Vytvoření stínové vlády z organizací občanské společnosti

Vít Klíma

Zkušenosti z roku 1989 ukázaly, kam to vede, když občanská společnost není na změny připravena. K moci se místo schopných dostávají všehoschopní lidé. Stávající mafiánský kapitalismus v ČR je toho dobrým příkladem.

Zkušenosti z Egypta ukázaly, že pro případ lidového povstání musí být v každé zemi připravena organizovaná síla, která převezme moc ve státě. V případě Egypta jí byla armáda. V případě ČR jí musí být stínová vláda vytvořená ze zástupců občanské společnosti. Stačí-li Švýcarům sedm ministerstev, měl by tento počet stačit i nám. Pro převzetí ministerstva a zajištění jeho hladkého chodu potřebujete tým zhruba 25—50 lidí, na něž se nový ministr může plně spolehnout. Občanská společnost by na březnové schůzce měla navrhnout dva až tři kandidáty na předsedu vlády a jednotlivé ministry, kteří by vedli odborné týmy, každý v rozsahu 25 až 50 lidí, kteří by sestavovali program pro jednotlivá ministerstva a společně vypracovali programové prohlášení vlády. Musíme dále připravit soudce pro Ústavní soud. Ministr spravedlnosti spolu s ním, by pak připravili novou Ústavu ČR. Ustavením funkční stínové vlády by byla organizačně připravena síla schopná ve státě převzít moc.

Naše noviny stojí v první linii boje za svobodnou novinařinu a lidská práva. Podpořte nás a přidejte se k nám!
×

Praktické problémy a stanovení postupu

1/ počet ministerstev

Dávám k diskusi návrh sloučit Ministerstvo vnitra a obrany do jednoho Ministerstva pro vnitřní a vnější bezpečnost. Sloučit ministerstva školství a kultury. Z ekonomických ministerstev doporučuji ponechat jen Ministerstvo hospodářství a financí, ostatní zrušit. Ministerstvo práce a sociálních věcí sloučit s Ministerstvem zdravotnictví. Ministerstvo zahraničí ponechat. Ostatní, jako problematiku životního prostředí bych řešil vznikem Vládního výboru, nikoliv však samostatným ministerstvem. Posledním a úplně novým ministerstvem by byla Dozorčí rada státu, pod níž by spadaly veškeré kontrolní orgány společnosti typu NKÚ, NBÚ, Inspekce ministerstva vnitra, Úřad ombudsmana, až po Ochranu spotřebitele. V ČR by pak bylo jen těchto sedm ministerstev, což je — na 10 mil. obyvatel — naprosto dostačující počet. Prvních šest ministerstev by tvořilo moc výkonnou a Dozorčí rada státu moc kontrolní.

Nechci se tu pouštět do přesného vymezení kompetencí jednotlivých ministerstev, neboť to je práce pro odborníky, jímž se necítím být. Jen pro orientaci: do působnosti Ministerstva financí by měla patřit nejen tvorba rozpočtu centrální sféry, ale i související majetkové záležitosti (v širším slova smyslu správy národního jmění na centrální úrovni), registru organizací a živností a zadávání státních či veřejných celostátních zakázek. V oblasti sociální politiky záležitosti všech sociálních jistot — tedy i zákonných sociálních fondů, obyvatelstva (včetně evidence, zajišťování občanských a cizineckých záležitostí), bydlení, vytváření programů zaměstnanosti, vytváření metodiky dávek v nezaměstnanosti a všech dalších sociálních dávek pro centrální úroveň, města a obce.

Přerozdělování prostředků mezi jednotlivými městy a obcemi na sociální účely tak, aby chudší kraje nebyly „popelkami“ vůči těm bohatým. V oblasti hospodářství nejen záležitosti výroby, obchodu a energetiky, ale i technického rozvoje, zaměstnanosti a odborného školství. V oblasti vnitřní ochrany nejen záležitosti policie a vězeňství, hasičů, ale i bezpečnosti práce, zdravotní ochrany a hygieny, ochranu spotřebitele a hospodářské soutěže.

