Je zajímavé sledovat, jako potřebu (správně) vysvětlit sebe a své okolí veřejnosti u obou protagonistek dokument vyvolal. Stejně tak jakou odezvu vyvolal u (levicového) publika, které je čtenářem Referenda. Závěr, který z toho pro mě plyne, je ten, že to byl dokument právě proto trefný. Rozrušování normativních (stereotypních) kategorií může být někdy činnost záslužná, ale neznamená, že by je měl proto režisér (stejně jako třeba sociální vědec) ignorovat, když praxi vytvářejí. Naopak, to že je ve filmu vyzdvihl a tučně podtrhl, považuji za to přínosné, neb umožňující jejich reflexi. Čehož jsme svědci.

Díky za recenzi - je povedená. Jen tu poslední kapitolu a pět možných epicenter sociální změny jsem nečetl (bych neviděl) tak pozitivně. V tomto ohledu mi chyběl kritický náhled na knihu, zejména zmiňované poslední kapitoly, která je její největší slabinou. Dále větší důraz na to, že se jedná v podstatě jen o recyklaci jeho starých myšlenek, kt. se mu podařilo díky společenské situaci nově (už po několikáté) prodat. Obdobný problém v poněkud plytké snaze (v porovnání s analytickou hloubkou textu) o aktivismus spatřuji i v jeho poslední knize Rebell Cities.

Z článku se může zdát, že Harvey se plně ztotožňuje s Marxem v pohledu na roli času (a prostoru) v kapitalismu a rovněž s tezí anihilace prostoru časem, čemuž odpovídá i velmi častá dezinterpretace jeho konceptu časoprostorové komprese. Jako geograf stál u zrodu prostorového obratu v sociálních a sociální konstrukce prostoru je dle něho klíčovým faktorem při cirkulaci a akumulaci kapitálu.

Sašo, jasně, že to není v onom kontextu důležité, však jsem to taky uvedl. Je to důležité jenom z hlediska genealogie českých slumů, jejichž strukturní kořeny jsou už v 70. letech. Vím, že Konexe a Bydlení jsou dvě různé věci, to že jsem to důsledně neoddělil, je spíš moje chyba. Nicméně nevím, že by se od toho manifestu Konexe distancovala.

Zajímavá reportáž, ke které si nedopustím krátký komentář. První romské rodiny přišli do Předlic v 70. letech, ale to není podstatné. Míra Brož začínal v ČvT se mnou na projektu, ve kterém dělal výzkum právě v Předlicích a následně dál působil v této organizaci. Takže by si měl sypat popel na hlavu i on. Pokud bych jeho kritiku ČvT měl vzít vážně, v důsledku to znamená, že svojí práci dělal špatně a nemá morální právo si nad tím mýt ruce na úkor svých dřívějších kolegů. Kritizuje-li Konexe afirmační činnost ostatních organizací, měla by se sama snažit o systémové změny. Provedená militantní akce nebyla žádným pokusem o systémovou změnu, nýbrž – soudě dle úrovně textu závěrečného manifestu a dílčích projevů jednotlivých účastníků – postpubertálním výstřelkem odrážejícím neznalost problematiky, který uráží práci všech sociálních pracovníků, kteří nespí a nejí se svými klienty, jak se prsí Brož, ale tvrdě a dlouhodobě pracují. To by mi ani nevadilo, militantní akce proti systému, zdrží-li se agrese, jsou někdy nevyhnutelné a účelné. Mezi takové však dle mého soudu nepatří ty, při kterých skupina lidí pro své přesvědčení zneužívá zoufalé situace rodin, které staví do role rukojmích svého fanatismu.