Rozdíly o kterých mluvíte nemění nic na tom, že máme dobré důvody považovat dělnickou mládež za obratně se maskující hnutí směřující k potlačování lidských práv, které má neonacistický charakter, nebo alespoň vazby na neonacistické kruhy. Jde o mládežnickou organizaci strany, která již jednou byla rozpušťena a může existovat a působit jen díky děravosti českých zákonů. Fotografie jejích funkcionářů s říšskými vlajkami a některé přešlapy jako brzy již legendární slova "ty rovnou pojedeš" místopředsedy Jiřího Štěpánka zastupiteli Martinu Freundovi jsou dostatečně výmluvná, ať si je zdokumentuje kdokoliv.
A nemůžu souhlasit ani s tím, že je apriorně třeba "být tolerantní a uznávat právo jiných na názor." Pokud ne legálně, pak jistě politicky je třeba názory směřující k pošlapávání práv jiných lidí z nenávisti na základě jejich původu, naopak vylučovat a odmítat, potlačovat.
A nakonec, tady se musím Ondřeje Lišky i Martina Uhlíře zastat. To že podporují současnou Ukrajinskou garnituru proti tlaku Ruského režimu je přece možné oprávněně kritizovat. Ale nelze to ztotožnit s tím, že by podporovali ukrajinské neonacisty, nebo schvalovali jejich činnost. To přece není to samé.Neonacismus, jsem přesvědčen, je jim stejně cizí jako nám.
Pane Fraňku, s tím nelze souhlasit. Za prvé se to, čemu říkáte "radikální nacionalismus" skoro vždycky pojí navazováním na odkaz toho kterého fašistického směru 30. let.
Za druhé, dělnickou mládež je bez nejmenších pochybností mezi neonacistické subjekty třeba řadit, jakkoli se to snaží maskovat. V Brně pořádají pietní akce za oběti bombardování drážďan, polovina funkcionářů jsou známí veteráni nonacistické scény atp. Viz analýza Antifašistické akce zde: http://www.antifa.cz/content/delnicka-mladez
A zatřetí bych se chtěl ohradit proti vaší enigmatické poslední větě. Proč do toho taháte ukrajinu? Máte-li podezření, že účastníci blokády neonacistů českých podporují z nějakých důvodů neonacisty ukrajinské, mohu vás jako účastník a bedlivý pozorovatel blokády ujistit, že jste na omylu. Jaký by to ostatně dávalo smysl?
Dovolili jsme, zdá se mi, diskusi, aby se trochu zbytečně rozkročila. Abych neztrácel čas, shrnu nakonec ještě jednou to, co jsem již psal a co považuji za podstatné:
1) Jádro, na rozdíl od OZE, nemá jak fosilní zdroje nahradit. Bylo by krásné, kdyby na tom měla "lví podíl" lidová hnutí - ačkoli skutečně mnohé elektrárny zastavila - v případě Olkiluota a Flamanville to je ale prostě jen šlendrián těch společností a rostoucí nekonkurenceschopnost té technologie jako celku. Viz Beránek.
2) Když mluvím já o OZE, myslím vítr a slunce. Vy, když mluvíte o Švýcarsku a Švédsku, mluvíte o velkých přehradách, jejichž stavba je rovněž převážně zbytečná a nesmyslně ničivá. Velké přehrady s JE slučitelné jsou, větší výkonu slunce a větru obtížně.
U vaší "logiky" se musím pozastavit. Ta úvaha je právě tak nesmyslná jako zdánlivě elegantní. Já mluvím o tom, že je nesmysl stavět nové reaktory. Vy na to říkáte, že reaktory postavené v 80. letech jsou prima. To je ale úplně jiný spor. To, zda je výhodné provozovat už postavený reaktor, vypovídá starou belu o tom, jestli se vyplatí stavět nový. Nevyplatí.