2/ nové nastavení politického systému a nová Ústava

Občanská společnost by měla asi zavést schvalování zákonů, obdobně jako Švýcaři, prostřednictvím referenda. Otevřenou otázkou zůstává, zda pak nezrušit Parlament a Senát. Funkci prezidenta považuji za úplně přebytečnou. Pokud bychom se rozhodli zrušit Parlament, Senát a funkci prezidenta, mohla by je nahradit právě výše uvedená Dozorčí rada státu (dále jen DRS). DRS by měla hrát obdobnou roli jako dozorčí rada v obchodní společnosti. DRS je předurčena k tomu být nejen orgánem reprezentujícím stát vůči zahraničí, ale i orgánem soustavného dohledu nad výkonem státní moci, kde jsou dnes zásadní mezery, o jejichž zaplnění pochopitelně není z politických stran zájem.

Stala by se tak jakousi hlavní „dozorčí radou" státu zabezpečující propojení operativně taktických záměrů a úkolů plněných zastupitelstvy a strategických záměrů a plánů plněných vládou. Zajišťovala by i úkoly Rady zahraniční politiky a obrany státu, dohledem nad ochranou demokracie a lidských práv (výkonem dnešní BIS), měnou a dohledem nad bankami a peněžními institucemi (Česká národní banka), výkonem soudnictví (ústavní a nejvyšší soud, justiční inspekce), sdělovacími prostředky (Rady pro rozhlasové a TV vysílání). KSR by byla podřízena generální prokuratura. Stal by se orgánem pro udělování osobních ocenění, vyznamenání a řádů. Rozhodoval by ve věcech nouzového, mimořádného a válečného stavu, jeho úřadující předseda by plnil funkci vrchního velitele armády a reprezentanta republiky. Spolu s Krajskými kontrolními radami by pak prostřednictvím příslušného státního orgánu zajišťoval řádnou přípravu a průběh voleb, dohled nad řádným výkonem zastupitelských funkcí, nad občanskými sdruženími a prací policie (spadala by pod ní i dnešní inspekce MV).

Pokud bychom se shodli na tom, že ministerské funkce budou obsazované najatými odborníky s manažerskými smlouvami, mohla by je jmenovat a zároveň i kdykoliv odvolat právě DRS.

Zásady politického systému a organizačních složek společnosti by kompletně řešila nová Ústava. Změnit by se v tomto smyslu musel i volební zákon.

3/ nominace

Zdaleka nejde jen o nominace do ministerských křesel a týmů. Občanská společnost musí mít připraveny i své poslance na všech úrovních. Na březnové schůzce by proto měla vzniknout zvláštní komise, jejíž náplní práce by měla být příprava nových poslanců. Tipy na ministry, jejich týmy a poslance všech stupňů by měly vyjít od jednotlivých organizací.

Není na vytvoření stínové vlády moc brzo?

Jedna z hlavních námitek může být, že u nás lidové povstání hned tak nenastane. Nevím, ale v každém případě vím, že jen vytvoření nové Ústavy bude trvat tak dva roky. Totéž platí o nosném ekonomickém programu, který by měl „uživit“ 10 miliónů Čechů. Nejsou to krátkodobé, ale dlouhodobé úkoly. Za druhé, proces sjednocování — zatím roztříštěných organizací občanské společnosti v akceschopnou sílu — bude trvat minimálně na pět let. Za třetí, výchova poslanců též není krátkodobým úkolem. Za čtvrté, stínová vláda s programem má nohem větší šanci oslovit veřejnost než jednotlivé organizace samy o sobě. Za páté, stínová vláda bude mít i lepší přístup do médií.

