Senátoři napadli zdanění výnosů ze solární energie u Ústavního soudu

ČTK

Senátoři napadli způsob, kterým český stát zasáhl proti rozmachu solárních elektráren. České republice hrozí velké ztráty na arbitrážích, zákonná opatření proti solárním elektrárnám navíc zřejmě mají nepřípustnou retroaktivní povahu.

Ústavní soud (ÚS) se začal zabývat senátorským návrhem proti novele zákona, jež umožnila šestadvacetiprocentní zdanění výnosů ze solární energie. Soud dnes návrh doručený poštou oficiálně zaevidoval.

Jako soudkyně zpravodajka, která bude mít na starosti přípravu nálezu, se zdaněním fotovoltaiky bude zabývat Ivana Janů. ČTK to dnes řekla mluvčí soudu Jana Pelcová.

Soud bude podle Pelcové věnovat návrhu senátorů velkou pozornost. Je si prý vědom možných finančních dopadů. Délku řízení nelze předjímat. Přezkum zákonů trvá většinou přinejmenším několik měsíců. Změna regulace se podle senátorů, za které vystupuje Jiří Čunek (KDU-ČSL), přijímala kvapně a bez náležitého projednání, navíc prý jde o retroaktivní opatření.

„K podání ústavní stížnosti nás vede obava, že Česká republika může v důsledku přijatého zákona čelit velkému počtu arbitráží a neodhadnutelným finančním náhradám," uvedl minulý týden jeden z iniciátorů stížnosti, bývalý lidovecký předseda Jiří Čunek.

Pokud by podle něj Ústavní soud stížnost odmítl, byl by to významný argument pro případné arbitráže. Opačný verdikt by pak zabránil tomu, aby stát platil za chybu zákonodárců.

Změny v regulaci fotovoltaiky navrhla vláda s cílem zabránit masivnímu zdražení elektřiny kvůli boomu solárních elektráren. Bez přijetí novely by podle ministra průmyslu a obchodu Martina Kocourka (ODS) domácnosti a firmy zaplatily o 11,7 miliardy korun za rok více. Právě tuto sumu novela umožnila získat vládě na uhrazení příspěvku na podporu obnovitelných zdrojů.

Novela zdaňuje na příští tři roky elektřinu ze slunečních elektráren, které byly uvedeny do provozu loni a předloni. Stížnost poukazuje na tři problémová ustanovení, která se týkají odvodů, povolenek a zrušení daňových prázdnin. Co se týče odvodů, novela sice zachovala původní zákonné garance výkupní ceny, ale současně garantovanou cenu snížila pomocí odvodu.

Novela také zpětně prohlásila bezplatné emisní povolenky za dar, a tím je včlenila do režimu darovací daně. Základem daně je tržní cena povolenky, pro jejíž stanovení ale zákon podle stížnosti neposkytuje žádná věcná kritéria.

Povolenky jsou podle senátorů učebnicovým příkladem retroaktivity v daňové oblasti. Vláda si od zdanění povolenek slibuje částku 4,8 miliardy korun.

Třetím problémem je zrušení daňových prázdnin. Před přijetím napadené novely zákona o dani z příjmu byly příjmy z výroby energie z obnovitelných zdrojů osvobozeny od daní na pět let.

Pod stížností jsou podle dostupných informací podepsáni kromě lidovců také zástupci ČSSD, Severočechů.cz a dva členové senátorského klubu vládní TOP 09 a Starostové, nestraníci Jan Horník a Jaromír Štětina.