3) Není to masivní nástup OZE, který se prokázal jako wishfull thinking. Reálný vývoj v Německu naopak všechny odhady překonává. Můžeme tedy mít pochybnosti, ale jen o tom, kdy, nikoli zda lze přejít na OZE. Jako wishfull thinking se naopak prokázaly všechny řeči o jaderné renesanci - místo toho je jádro rapidně na ústupu.
Jestli chcete dál zavírat oči a držet se své atomové víry, bez níž by vám svět připadal tak nějak smutný, nebudu vám bránit, ač tomu nerozumím.
Odpovím podle jednotlivých tezí, za kterými stojíte:
1) Ne, jaderná energetika skutečně k řešení změny klimatu nepřispívá. Za prvé nelze tvrdit, že by neprodukovala žádný CO2. Komplexní systém jaderného řetězce produkuje CO2 v každé své fázi - od těžby, přes přepravu a zpracování uranu.
Za druhé - a to je podstatnější - přestože současné JE přímo neprodukují žádný CO2, do budoucna výstavba nových reaktorů není klimatickým řešením. JE dnes představují cca. 12% celosvětové výroby energie elektrické a sotva 2% výroby energie veškeré.
Stávající reaktory zastarávají a i kdybychom globálně vybudovali na dvě stovky nových během dvou dekád - což je absurdní představa vzhledem k úpadku odvětví, (které se projevuje například v Evropě tak, že jsou ve výstavbě pouhé dva reaktory a oba čelí likvidačnímu předražení na úrovni násobků a překročení lhůt), stačíme sotva nahradit odstavená zařízení.
V této soutěži - a Jan Beránek to důkladně fakticky dokládá - OZE prostě suverénně vítězí. K ústupu od fosílií nelze JE využít, budou zbytečně pohlcovat čas a peníze, které potřebujeme jinde.
2) Vzestup produkce CO2 v Rakousku a Německu není důsledkem odmítnutí jaderných elektráren, ale prostě důsledkem neochoty tamních vlád nedovolit výstavbu nových uhelných bloků a odstoupit od uhelné energetiky stejně, jako odstoupily od jaderné. Ve skutečnosti jsou v Německu OZE na vzestupu v míře, která ztrátu z odstavených JE překonává a to, že dále roste produkce CO2 z uhlí je prostě důsledkem toho, že je to nadále pro velké firmy jako RWE či Vattenfall výnosné.
Takže jediné, co z toho lze vyvodit je potřeba zbavit se uhelných elektráren stejně jako jaderných a přejít kompletně na obnovitelné zdroje. Žádná pochybnost o tom, že je to uskutečnitelný cíl, se nevede - i když můžeme mít konzervativnější odhady kolik času je na to potřeba, než například studie Stanfordské univerzity z roku 2009, která propočítala, že je možné na OZE kompletně přejít do roku 2030 - z čehož jsem vycházel i v článku.
3) Tvrzení, že plyn poslouží jako "přechodové palivo" je z velké části mýtus, propagovaný plynárenským průmyslem. Ve skutečnosti se do velké míry rozhodujeme, zda budeme investovat do plynové infrastruktury, kterou pak budou firmy toužit provozovat po desetiletí, nebo do infrastruktury "chytrých sítí", které při dostatečné instalovaném výkonu zvládnou distribuovat elektřinu z OZE tak, aby bylo právě v co nejmenší míře potřeba vámi zmiňované problematické skladování.
Výstavby nákladné infrastruktury na dovoz plynu - často z autoritářských režimů - nás jen ponoří hloub do závislosti na fosilních zdrojích.
A to vůbec nemluvím o "nekonvečním" plynu z břidlic, který je kvůli enormním únikům metanu - skleníkového plynu násobně mocnějšího než CO2 - ještě ničivější palivo než uhlí samotné.
Ve skutečnosti jsou reálné scénáře rychlého přechodu na OZE, v nichž je poptávka po "přechodovém palivu" radikálně nižší, než by byly plynárenské společnosti rády, abychom věřili.
