Na čtvrteční poradě ekonomických ministrů se řeší především připravovaná důchodová reforma. Původně se zdálo, že reforma penzí bude představovat jeden z největších koaličních střetů, kriticky se k řadě návrhů ODS a TOP 09 stavěly především Věci veřejné.

Zástupci Věcí veřejných však ještě před jednáním naznačili, že jsou ochotni ve většině sporných bodů ustoupit. Podle jednoho z hlavních představitelů strany Víta Bárty VV již netrvají ani na tzv. generačním fondu. Do něj měli lidé odvádět peníze podle počtu dětí, zvýhodňoval by tedy početné rodiny.

„Není to pro nás fatální, může jít o jiné zvýhodnění pracujících rodin s dětmi," uvedl Bárta. Jeho slova potvrdil i jeden z hlavních vyjednavačů VV Pavel Rusý. „Garanční fond není něco, co bychom teď za každou cenu prosazovali," uvedl Rusý.

Bárta si prý umí představit, že by pracující rodiny s dětmi byly zvýhodněny například slevami na dani. Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09) si podle svých slov chce nejdříve počkat na oficiální stanovisko véčkařů, naznačil ale, že dohoda je možná.

Patrně ještě závažnější obrat v postoji Věcí veřejných představuje jejich náhlá ochota podpořit povinné zavedení komerčního spoření na penze. To dosud nejmenší vládní strana ve shodě s odbory odmítala. Podle Bárty ale již takový postoj neplatí.

„Ale komerční pilíř by neměl být příliš velký. Čím více by si lidé na důchody spořili povinně ve fondech, tím více bychom museli upravovat některé daně," dodal pro server iDNES.cz Bárta.

Povinné komerční spoření dosud prosazovala pouze TOP 09, mělo by se týkat lidí mladších čtyřiceti let. Zdrženlivá v tomto ohledu byla i ODS, která dávala přednost pouze komerčnímu spoření dobrovolnému. I ona však naznačila, že je radikálnější variantě ochotna ustoupit. Podle koaličních stran by měl existovat jeden fond s velmi konzervativní strategií, která by omezila nevyhnutelné riziko, že lidé o ukládané úspory přijdou.

Povinné spoření do soukromých fondů zároveň opakovaně kritizovali sociální demokraté, stát podle nich nesmí občanovi vnucovat zákonem riziko. „Nikdo není schopen zajistit tak dlouhodobou stabilitu a rozsah nutné garance je tak obrovský, že ji stát nemůže poskytnout,“ uvedl za ČSSD Vladimír Špidla.

Podle Špidly není potřeba průběžný systém zásadním způsobem měnit. „Průběžný systém je financovatelný po dobu jedné až dvou generací, tedy po dobu, na kterou teď dohlédneme,“ zdůraznil Špidla.

Uvažovat o více než dvě generace dopředu je podle Špidly nesmysl, jelikož nelze odhadnout, jak bude společnost vypadat. Zároveň připomněl, že současný deficit vznikl ze dvou třetin snížením odvodů do systému.

Názor Vladimíra Špidly podpořil v pondělí na debatě think-tanku CESTA také hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík. Ten připomněl, že Česká republika vydává na důchody zhruba sedm procent HDP, což je téměř o polovinu méně než sousední Německo nebo Polsko.

Podle demografických projekcí bude mít česká populace až v roce 2050 podobnou strukturu jako má dnes Německo. „Německo přitom není země, která krachuje. Obtížné věci jsou zvládnutelné při dobré politice," soudí Mertlík.