Nohavici: nedávno mi bylo dopřáno slyšet, ke všemu naživo, jeho velmi podivný "aktuální" šlágr s názvem Dežo, který je reakcí na dění ve Šluknovském výběžku. Můj oblíbený Ostravan tu prokázal značnou necitlivost k tomu, jakou moc má takový text, když působí na dav jeho fanoušků (stála jsem v tom kotli a bylo mi fakt docela úzko), a moc ho neomlouvá, pokud to myslel jako nevinný vtip. Vtipná ta píseň asi je a nic proti boření upjaté politické korektnosti, ale ve stávající společenské náladě by se měl písničkář jeho postavení (lidový, takřka národní bard) krotit.