Podtrženo a sečteno, "oslí můstky" a "menší zla", jako jádro či plyn, do úvahy vůbec nemusíme brát - uznáme-li už konečně skutečnost, že můžeme realisticky dostatečně rychle přejít na obnovitelné zdroje (s jejich mnoha dalšími nespornými výhodami jako zaměstnanost, demokratizace kontroly etc.).
Družstva mezi růstem a nerůstem
Jordi Garcia Jané
Teď to ještě, pane Poláčku, budete muset těm Kataláncům a Baskům jít vysvětlit, že to dělají všechno zbytečně.
Pochodu neonacistů v Brně se postavily dva tisíce lidí
Radek Kubala
A nemůžu souhlasit ani s tím, že je apriorně třeba "být tolerantní a uznávat právo jiných na názor." Pokud ne legálně, pak jistě politicky je třeba názory směřující k pošlapávání práv jiných lidí z nenávisti na základě jejich původu, naopak vylučovat a odmítat, potlačovat.
Nenásilná blokáda je prostředkem takové politiky. V tom bych odkázal na kolegu Lukáše Likavčana, který mé názory na věc vyložil za lépe, než bych dokázal sám: http://denikreferendum.cz/clanek/20348-blokujici-sedeli-u-horizontu-demokracie
A nakonec, tady se musím Ondřeje Lišky i Martina Uhlíře zastat. To že podporují současnou Ukrajinskou garnituru proti tlaku Ruského režimu je přece možné oprávněně kritizovat. Ale nelze to ztotožnit s tím, že by podporovali ukrajinské neonacisty, nebo schvalovali jejich činnost. To přece není to samé.Neonacismus, jsem přesvědčen, je jim stejně cizí jako nám.
Za druhé, dělnickou mládež je bez nejmenších pochybností mezi neonacistické subjekty třeba řadit, jakkoli se to snaží maskovat. V Brně pořádají pietní akce za oběti bombardování drážďan, polovina funkcionářů jsou známí veteráni nonacistické scény atp. Viz analýza Antifašistické akce zde: http://www.antifa.cz/content/delnicka-mladez
A zatřetí bych se chtěl ohradit proti vaší enigmatické poslední větě. Proč do toho taháte ukrajinu? Máte-li podezření, že účastníci blokády neonacistů českých podporují z nějakých důvodů neonacisty ukrajinské, mohu vás jako účastník a bedlivý pozorovatel blokády ujistit, že jste na omylu. Jaký by to ostatně dávalo smysl?
Zpráva z Limy: nadchází čas konfrontace s korporacemi
Josef Patočka
1) Jádro, na rozdíl od OZE, nemá jak fosilní zdroje nahradit. Bylo by krásné, kdyby na tom měla "lví podíl" lidová hnutí - ačkoli skutečně mnohé elektrárny zastavila - v případě Olkiluota a Flamanville to je ale prostě jen šlendrián těch společností a rostoucí nekonkurenceschopnost té technologie jako celku. Viz Beránek.
2) Když mluvím já o OZE, myslím vítr a slunce. Vy, když mluvíte o Švýcarsku a Švédsku, mluvíte o velkých přehradách, jejichž stavba je rovněž převážně zbytečná a nesmyslně ničivá. Velké přehrady s JE slučitelné jsou, větší výkonu slunce a větru obtížně.
U vaší "logiky" se musím pozastavit. Ta úvaha je právě tak nesmyslná jako zdánlivě elegantní. Já mluvím o tom, že je nesmysl stavět nové reaktory. Vy na to říkáte, že reaktory postavené v 80. letech jsou prima. To je ale úplně jiný spor. To, zda je výhodné provozovat už postavený reaktor, vypovídá starou belu o tom, jestli se vyplatí stavět nový. Nevyplatí.
3) Není to masivní nástup OZE, který se prokázal jako wishfull thinking. Reálný vývoj v Německu naopak všechny odhady překonává. Můžeme tedy mít pochybnosti, ale jen o tom, kdy, nikoli zda lze přejít na OZE. Jako wishfull thinking se naopak prokázaly všechny řeči o jaderné renesanci - místo toho je jádro rapidně na ústupu.
