Reforma penzí ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka, kterou schválila vláda, se dostává pod výraznou palbu kritiky zleva i zprava. Kdo všechno reformu kritizuje a proč?

S první kritikou přišly jako obvykle odbory, disponující silným analytickým zázemím. Nedávno dokonce rozjely kampaň „Otevřete oči“. K nim se přidala i opozice. Odboráři i opoziční politici jsou přesvědčeni, že vyplácení důchodů může zajistit pouze zachování průběžného systému, který je prokazatelně nejstabilnější. Naopak většina pokusů o prosazení soukromých fondů skončila fiaskem.

Mantra demografické křivky

Podle Vladimíra Špidly je třeba trvat na tom, že důchody jsou v principu systémem sociální ochrany, nikoli finančním produktem. Profesor Vysoké školy finanční a správní Jaroslav Vostatek označil v této souvislosti předkládanou reformu za lobby několika finančních skupin.

Jedním ze základních chybných předpokladů reformy je podle levice představa, že naspoření financí zajistí budoucím důchodcům blahobytné stáří. Jenže pokud výrazně poklesne demografická křivka, nebude rozhodující míra naspořených peněz, ale fakt, že bude nedostatek služeb.

„Otázka přeci stojí jinak — někdo musí zajišťovat výrobu a zabezpečovat služby. Práce se nedá našetřit do budoucna,“ uvedl v rozhovoru pro Deník Referendum ředitel Odboru trhu práce a statistiky Českého statistického úřadu Dalibor Holý. Přitom právě tzv. demografickou hrozbou odůvodňuje vláda svoji současnou reformu. Nikdo navíc nemůže demografický vývoj odhadovat na více než dvě generace dopředu, počítat se přitom naopak dá s přílivem cizinců, kteří křivku srovnají.

Kriticky se k reformě postavili již dříve a také nyní mimoparlamentní lidovci. Nejenže nesouhlasí se snížením odvodů, ale namísto zvýšení DPH požadují odvody do společného systému naopak zvýšit, a to 28 na 31 procent.

Soukromý pilíř podle MMF poškodí průběžný systém

Mainstreamovými médii dosud tlumená kritika vládních záměrů však v posledních dnech přece jen pronikla na veřejnost. Návrh penzí totiž minulý týden otevřeně kritizoval i Mezinárodní měnový fond (MMF). Podle MMF navržená reforma neřeší potíže s financováním budoucích penzí, vyhlídky příštích důchodců naopak komplikuje.

Druhý důchodový pilíř, který právě počítá se spořením u soukromých penzijních fondů, totiž může situaci prvního státního pilíře výrazně zkomplikovat. „Do druhého pilíře budou pravděpodobně vstupovat lidé s vyššími platy, aby unikli přerozdělení v prvním pilíři, a tím v delším horizontu zhorší tlak na průběžný systém," stojí ve výroční zprávě MMF.

Za nesmyslné považuje MMF rovněž omezení odvodů sociálního pojištění, což sníží rozpočtové příjmy a zvýší deficit. Oslabený první pilíř pak nebude schopen zajistit živobytí chudých penzistů, a celý systém se může zhroutit.

I liberální ekonomové považují zvýšení DPH za terorismus

Vláda ústy ministra Kalouska prohlašuje, že je třeba konat, nikoli debatovat, jenže jak se ukazuje, nespokojeni jsou i pravicoví ekonomové. Někteří z nich zpochybňují i zvýšení sazby DPH na dvacet procent, kterým chce vláda sanovat odvod peněz ze státního do soukromých fondů. Opatření je podle nich nejen asociální, ale rovněž ekonomicky nesmyslné, neboť povede k tomu, že lidé budou nuceni šetřit, a tím se propadne ekonomický výkon země.

„V době, kdy hospodářská recese stále ze socialistické Evropy neodezněla, ba naopak, zvyšovat daně namířené na oslabené domácnosti je přímo ekonomickým terorismem a některé argumentace ministrů zavání trestným činem šíření poplašné zprávy (řecký scénář, irská cesta)," napsal pravicový ekonom Robert Masarovič.

Možnost vážných dopadů zvýšené DPH nakonec připouští i jeden z členů ekonomické rady NERV Miroslav Zámečník. Ten v rozhovoru pro Český rozhlas přiznal, že snížení poptávky nikdo nespočítal. „Například prodej knih poklesne, o tom není pochyb," přiznal Zámečník s tím, že lze očekávat omezování i v případě tepla, staveb domů či používání veřejné dopravy. Jiný člen NERVu, analytik Pavel Kohout, radu opustil již dříve.

NERV: než tohle, to radši jen parametrickou změnu

Paradoxní je, že s vládním návrhem je výrazně nespokojen i neoliberální NERV, neboť vláda některá jeho důležitá doporučení ignorovala. Podle Zámečníka má především vedle soukromých fondů vzniknout i fond státní. „Nemusí nezbytně investovat do státních cenných papírů vydávaných Českou republikou. Může investovat jako norský státní fond, jenž investuje i do rozvojových zemí. Ten dosahuje největší diverzifikace rizika a má náklady v řádu promile," uvedl Zámečník.

