Vláda nemá podle úřadujícího šéfa sociálních demokratů Bohuslava Sobotky mandát na nevratné změny důchodového systému bez dohody s opozicí. Takové změny by měly být vyjádřeny ústavním zákonem, pro který je potřeba tří pětin hlasů zákonodárců.

K tomu ovšem kabinetu Petra Nečase dva hlasy chybějí. Sobotka to uvedl na tiskové konferenci po pátečním zasedání stínové vlády ČSSD. Strana je podle něj připravena s koalicí jednat, nepodpoří však žádnou privatizaci současného průběžně financovaného systému.

S přesunutím části odvodů z průběžného důchodového systému do kapitálových fondů ve svých návrzích důchodové reformy počítají občanští demokraté a TOP 09. Ochotny jsou na ně přistoupit i Věci veřejné, podle kterých se přitom může použít alternativa, že opt-out, tedy převedení části pojistného ze státního důchodového pilíře na individuální účty, by byl povinný pouze pro lidi s vyššími příjmy.

Možnost přesunu části pojistného ze státního systému na individuální účty ve fondech se projednávala i na čtvrtečním jednání stran vládní koalice. Mimo jiné na něm zaznělo, že by si lidé mohli převádět na svůj individuální účet tři až pět procent své mzdy namísto toho, aby je posílali do státního systému. K žádnému konkrétnímu závěru však zatím koalice nedospěla.

Za ČSSD je jednáním s koalicí pověřen místopředseda a stínový ministr práce Zdeněk Škromach. Ten pro Deník Referendum uvedl, že sociální demokraté doposud nebyli vládou osloveni a doplnil, že považuje za nepřijatelnou povinnost připojištění a vyvedení peněz ze stávajícího důchodového účtu, který je podle Škromacha už dnes v deficitu. „Čekáme na další postup vlády, která se zatím nedohodla,“ uzavřel senátor sociální demokracie.

ČSSD podle Sobotky rozhodně odmítá odvádění peněz z průběžného systému do kapitálových fondů, které by ho oslabovalo. Nepodpoří ani povinné důchodové spoření. Považuje za nepřijatelné, aby byla vláda nadháněčem finančních kruhů a nutila občany, aby si kupovali jejich produkty.

Bývalý eurokomisař pro sociální politiku a expert ČSSD Vladimír Špidla pak ve čtvrtek označil za nereálné posilování kapitálového důchodového systému na úkor průběžného, protože by vyvolalo transformační náklady jeden až 1,5 bilionu korun. Průběžně financovaný systém je udržitelný po úpravách po dobu jedné až dvou generací, uvedl.

Trvalé přizpůsobování průběžně financovaného systému společenským změnám je podle Špidly nutné, ale „důchodová revoluce nutná není“. Česká republika prý nyní vydává na důchody 8,5 procenta HDP, zatímco například Polsko 12,4 procenta. Postupné zvýšení podílu na úroveň Polska stabilitu systému zajistí, uvedl.

Debata o důchodech se podle Špidly v České republice vede ze dvou základních pozic. „Jednou z nich je racionální snaha najít odpovědi, které vyžaduje měnící se společnost. Druhou motivací je snaha podnikatelů ve finančním sektoru vytvořit nový, relativně velký trh v situaci, kdy globální finanční trhy narážejí na své meze. Ve své podstatě je to klasická snaha po zavedení nového produktu a po získaní zisku z něj," řekl Deníku Referendum Špidla.

„Privatizace důchodových systémů jejich převedením do kapitálových fondů je v tomto smyslu například v České republice přesunem moci skryté v 780miliardovém obratu z demokraticky kontrolovaného veřejného systému do rukou finančních oligarchií. Je krokem na cestě k neoliberální oligarchizaci společnosti," vysvětlil před časem v rozhovoru pro Deník Referendum Špidla.

Řešení vidí bývalý premiér v posilování příjmů průběžného systému, v jeho doplnění dobrovolnými systémy s podporou z veřejných zdrojů, v rozvoji doplňovacích systémů pro zaměstnance zvláště těžkých profesí a v přizpůsobení státní politiky stárnutí populace.