Jestli chcete dál zavírat oči a držet se své atomové víry, bez níž by vám svět připadal tak nějak smutný, nebudu vám bránit, ač tomu nerozumím.
1) Ne, jaderná energetika skutečně k řešení změny klimatu nepřispívá. Za prvé nelze tvrdit, že by neprodukovala žádný CO2. Komplexní systém jaderného řetězce produkuje CO2 v každé své fázi - od těžby, přes přepravu a zpracování uranu.
Za druhé - a to je podstatnější - přestože současné JE přímo neprodukují žádný CO2, do budoucna výstavba nových reaktorů není klimatickým řešením. JE dnes představují cca. 12% celosvětové výroby energie elektrické a sotva 2% výroby energie veškeré.
Stávající reaktory zastarávají a i kdybychom globálně vybudovali na dvě stovky nových během dvou dekád - což je absurdní představa vzhledem k úpadku odvětví, (které se projevuje například v Evropě tak, že jsou ve výstavbě pouhé dva reaktory a oba čelí likvidačnímu předražení na úrovni násobků a překročení lhůt), stačíme sotva nahradit odstavená zařízení.
V této soutěži - a Jan Beránek to důkladně fakticky dokládá - OZE prostě suverénně vítězí. K ústupu od fosílií nelze JE využít, budou zbytečně pohlcovat čas a peníze, které potřebujeme jinde.
2) Vzestup produkce CO2 v Rakousku a Německu není důsledkem odmítnutí jaderných elektráren, ale prostě důsledkem neochoty tamních vlád nedovolit výstavbu nových uhelných bloků a odstoupit od uhelné energetiky stejně, jako odstoupily od jaderné. Ve skutečnosti jsou v Německu OZE na vzestupu v míře, která ztrátu z odstavených JE překonává a to, že dále roste produkce CO2 z uhlí je prostě důsledkem toho, že je to nadále pro velké firmy jako RWE či Vattenfall výnosné.
Takže jediné, co z toho lze vyvodit je potřeba zbavit se uhelných elektráren stejně jako jaderných a přejít kompletně na obnovitelné zdroje. Žádná pochybnost o tom, že je to uskutečnitelný cíl, se nevede - i když můžeme mít konzervativnější odhady kolik času je na to potřeba, než například studie Stanfordské univerzity z roku 2009, která propočítala, že je možné na OZE kompletně přejít do roku 2030 - z čehož jsem vycházel i v článku.
Zde je: http://web.stanford.edu/group/efmh/jacobson/Articles/I/JDEnPolicyPt1.pdf
3) Tvrzení, že plyn poslouží jako "přechodové palivo" je z velké části mýtus, propagovaný plynárenským průmyslem. Ve skutečnosti se do velké míry rozhodujeme, zda budeme investovat do plynové infrastruktury, kterou pak budou firmy toužit provozovat po desetiletí, nebo do infrastruktury "chytrých sítí", které při dostatečné instalovaném výkonu zvládnou distribuovat elektřinu z OZE tak, aby bylo právě v co nejmenší míře potřeba vámi zmiňované problematické skladování.
Výstavby nákladné infrastruktury na dovoz plynu - často z autoritářských režimů - nás jen ponoří hloub do závislosti na fosilních zdrojích.
A to vůbec nemluvím o "nekonvečním" plynu z břidlic, který je kvůli enormním únikům metanu - skleníkového plynu násobně mocnějšího než CO2 - ještě ničivější palivo než uhlí samotné.
Ve skutečnosti jsou reálné scénáře rychlého přechodu na OZE, v nichž je poptávka po "přechodovém palivu" radikálně nižší, než by byly plynárenské společnosti rády, abychom věřili.
Podtrženo a sečteno, "oslí můstky" a "menší zla", jako jádro či plyn, do úvahy vůbec nemusíme brát - uznáme-li už konečně skutečnost, že můžeme realisticky dostatečně rychle přejít na obnovitelné zdroje (s jejich mnoha dalšími nespornými výhodami jako zaměstnanost, demokratizace kontroly etc.).