NERV rovněž doporučoval, aby spoření do fondů bylo anonymní. Každý z občanů by měl unikátní kód, pod nímž by peníze investoval. „Šlo o to, aby plejády dealerů neměly šanci. Když nevíte, kdo je váš klient, tak si odpustíte dealerskou síť, což ohromně šetří peníze," dodal Zámečník.

Vládní návrh tak prý jde proti zájmům národa. „Jestli to má vypadat takhle, tak říkám, udělejme raději parametrickou změnu státního pilíře a pořádně předělejme třetí pilíř s důchodovým připojištěním," vrací se Zámečník k původnímu tvrzení levice, že nejlepší možností je jen úprava průběžného systému.

Klaus nediskutoval, Kalousek patnáct let

Ke kritikům se v pátek přidal v MfD i prezident Václav Klaus. Podle něj schválila vláda plán důchodové reformy příliš rychle a bez široké seriózní debaty. „Všiml jsem si, že jsou téměř všichni (překvapivě včetně naší odborné veřejnosti) v podstatě zaskočeni rychlostí vyhlášení reformních záměrů a stejně tak detaily navrhovaného systému, které byly zformulovány, aniž by proběhla — na jakémkoliv relevantním fóru, tedy i v médiích — seriózní debata o základních myšlenkových východiscích této reformy, což je velká chyba," uvedl Klaus.

S tím nesouhlasí ministr financí Miroslav Kalousek: „Debata probíhá už patnáct let, vláda je nucena reagovat a je omezena limitem svého mandátu. My jsme přesvědčeni, že po patnácti letech je potřeba první kroky udělat, ne debatovat," řekl v pátek ČTK.

Podle něj nedošlo za celé roky, kdy se o důchodové reformě diskutuje, k propojení stranických návrhů. „Existovaly pouze vzájemně nepropojené dokumenty jednotlivých politických stran, které se však většinou dostávaly do rukou veřejnosti pouze při volebních kampaních. Odvažuji si říci, že tímto ‚propojením', nezbytným pro přijetí jakékoliv reformy tohoto typu naší veřejností, které se tato věc týká především, není ani současný vládní návrh," míní prezident.

Celá důchodová reforma by podle Klause měla vycházet z „naprosté elementární pravdy", že současný demografický vývoj vylučuje, aby se v průměru odcházelo do důchodu téměř dvacet let před průměrným věkem dožití a aby se nadále udržovala těsná závislost mezi výší předcházejících příjmů a státem vypláceného důchodu.

„Musí být jasně řečeno, že státem vyplácený důchod má znamenat pouhé základní zabezpečení člověka na stáří a že všechno navíc už bude jen a jedině jeho svobodnou, dobrovolnou volbou. Základní důchod by měl být maximálně rovný, tedy v podstatě solidární, nikoliv zásluhový," píše prezident.

Prezident také vládě vytýká, že dnešním důchodcům jasně nesděluje, že jich se ještě reforma netýká a dopadne na ně jen chystané zdražení kvůli vyšší dani z přidané hodnoty. Prezident dosud Nečasův kabinet a jeho reformní záměry většinou podporoval. Důchodová reforma je prvním klíčovým návrhem, který zpochybňuje.

Analytici souhlasí s Klausem, vláda nic nevysvětluje

Někteří analytici s Klausem v řadě bodů souhlasí. Podle Markéty Šichtařové ze společnosti Next Finance prezident přesně pojmenoval úskalí penzijní reformy. „Je pravda, že stávající podoba návrhu reformy je slepencem sice detailních, ale zato málo koncepčních jednotlivých návrhů. Je pravda, že kolem reformy se vyrojila řada mýtů a polopravd mystifikujících veřejnost," sdělila ČTK.

Návrhy reformy zatím podle Šichtařové příliš zvýhodňovaly soukromé penzijní fondy na úkor průběžného systému. „Je pravda, že nejprve musí být překalibrován průběžný systém a teprve poté můžeme diskutovat detaily fungování penzijních fondů. Je pravda, že začít musíme od zvýšení věku pro odchod do důchodu," uvedla.

Podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška je třeba počkat na to, až vláda předloží všechny aspekty své důchodové reformy. Namístě je podle něj ale kritika špatné komunikace vlády s veřejností. „Vláda do veřejnosti vychrlila spoustu technických parametrů reformy, ale zatím vůbec nezačala se srozumitelným vysvětlováním, proč je reforma nutná," uvedl.

Proti návrhu penzí se bude demonstrovat

Proti vládnímu návrhu reforem se začíná bouřit i občanská společnost. Iniciativa ProAlt již svolala na sobotu 5. března do Prahy demonstraci. Na náměstí Republiky promluví od 14 hodin zástupci občanských iniciativ i odborů. Protestní průvod pak zamíří před Úřad vlády. Vedle ProAltu demonstraci podporuje i sdružení Nesehnutí, Iniciativa zdola, Ekumenická akademie či Akční spolek nezaměstnaných.

„Bez hlasitých protestů se nepovede reformám zabránit. Chtěl bych proto vyzvat všechny, kdo nesouhlasí s tím, co se v této zemi děje, aby přišli svůj názor vyjádřit,“ řekl Deníku Referendum jeden z organizátorů demonstrace a mluvčí iniciativy ProAlt Ondřej Lánský.