asi bych se jí volbu ANO rozmluvit snažil, ale ČSSD s čistým svědomím doporučit nemohl.
Babička byla dost inteligentní a sečtělá a myslela kromě sebe i na svoje potomky. A přístup ČSSD k nějakému udržitelnému vývoji v budoucnosti, zejména co se týká koncepce energetiky, dopravy a ochrany přírody vůbec, je naprosto katastrofální. Nebudu opakovat známá fakta o podpoře přístavby Dukovan a Temelína, těžbě a spalování uhlí, preferenci silniční nákladní dopravy, bezhlavého budování dálnic - ideálně s vyloučením veřejnosti z rozhodování při schvalování staveb. Na výběr nejdůležitějších hlasování o životním prostředí ve sněmovně se lze podívat třeba tady: https://rosnicka.zelenykruh.cz/ - ČSSD patří dlouhodobě k nejhorším.
S autorem souhlasím že ČSSD má - stejně jako jiné strany - spoustu vad. Ale je smutné, že tu (alespoň pro mě) zásadní bývalý skoropředseda SZ nechce vidět.

U rychlíkových spojů, objednávaných státem, kromě těch večerních systematicky ubývají i ty ranní. Pak je často téměř nemožné podniknout jednodenní cestu - ať už pracovní nebo soukromou - na místa svého času dostupná bez problémů.
Dále mi chybí ve volebních programech otázka regionálních tratí. Že kdysi přešlo objednávání a financování provozu regionálních na kraje, nebyl moc šťastný nápad. V některých krajích (Pardubický, Jihočeský, Vysočina, Jihomoravský) začalo docházet k paralyzaci osobní dopravy. Nahradit vlak autobusem - viděno jen úzkým pohledem měrných nákladů Kč/km na jeden spoj - je velmi lákavé. A doprava mezi kraji většinou nikoho na hejtmanství nezajímá. na což doplácejí nejvíc lidi z venkova, cestují-li jinam než do svého krajského města.
Železnice odjakživa tvořila síť (v ČR svou hustotou velmi slušnou) a stále by mohla nabízet i kvalitní síťovou a ekologicky udržitelnou dopravu. Jen kdyby byla politická vůle.

Autor má pravdu s tím, že přímý prodej Auto Škoda byl jednou z mála povedených privatizací 90. let. Ale na jedné straně volá po diverzifikaci průmyslu a na straně druhé se chlubí svým lvím podílem na aktuální situaci. Na tom, že naše ekonomika, kdysi víceméně soběstačná, se téměř jednostranně přeorientovala na automobilový průmysl, resp. výrobu na něj navazující.
Až automobilový boom skončí (a nebude to dlouho trvat, už dnes naráží na své společenské i ekologické limity), dostaví se vystřízlivění. Zbude zničená a vybetonovaná krajina, spousta nepotřebných montážních hal (mimochodem - jako třeba zrovna v případě Hyundai - postavených zcela zbytečně na kvalitní zemědělské půdě), hodně nezaměstnaných. Prostě takový středoevropský Detroit.
Zatím bohužel prakticky všechny porevoluční vlády usilovně pracovaly ve prospěch automobilové lobby. Přes všechny řeči o podpoře udržitelných druhů dopravy (v tom vynikali zejména někteří pseudozelení ministři Topolánkovy vlády) reálná dopravní politika tvrdě upřednostňovala dopravu automobilovou. V nákladní dopravě neplacením mýtného na většině silnic oproti vysokým poplatkům za použití dopravní cesty na každé trati. V dopravě osobní pak redukcí dálkové dopravy (pak přibývá nedosažitelných cílů, takže člověk musí volit auto), nepovedenou liberalizací provozu (jízdné a jízdní řády by měly být vždy globální) a faktickým rozpadem místní dopravy v krajích, jejichž vedení nedokáže vnímat věci v širších souvislostech. Nenahraditelné škody vznikají omezováním infrastruktury - rušením výhyben, nákladišť, vleček a nezřídka i celých tratí.
Právě lidi, co se dovedou dívat i za hranice svého volebního období a preferují kvalitu života před ekonomickým růstem, mezi současnými vlivnými politiky na republikové úrovni už dlouho prostě nevidím. Hrozně rád bych se mýlil... :)

Vzpomínám na hesla zaměřená k tomuto tématu, která byla k vidění na pražských shromážděních po 17.11.1989, a máte pravdu. S kapitalismem tenkrát nevyrukoval snad nikdo - a asi by se ani nechytil. Nejčastější byly variace na téma "Chceme socialismus skandinávského typu".

Prosím opravte Hnutí Změní na Hnutí Změna, díky.