Zkušenosti ze sametové revoluce

Zkušenosti z roku 1989 ukázaly, kam to vede, když občanská společnost není na změny připravena. K moci se místo schopných dostávají všehoschopní lidé. Stávající mafiánský kapitalismus v ČR je toho dobrým příkladem. Nemyslím si, že je nezbytně nutné tuto negativní zkušenost znovu opakovat.

    Diskuse
    February 17, 2011 v 23.3
    Vytvořit stínovou vládu - ten nápad je výborný
    Znamená obrátit roli řadových občanů - místo kritiky se bavit o lepším způsobu uspořádání a vládnutí.
    Vtáhnout do diskusí vedle teoretiků i praktiky.
    Promyslet stát znovu a nechat ty myšlenky projít kritikou veřejnosti. Tím se veřejnost stane poučenější, má to vliv na obecné mínění a případný konsenzus.
    Stínovou vládou sestavenou z členů občanské společnosti se dává najevo, že strany jsou mafie a mafiánskou strukturu je třeba úplně rozbít, má-li se zastavit bohatnutí bohatých a chudnutí chudých.
    V té souvislosti mne napadá, kde je asi ta rozumná hranice, kdy bohatí nejsou příliš bohatí a chudí nejsou příliš chudí. Ono to asi bude oscilovat v určitých mezích. Dobrá je střední míra, je to jako v životě, kde pořád balancujeme mezi krajnostmi. Poprvé o tom psal tuším již Aristotelés.
    Osobně mi připadá dobré, aby minimální mzda byla polovinou průměrné a nejvyšší, aby nebyla vyšší než desetinásobek.
    VH
    February 18, 2011 v 7.14
    Přepólování energie občanů z negace na pozitivní tvorbu
    Právě toto považuju za velice nosnou myšlenku daného příspěvku. Úsilí o vytvoření stínové občanské vlády by přitom mohlo zainteresovat občany na jejich praktické účasti v politice, probudit je z dosavadní letargie. Přesto mám několik praktických otázek:
    - kdo stanoví pravidla pro účast občanských organizací (bude jich jistě stovky) při tvorbě stínové vlády?
    - kdo či jak se bude moderovat (rozhodovat, řešit) různorodost až rozpornost návrhů jednotlivých organizací, prosazujících si (přirozeně) své vlastní zájmy?
    - jakými mechanismy zabránit tomu, aby se v tomto procesu opět neprosadili - tentokrát zdola - opět lidé všehoschopní?
    Nemyslím, že jde o broblémy neřešitelné. Ukázala to už první zkušenost z nedávného jednání Fóra alternativních občanských sdružení. Jen bude zapotřebí na takové problémy myslet dříve, než se začneme bavit o počtu ministerstev a jiných lákadel právě pro lidi, u nichž převažují osobní ambice nad ochotou "pokorně sloužit lidu".
    SH
    February 19, 2011 v 11.16
    Skvělé.
    Nejcennějším návrhem je sjednocení sil odporu, bez nichž nelze z dalšího realizovat vůbec nic. Pokud to se povede, je vytvořen základ budoucího úspěchu.
    Pro postpřevratové období je naskicované schéma převzetí moci dobré. Jde fakticky o pokus realizovat vyšší typ demokracie, sanžící se o participaci všech, kdo o to mají zájem. Pro skutečný revoltující převrat je však bezpodmínečně nutné v prvé řadě zajistit, aby velení armády a policie, jediné to složky reálné moci, akceptovalo popřevratovou občanskou moc.
    Ústavu lze připravovat okamžitě, kompetenční zákony pro ministerstva a další instituce rovněž. Přiznám se ale, že výběr lidí nevidím nijak růžově. V té souvislosti mi osobně v celé koncepci chybí jediné, jakýsi úzus pro všechny aktivisty tohoto záměru, že uznávají veřejné funkce pouze a jenom jako službu a ne šanci na rozhodování o jiných, nebo dokonce o nadvládu nad většinou.